Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend)

Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend)

Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend)
  • Elérhető fájlok: Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend).pdf, Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend).epub, Kniha Tajný deník Adriana Molea (Sue Townsend).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Townsendová Sue (*02.04.1946 – †10.04.2014)

Tajný deník Adriana Molea (4)

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1988 (1. vydání). Z anglického originálu The Secret Diary of Adrian Mole, Aged 13¾ přeložila Helena Císařová. Ilustroval Václav Kabát. Počet stran: 158.

Adrian Mole – nemá to v životě jednoduché; je zamilovaný, romantický, píše milostné básničky

Adrianovi je skoro čtrnáct let. Vede si svůj vlastní tajný deník, do kterého každý den přispívá zápisem, a vypráví tak všem lidem příběh o sobě a své rodině z počátku 80. let minulého století.

Když se do města přistěhovala nová dívka jménem Pandora, Adrian se do ní okamžitě zamiloval. Matka Adriana se odstěhovala, a tak musel bydlet sám se svým otcem, který byl nezaměstnaný. Adrian to tedy nemá jednoduché, k problémům doma se přidá ještě to, že Pandoru mu přebere jeho nejlepší kamarád Nigel.

Adrian se přihlásí jako samaritán a pečuje o starce, který se jmenuje Bert Baxter.
Kniha končí tak, že se Adrian dal s Pandorou dohromady, ale zanedlouho se pohádali, protože Adrian si začal i s jinou dívkou.

Kniha se mi velmi líbila. Jedná se o humoristický román, který byl vyhlášen nejhumornější anglickou knihou desetiletí.

Zdroj: DreAmeR, 24.03.2016

Tajný deník Adriana Molea – rozbor díla k maturitě

Kniha: Tajný deník Adriana Molea

Autor: Sue Townsendová

Přidal(a): barbraroyss

The Secret Diary of Adrian Mole, Aged 13¾

Rok vydání: 1982 v angličtině; 1988 v češtině (Mladá fronta)

Celková charakteristika díla

Celá kniha je psána jako deník, do kterého skoro každý den přispívá třináct a tři čtvrtě roku starý kluk jménem Adrian Mole. Na začátku knihy mu je 13 a ¾, na konci pak 15 let. Adrian si deník píše do diáře s předtištěnými údaji, jako jsou například fáze měsíce a státní svátky – pochopitelně britské, protože děj se odehrává ve Velké Británii, a to v 80. letech minulého století. Kromě Adrianova osobního života jsou v knize zmíněny také problémy a události britské společnosti, jež se v té době řešily (např. vláda premiérky Margaret Thatcherové, svatba princezny Diany s princem Charlesem). Mluví se tu o vážných věcech – avšak mluví se o nich se skvělým anglickým humorem, s rafinovaným kouzlem svérázného klukovského pohledu na lidi a svět.

Literární druh – epika → Literární žánr – humoristický román, forma deníku

Literární období / směr

– světová literatura 2. poloviny 20. Století

Děj knihy se odehrává kdesi v anglickém městě (Leicester?) v 80. letech 20. století. Čtenáři je podáván formou deníkových záznamů třináctiletého Adriana Molea, což je běžný chlapec v pubertě, který se musí vyrovnávat s nejrůznějšími problémy typickými pro jeho věk. Adrian se cítí být nepochopen okolním světem, nedostatečně uznáván (považuje se za intelektuála), ke svému okolí se staví velmi kriticky. Musí se vyrovnat s rozpadajícím se vztahem svých rodičů, zjišťuje, že matka podvádí jeho otce. Adrian prožívá také první lásku, snaží se zaujmout svou vysněnou dívku, kterou se mu nakonec podaří získat.

Adrian je po celé dva roky zamilovaný do Pandory, oblíbené dívky ve třídě. Adrian se o sebe začíná víc starat. Řeší každý uher a myslí si, že ho matka zanedbává. Čte hodně knih, píše básně a posílá je do BBC (Malcolm Muggeridge), poslouchá skupinu ABBA a každé ráno si musí přivstat, aby mohl v sousedních ulicích roznášet noviny, a vydělat si tak peníze nejen na vánoční dárky. Také chodí pomáhat staříkovi panu Bertu Baxterovi, protože se ve škole přidal k Milosrdným samaritánům. Finanční situace Adrianovy rodiny není moc dobrá, zvláště když otec přijde o práci a matka rodinu opustí kvůli panu Lucasovi.

Když Pandora začne chodit s Adrianem, začne mu pomáhat s jeho psem, Bertem i nesnesitelným ředitelem školy. Když ale Pandora odjede na prázdniny do ciziny, naroste Adrianovi velký dluh za telefonické hovory.

Matka se nakonec vrací domů a otec si najde práci jako dozorce nad obnovou svahu u kanálu. Oba přestali kouřit.

Do Adriana se zamilovala další dívka, Alžběta Sally Broadwayová. Poprala se s Pandorou na hřišti. Ale Adrian ji nechce. Zato s Barbarou Boyerovou měl krátkou milostnou aféru, kterou ale kvůli Pandoře Barbara ukončila.

– problémy britské společnosti – kritika třídní společnosti, rozdílné společenské poměry

– první láska, problémy s rodiči, touha prosadit se, být v něčem úspěšný (škola, literární kariéra

– autobiografické prvky – autorka přiznala, že v mnoha ohledech její hrdina zrcadlí její vlastní zkušenosti

* Thomas Malcolm Muggeridge byl anglický novinář, autor, mediální osobnost a satirik. Za druhé světové války byl voják a špion. Popularizoval Matku Terezu a ve svých pozdějších letech se stal křesťanem a velkým obráncem víry.

Ústřední postavou je hrdina Adrian, který je zároveň vypravěčem příběhu, pisatelem deníku. Adrian řeší problémy typické pro svůj věk (puberta). Přehnaně sleduje svůj vzhled, považuje se za intelektuála, z malých potíží dělá nepřekonatelné problémy a naopak.

Ostatní postavy jsou líčeny z Adrianova pohledu, proto si nemůžeme být jisti, zda jsou skutečně takoví, jak nám je Adrian představuje, například rodiče se o něj podle jeho názoru téměř nezajímají, nevnímají jeho potřeby, neocení jeho talent. Čtenářům může být blízká také Adrianova první láska Pandora. Ostatní postavy spíše dokreslují Adrianův svět. Jedná se o běžné lidi, kteří řeší obvyklé problémy.

Seznam postav

Adrian – velmi kritický k celému svému okolí, ke své rodině (přesto má své rodiče rád)

matka – podle Adriana málo všímavá, málo starostlivá

otec – podle Adriana líný, nečistotný, opilec

pes – nemotorný, neposlušný

babička (otcova matka) – starostlivá, snaží se zachránit situaci rozpadající se rodiny

Pandora (Adrianova první láska) – chytrá, všímavá, pozorná, podle Adriana dokonalá

Nigel (Adrianův nejlepší kamarád)

Barry Kent (Adrianův úhlavní nepřítel) –

– důchodce Bert Baxter (o kterého se Adrian stará v rámci školního programu Milordní samaritáni) zpočátku nepříjemný a mrzutý, postupně k sobě ale s Adrianem nacházejí cestu

– matčin milenec pan Lucas (Bimbo, had Lucas) – přecitlivělý, zpočátku ho Adrian litoval, ale po zjištění, že je matčiným milencem k němu zaujímá negativní postoj

– otcova přítelkyně Doreen (šídlo)

slečna učitelka Fossingtonová

slečna učitelka Elfová

– náznakově, skutečné, neurčité

Celková atmosféra díla

– kombinace ponuré a veselé atmosféry

– převážně ponurá, ale díky autorčině humornému vyprávění se zdá být atmosféra spíše veselá

– akční, jedna hlavní dějová linie

Kompoziční postup (v rámci časových vazeb)

– děj je vyprávěn chronologicky – den po dni

– 80. léta 20. století

záměr – snaha autorky poukázat na problémy tehdejší britské společnosti a na to, jak se tyto problémy mohou odrážet v životě obyčejných lidí

– jinak je text pro čtenáře snadno pochopitelný

– text nevyžaduje ani žádné široké všeobecné znalosti – v textu se sice objevují některé historicky zakotvené informace spojené s dobou, ve které byla kniha napsána, nejsou však zásadní pro pochopení příběhu

– jazyk spisovný, hovorová čeština

– literární jazyk není složitý a čtenáři mu snadno porozumí

Slovní zásoba z hlediska stylistického – převažují slova stylově neutrální

– autorka používá běžnou slovní zásobu, neužívá žádné neobvyklé výrazy, ani archaické nebo nářeční varianty, slovní zásoba by čtenáři neměla činit žádné obtíže

– žádné neobvyklé výrazy, běžná slovní zásoba

– objevuje se ironie

Převažující slohové postupy

– vyprávěcí – průběh děje, den za dnem

– popisný – popis situací, postav

– úvahový – úvahy hlavního hrdiny

řeč autora – v 1. osobě, ich-forma – hlavní postava je vypravěčem příběhu, pisatelem deníku

postavy – neobjevují se žádné dialogy, pouze nepřímá řeč nebo polopřímá řeč

– občas se Adrian obrací ke čtenáři, respektive k deníku

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA

V textu se objevují některé historicky zakotvené informace spojené s dobou, ve které byla kniha napsána.

Tyto informace však nejsou zásadní pro pochopení příběhu, ale s knihou bezpochyby souvisí.

Královská svatba princezny Diany s princem Charlesem (21. 7. 1981), kterou sledovalo celé Spojené království.

Vláda premiérky Margaret Thatcherové.

Byla premiérkou jedenáct let. Země, kterou dostala do rukou v roce 1979 se ale výrazně lišila od té, kterou za sebou zanechala, když se v roce 1990 vzdala funkce. Když nastupovala, Británie byla zadlužená, byla v bankrotovém režimu.

Situace Velké Británie sedmdesátých let Thatcherové pomohla k úspěchu. Britové v ní viděli šanci, jak se dostat z problémů. Vztah k odborům se v souvislosti s baronkou Thatcherovou často zmiňuje. V zemi, kde měli odboráři obrovský vliv, změnila legislativu, a jejich pravomoci tak výrazně omezila. Zemi definitivně změnila také vlna privatizací. Thatcherová nastavila proces privatizací, tak jak ho známe. Jednalo se o privatizace státních podniků, hornictví, které měl do té doby pod kontrolou britský stát.

Sue Townsendová (1946-2014)

Susan Lillian Townsendová, britská humoristická spisovatelka, se narodila v roce 1946 jako nejstarší z pěti dětí v anglickém Leicesteru. Nedokončila střední školu a pracovala jako tovární dělnice, v osmnácti letech se provdala a měla tři děti, ale po pěti letech ji muž opustil. Později pracovala jako instruktorka kanoistiky, kde se seznámila se svým druhým manželem, s nímž má dceru. Začínala jako novinářka a dramatička.

Koncem sedmdesátých let začala psát hry pro leicesterské divadlo Phoenix.

Úspěch a věhlas doma i v cizině jí přinesl až Tajný deník Adriana Molea publikovaný v Británii roku 1982. Po tomto úspěchu napsala dalších sedm pokračování, která nepraktického podivína provází až do dospělosti a středních let. Díla vyšla i v češtině.

Trpěla silnou cukrovkou, kterou jí diagnostikovali v 80. letech. Kvůli tomu i oslepla a svůj poslední román proto diktovala manželovi. V roce 2009 musela na transplantaci ledviny. V prosinci 2012 prodělala mrtvici. Pár měsíců poté prozradila, že kvůli mrtvici nevyjde další pokračování příběhů Adriana Molea, které plánovala napsat. Zemřela v dubnu roku 2014 ve svém domě ve věku 68 let na následky prodělané mrtvice.

Její tvorba osciluje (ubírá se směry) mezi nevázaným smíchem a sžíravou kritikou společnosti, ve svých dílech stále spojuje komediální a vážné prvky.

Feminismus a politický názor ji vedou k hledání nových forem, v nichž se často dotýká ženské otázky a zatracuje britskou třídní společnost.

Tajný deník Adriana Molea 1982

7 na sebe navazujících pokračování

– Hořké zrání Adriana Molea 1984

– Pravdivá zpověď Adriana Molea 1989

– Adrian Mole – Léta v divočině 1993

– Adrian Mole – Léta u kapučína 1999

– Adrian Mole a zbraně hromadného ničení 2004

– Ztracené deníky Adriana Molea 1999 – 2001 2008

– Adrian Mole – léta prostoty 2009

Další deníky, provázející tohoto nepraktického podivína až do dospělosti a středních let: Adrian utíká z domova, neúspěšně bombarduje nakladatele svými literárními pokusy, na dovolené v Moskvě se stane nedobrovolným účastníkem státního převratu, vychovává dva nemanželské syny a stane se televizní celebritou jako komicky nešikovný šéfkuchař. Zároveň stále glosuje aktuální politiku i pop kulturu. Stihne také zabřednout do dluhů a musí opustit svůj loft a usadit se v bývalém prasečáku. Pak jej čeká boj s rakovinou…

Coventry na útěku – příběh ženy, která se skrývá před spravedlností poté, co neúmyslně zabila násilnického souseda, pozná život smetánky i bezdomovců

Královna a já – satirický obraz britské královské rodiny, která se po zrušení monarchie musí začít starat sama o sebe

Inkognito – britský ministerský předseda se v převleku za ženu vydává poznat, jak se žije prostému lidu

Pravdivá zpověď ženy ve středních letech – sbírka fejetonů

Královna Camilla – navazuje na Královna a já,

Žena , která šla na rok do postele – příběh ženy, kterou náhle přestalo bavit dělat služku svému okolí

Je mi patnáct, ale oficiálně jsem ještě dítě. Dneska nemůžu dělat
nic, co bych nemohl udělat už večer. Ach jo!
Dostal jsem sedm gratulací od příbuzných a tři od přátel. Jako
obvykle jsem dostal spoustu japonských šmejdů. Bert mi dal
stavebnici letadla, která je ze západního Německa.
Pandora moje narozeniny ignorovala. Nemám jí to za zlé. Zradil
jsem její důvěru.
Boz, Baz, Daz, Maz, Kev a Melv mi cestou z kanálu přišli dát
hobla. Boz mi přidal k té stavebnici tubu lepidla.

VLIV DÍLA (inspirace literárním dílem)

Kniha byla úspěšná od okamžiku prvního vydání a stala se bestsellerem. Byla přeložena do více než třiceti jazyků (stejně tak i další deníky). Kritici knihu označovali za „nejhumornější knihu roku“ a v Česku byla vyhlášena nejhumornější anglickou knihou desetiletí.

V Británii byly deníky čteny na pokračování v rozhlase a staly se podkladem divadelního muzikálu a televizního seriálu.

– Velká Británie, 1985

režie: Peter Sasdy

hrají: Julie Walters, Steven Mackintosh, Freddie Jones, Gian Sammarco

hodnocení ČSFD: 76%

Audio kniha – mluvené slovo – vypráví Vojta Kotek

název knihy: Tajný deník Adriana Molea

– z anglického originálu The Secret Diary of Adrian Mole, Aged 13¾ přeložila Helena Císařová

rok a číslo vydání: 1988, vydání první

nakladatelství: Mladá fronta


Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme rozbory knih, slohovky, životopisy a všechnu další literaturu, ale nic jsme nenašli :-(.

E-kniha: Tajný deník Adriana Molea – Sue Townsendová

Elektronická kniha: Tajný deník Adriana Molea
Autor: Sue Townsendová


88%
5 hodnocení
0 recenzí
počet hodnocení
88 % celkové hodnocení
5 hodnocení + 0 recenzí
Nakladatelství: MLADÁ FRONTA
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 183
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Čtvrté, revidované vydání
Spolupracovali: přeložila Helena Hartlová
Skupina třídění: Anglická próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-204-4342-7
Ukázka: » zobrazit ukázku

První část úsměvné pentalogie zachycuje život čtrnáctiletého chlapce z anglické středostavovské rodiny, nepochopeného, ale bystrého pozorovatele svého okolí. V deníkových zápiscích se odrážejí nejen Adrianovy domácí trampoty – doma vrcholí rodinná krize, matka od rodiny odchází a chlapec zůstává se svým nepraktickým otcem, ale i obecný stav anglické společnosti 80. let 20. století. Hrdina uprostřed osobních zmatků dokáže svérázným klukovským pohledem sledovat a s neodolatelným humorem komentovat vážné i nevážné problémy, které hýbají britskou společností. Knížka zaujme i pobaví právě tímto originálním pohledem rošťáka a snílka na lidi, události i okolní svět.

První díl oblíbené série pro teenagery Adrianu Moleovi už jistě slyšeli všichni. Příhody známého puberťáka plné sarkastického humoru začaly vycházet koncem osmdesátých let v Británii a zanedlouho i zde. Zaujaly od prvního okamžiku, kdy se objevily na trhu, četly se na pokračování, byly zdramatizovány, v divadlech se hrály jako muzikál a staly se dokonce námětem oblíbené počítačové hry. Autorka navíc pokračovala v líčení osudů svérázného hlavního hrdiny až do jeho čtyřicítky, takže čtenáři mohli sledovat svého oblíbence i v dospělosti.Mladá fronta vydává knihy už počtvrté, tentokrát v revidovaném překladu a nové úpravě. V prvním dílu je Adrian 13 a 3/4 roku starý muž, který všemu rozumí a kriticky hodnotí nejen kamarády a učitele, ale především – jak jinak – své rodiče. Píše sideník, v němž si nebere servítky a jemuž se svěřuje se vším, co ho potkalo. Ke všemu se ještě vážně zamiloval, takže psát má skutečně o čem.

Elektronické knihy > Próza – beletrie > Romány > Humoristické romány

Próza – beletrie > Humor a satira

Elektronické knihy > Pro děti a mládež > Publikace pro mládež

Elektronické knihy > Próza – beletrie > Humor a satira

Próza – beletrie > Romány > Humoristické romány

Pro děti a mládež > Publikace pro mládež

Próza – beletrie > Romány > Romány dle národů > Anglické romány

Katalog vybraných autorů > T > Townsendová – Sue Townsendová

Katalog nakladatelství > M > Mladá fronta

Colinovi a také Seanovi,

Danovi, Vicki a Alžbětě

s láskou a díky

Přeložila Helena Hartlová

The Secret Diary of Adrian Mole Aged 13 ¾

Copyright © 1984 by Sue Townsend

Translation © Helena Hartlová, 1988, 2003, 2008, 2016

„Pavlovi připadalo, že se v něm při chůzi všechno vzpouzí. přesto si dál povídal se svou matkou. Nikdy by se jí nepřiznal, jak moc ho tyhle věci trápí, a ona to tušila jen zčásti.“

Synové a milenci

Čtvrtek, 1. ledna SVÁTEK V ANGLII, IRSKU, SKOTSKU A WALESU

Moje novoroční předsevzetí:

1) Budu pomáhat slepcům přes ulici.

2) Budu si věšet kalhoty na ramínko.

3) Gramofonové desky budu ukládat do obalů.

4) Nezačnu kouřit.

5) Přestanu si mačkat uhry.

6) Budu hodný na psa.

7) Budu pomáhat chudým a nevědomým.

8) Po tom, co jsem dneska v noci slyšel zezdola ty ne

chutné zvuky, přísahám, že nikdy nebudu pít alkohol.

Při včerejší oslavě otec opil psa griotkou. Jestli se o tom dozví ně kdo ze Spolku pro ochranu zvířat, nechají otce možná zavřít. Uplynulo už osm dní od Štědrého dne, ale matka na sobě ještě ani jednou neměla zelenou lurexovou zástěru, co jsem jí koupil k Vánocům. Příští rok dostane pěnu do koupele.

To už je můj osud, že mám zas uhra na bradě, zrovna na Nový rok.

Pátek, 2. ledna SVÁTEK VE SKOTSKU. ÚPLNĚK Dneska mi bylo mizerně. Může za to matka, protože si ve dvě v noci zpívala na schodech. To už je můj osud, že mám takovou matku. Je tu jistá naděje, že se z mých rodičů stanou alkoholici, a tak bych se příští rok mohl dostat do dětského domova.

Pes už se otci pomstil. Vyskočil, shodil mu model lodi a potom, s nohama omotanýma lanovím, utekl do zahrady. Otec bez pře stání a pořád dokolečka opakoval: „Tříměsíční práce v tahu.“

Uher na bradě se zvětšuje. Může za to matka, protože neví nic o vitamínech. Sobota, 3. ledna Jsem šíleně nevyspalý! Otec odmítl pustit psa domů, takže pes proštěkal celou noc pod mým oknem. To už je můj osud! Otec mu sprostě nadával. Jestli si nedá pozor, dostane se kvůli svému neslušnému slovníku na policii.

Ten uher je snad nežit. To už je můj osud, že ho mám na tako vém místě, kde ho může každý vidět. Upozornil jsem matku, že jsem dnes ještě neměl vitamín C. Řekla: „Tak si běž koupit po meranč.“ To je typické.

Tu lurexovou zástěru na sobě ještě pořád neměla.

Budu rád, až zase začne škola. Neděle, 4. ledna DRUHÁ PO VÁNOCÍCH Otec má chřipku. Nepřekvapuje mě to, při stravě, kterou dostá váme. Matka šla v dešti ven, aby mu koupila sirup s vitamí nem C, ale já jsem jí řekl, jak to je: „Teď už je příliš pozdě.“ Zázrak, že ještě nemáme kurděje. Matka tvrdí, že mi na bradě nic nevidí, ale říká to jen proto, že má kvůli naší stravě pocity viny.

Tajný deník Adriana Molea

Pes utekl, protože matka nezavřela branku. Zlomil jsem přenosku u gramofonu. Nikdo to ještě neví a při troše štěstí bude otec nemocný dlouho. On jediný ho mimo mě používá. Po zástěře ani stopy. Pondělí, 5. ledna Pes se ještě nevrátil. Je tu bez něj klid. Matka telefonovala na po licii a dala jim jeho popis. Udělala z něj většího chudáka, než je. Řekla jim, že mu visí chlupy přes oči a tak. Já si vážně myslím, že policie má na práci něco lepšího než hledat psy. Třeba chytat vrahy. Říkal jsem to matce, ale stejně tam zavolala. Jestli ji kvůli tomu psovi někdo zavraždí, dobře jí tak.

Otec se ještě pořád povaluje v posteli. Je jako nemocný, ale všiml jsem si, že nepřestal kouřit!

Dneska se tu zastavil Nigel. Přijel z vánočních prázdnin opálený. Myslím, že utrpí šok z anglické zimy a bude brzy nemocný. Mys lím, že ho rodiče neměli brát do ciziny.

Vůbec ještě nemá uhry! Úterý, 6. ledna SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ. MĚSÍC V NOVU Pes má průšvih!

Shodil z kola člověka, co odečítá plyn a elektřinu, a rozházel mu všechny zápisy. Počítám, že teď všichni skončíme u soudu. Poli cista, co ho přivedl, řekl, že si na psa musíme dávat větší pozor, a zeptal se, jak dlouho už je chromý. Matka řekla, že není chro mý, a prohlédla mu packy. V levé přední měl zapíchnutého plastového piráta z otcovy lodi.

Pes měl radost, že mu matka piráta vyndala, a se zablácenýma packama skočil policistovi na uniformu. Matka přinesla z kuchy ně hadr na nádobí, ale na tom byl jahodový džem od nože, který jsem do něho utřel, takže uniforma pak vypadala ještě hůř než předtím. Policista potom odešel. Určitě nadával. Mohl bych ho za to udat.

Najdu si ve svém novém slovníku, kdo vlastně byli tři králové. Středa, 7. ledna Dneska ráno se tu zastavil Nigel na novém kole. Má láhev na vo du, tachometr, žluté sedlo a úzké závodní galusky. Pro Nigela je ho škoda. Jezdí na něm jen nakupovat. Kdybych ho měl já, jezdil bych po celé zemi a získával cenné zkušenosti.

Můj uher nebo nežit dosáhl vrcholu. Větší už určitě být nemůže. Našel jsem ve slovníku výraz, který popisuje mého otce. Simu lant. Ještě pořád je v posteli a polyká vitamín C.

Pes je zavřený v kůlně na uhlí.

Tři králové prý byli nějací moudří muži. Čtvrtek, 8. ledna Teď má chřipku matka. Znamená to, že se musím starat o oba. To už je můj osud!

Celý den jsem běhal nahoru a dolů po schodech. Uvařil jsem jim pořádnou večeři: Dvě volská oka s fazolemi a krupicovou kaši z konzervy. (Dobře že jsem si vzal tu zelenou lurexovou zástěru, protože vajíčka na pánvi prskala a měl jsem je všude po sobě.) Málem jsem vypěnil, když jsem viděl, že se vůbec ničeho ani ne dotkli. Tak zle jim být nemůže. Odnesl jsem to psovi do kůlny. Zítra ráno přijde babička, takže jsem musel vydrhnout připálené kastroly a potom jsem šel se psem na procházku. Když jsem se dostal do postele, bylo půl dvanácté. Není se co divit, že jsem na svůj věk malý.

Rozhodl jsem se, že mé povolání nebude mít nic společného s medicínou. Pátek, 9. ledna Celou noc kašlali, jeden přes druhého. Člověk by si myslel, že na mě po tak perném dnu budou brát trochu ohled.

Tajný deník Adriana Molea

Přišla babička, a když viděla, v jakém stavu je náš dům, byla zne chucená. Ukázal jsem jí svůj pokoj, který je vždycky uklizený, a tak mi dala padesát pencí. Pak jsem jí ukázal všechny prázdné láhve v popelnici, a to ji zase znechutilo.

Babička pustila psa z kůlny. Řekla, že je od matky kruté takhle ho zavírat. Pes se v kuchyni na podlaze pozvracel. Babička ho za se zavřela.

Vymáčkla mi uhra na bradě. Ještě se tím zhoršil. Pověděl jsem babičce o zelené zástěře a ona řekla, že mé matce kupuje každé Vánoce vestu ze stoprocentního akrylu a že matka neměla jedi nou z nich vůbec nikdy na sobě! Sobota, 10. ledna Dopoledne: Teď je nemocný pes! Pořád zvrací, takže musel přijít veterinář. Otec mi řekl, abych doktorovi nevykládal, že byl pes dva dny zavřený v kůlně na uhlí.

Přelepil jsem si uher náplastí, aby se mi tam nedostaly bacily ze psa.

Veterinář si psa odvedl. Říká, že má asi zauzlení střev a bude po třebovat operaci.

Babička měla výstup s matkou a odešla domů. Našla všechny vá noční vesty rozstříhané v pytli s prachovkami. Takhle plýtvat, když lidé trpí hladem.

Pan Lucas odvedle přišel navštívit matku a otce, kteří jsou ještě pořád v posteli. Přišel jim popřát, aby se brzo uzdravili, a matce přinesl květiny. Matka seděla v posteli v noční košili a byl jí vi dět pěkný kus ňader. Mluvila s panem Lucasem protivným hla sem. Otec dělal, že je ospalý.

Nigel přinesl svoje desky. Je celý blázen do pankáčů, ale co to má za smysl, když člověk ani neslyší slova. Stejně si myslím, že se ze mě stává intelektuál. To mám určitě ze všech těch starostí.

Odpoledne: Šel jsem se podívat, jak je psovi. Je už po operaci. Veterinář mi ukázal igelitový sáček se spoustou

eklhaft věcí. Byl v něm kus uhlí, kus smrčku z vánočního dortu a piráti z otcovy lodi. Jeden z pirátů se oháněl šavlí, což muselo psa hrozně bolet. Pes už vypadá mnohem líp. Za dva dny ho pustí domů. Ach jo. Když jsem přišel domů, otec se zrovna po telefonu hádal s babič kou kvůli těm prázdným lahvím v popelnici.

Pan Lucas byl nahoře v ložnici a bavil se s matkou. Když odešel, otec šel nahoru a pohádal se s matkou. Ta se rozbrečela. Otec má špatnou náladu. To znamená, že už je mu líp. Udělal jsem matce čaj, i když si o něj neřekla. To ji také rozbrečelo. Některé lidi prostě nepotěšíte!

Uher je tam pořád. Neděle, 11. ledna PRVNÍ PO TŘECH KRÁLÍCH Teď už vím, že jsem intelektuál. Včera večer jsem viděl v televizi pořad s Malcolmem Muggeridgem a pochopil jsem skoro každé slovo. Všechno to do sebe zapadá. Špatný domov, ubohá strava, nechuť k pankáčům. Myslím, že se nechám zapsat do knihovny, a uvidím, co se stane.

Škoda že v okolí nebydlí žádní další intelektuálové. Pan Lucas chodí v manšestrákách, ale je to pojišťovák. To už je můj osud. První co po Třech králích? Pondělí, 12. ledna Pes je zpátky. Pořád si líže stehy, takže když jím, musím se k ně mu otočit zády.

Matka dnes ráno vstala, aby psovi udělala pelíšek na spaní, než mu bude líp. Udělala ho z lepenkové krabice, co v ní dřív byly balíčky s práškem na praní. Otec řekl, že z toho bude pes kýchat a potrhá si stehy a veterinář si napočítá ještě víc za nové šití. Po hádali se kvůli krabici, potom otec zase začal o panu Lucasovi. I když mi není jasné, co má pan Lucas společného s psím pele chem.

Tajný deník Adriana Molea

Úterý, 13. ledna Otec už šel do práce. Sláva! Nevím, jak ho může matka snést.

Pan Lucas se dneska ráno přišel zeptat, jestli matka nepotřebuje pomoct s něčím v domě. Je moc hodný. Paní Lucasová vedle my la zvenku okna. Žebřík nevypadal zrovna bezpečně. Napsal jsem Malcolmu Muggeridgeovi do BBC, aby mi poradil, co mám dě lat, když jsem intelektuál. Doufám, že mi brzo odepíše, protože už toho začínám mít dost, být osamělým intelektuálem. Napsal jsem báseň a trvalo mi to jen dvě minuty. Dokonce i slavným bá sníkům to trvá dýl. Jmenuje se Vodovodní kohoutek, ale ve sku tečnosti není o kohoutku. Je hrozně hlubokomyslná a je o životě a takových věcech.

Kohoutek kape a nenechá mě spát,

Jezero bude tam ráno akorát.

Pro vadné těsnění zničí se koberec,

Na nový otec se bude dřít jak blbec.

Když odchází do práce, zavírat měl by vodu.

Tati, vyměň těsnění a zaraž tu škodu! Ukázal jsem báseň matce, ale ta se smála. Není moc bystrá. Ještě pořád mi nevyprala trenýrky na tělocvik a zítra jdu do školy. Vů bec není jako matky v televizi.

Středa, 14. ledna Zapsal jsem se do knihovny. Půjčil jsem si Péči o pleť, O původu druhů a knížku od spisovatelky, co o ní pořád mluví moje mat ka. Jmenuje se to Pýcha a předsudek a ta spisovatelka se jmenuje Jane Austenová. Můžu říct, že jsem na knihovnici udělal dojem. Možná že je taky intelektuálka jako já. Nedívala se mi na bradu, takže už se to možná zmenšuje. Je na čase!

Pan Lucas popíjel v kuchyni s mou matkou kafe. Místnost byla plná kouře. Smáli se, ale když jsem vešel, ztichli.

Paní Lucasová vedle čistila kanálek. Měl jsem dojem, že má špat nou náladu. Myslím, že Lucasovi nemají šťastné manželství. Chudák pan Lucas!

Ve škole si nikdo z učitelů nevšiml, že jsem intelektuál. Až budu slavný, budou litovat. Máme ve třídě novou holku. Při zeměpise sedí vedle mě. Je fajn. Jmenuje se Pandora, ale chce, aby se jí ří kalo „Skříňka“. Neptejte se mě proč. Možná že se do ní zamiluju. Koneckonců by už bylo na čase, když je mi 13 a ¾. Čtvrtek, 15. ledna Pandořiny vlasy mají barvu jako med a jsou dlouhé přesně tak, jak je má holka mít. Má docela dobrou postavu. Viděl jsem ji hrát basket a poskakovala jí ňadra. Bylo mi tak nějak divně. My slím, že je to ono!

Psovi už vyndali stehy. Kousl veterináře, ale předpokládám, že je na to zvyklý. (Ten veterinář, myslím, pes je na to zvyklý určitě.) Otec přišel na tu zlomenou přenosku. Napovídal jsem mu, že ji zlomil pes. Otec řekl, že počká, až se pes uzdraví po operaci, a pak ho nakopne. Doufám, že to byl žert.

Když jsem přišel ze školy, byl pan Lucas zase v kuchyni. To jsem blázen, proč sem pořád chodí. Matce už je líp. Paní Lucasová vedle sázela stromky. Potmě. Přečetl jsem

Tajný deník Adriana Molea

kousek z Pýchy a před sudku, ale je to hrozně staromódní. Myslím, že by Jane Austenová měla napsat něco kapku modernějšího.

Pes má stejnou barvu očí jako Pandora. Všiml jsem si toho jedině proto, že ho matka ostříhala. Vypadá teď hůř než kdy předtím. Pan Lucas s matkou se mu smáli, jak je ostříhaný, což od nich není moc hezké, protože jim to nemůže oplatit. Je to stejné, jako kdyby se smáli někomu z královské rodiny.

Půjdu si brzo lehnout, budu myslet na Pandoru a cvičit, abych měl rovná záda. Už dva týdny jsem nevyrostl. Když to tak půjde dál, bude ze mě trpaslík.

Jestli ten uher do soboty nezmizí, půjdu k doktorovi. Nemůžu takhle žít, když na mě každý civí. Pátek, 16. ledna Zastavil se tu pan Lucas a nabídl matce, že ji vezme autem na ná kupy. Vysadili mě před školou. Byl jsem rád, že jsem z toho vše ho smíchu a cigaretového kouře venku. Cestou jsme viděli paní Lucasovou. Nesla veliké nákupní tašky. Matka jí zamávala, ale paní Lucasová zamávat nemohla.

Dneska byl zeměpis, takže jsem celou hodinu seděl vedle Pandory. Den ze dne je hezčí. Řekl jsem jí, že má oči jako náš pes. Ze ptala se, co je to za rasu. Řekl jsem, že voříšek.

Půjčil jsem Pandoře svůj modrý fix, aby si mohla vybarvit moře okolo britských ostrovů.

Myslím, že takové drobné pozornosti dokáže ocenit.

Začal jsem číst O původu druhů, ale televizní seriál byl lepší. Péče o pleť je senzační. Nechal jsem knížku otevřenou na stránkách, kde se mluví o vitamínech. Doufám, že matka tu narážku pocho pí. Položil jsem ji na kuchyňský stůl vedle popelníku, takže ji ur čitě nemůže přehlédnout.

Objednal jsem se k doktorovi s tím uhrem. Je teď zarudlý.

Sobota, 17. ledna Dneska mě brzo ráno probudil rámus. Paní Lucasová betonuje u nich před domem. Automix nechal zapnutý motor a paní Luca sová zatím lopatou rozhazovala beton, aby neztvrdnul. Pan Lu cas jí vařil čaj. On je vážně hodný.

Nigel se mě přišel zeptat, jestli bych nešel do kina, ale řekl jsem mu, že ne, protože se chystám k doktorovi kvůli uhru. Řekl, že žádný nevidí, ale to od něj byla jenom zdvořilost, protože uher je dneska opravdu masivní.

Doktor Taylor je asi jeden z těch přepracovaných obvoďáků, co se o nich všude píše. Na bradu se mi ani nepodíval, řekl jenom, že si nesmím dělat starosti, a zeptal se, jestli je u nás doma všech no v pořádku. Pověděl jsem mu o našem mizerném rodinném ži votě a ubohé stravě, ale on řekl, že jsem dobře živený, a poslal mě domů. Mám si prý vážit toho, co mám. Tolik o našem státním zdravotnictví.

Začnu roznášet noviny a budu se léčit soukromě. Neděle, 18. ledna DRUHÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Paní Lucasová a moje matka měly výstup kvůli psovi. Dostal se nějak z domu a poťapal paní Lucasové mokrý beton. Otec na vrhl, že nechá psa utratit. Matka se ale rozbrečela, a tak řekl, že to neudělá. Všichni sousedi byli venku na ulici, myli auta a po slouchali. Někdy toho psa vážně nenávidím!

Dneska jsem si vzpomněl na předsevzetí, že budu pomáhat chu dým a nevědomým. Vzal jsem svoje staré časopisy a nesl je jedné docela chudé rodině, co se přistěhovala do vedlejší ulice. Že jsou chudí, vím, protože mají jenom černobílou televizi. Otevřel mi nějaký kluk. Vysvětlil jsem mu, proč jsem přišel. Podíval se na časopisy a řekl: „Sem čet,“ a přibouchnul mi dveře před nosem. Tolik o pomoci chudým!

Tajný deník Adriana Molea

Pondělí, 19. ledna Ve škole jsem se stal členem kroužku, který si říká Milosrdní sa maritáni. Pomáháme spoluobčanům a tak podobně. Máme to v pondělí odpoledne místo matiky.

Dneska jsme si povídali o tom, co budeme dělat. Zařadili mě do skupiny, co pomáhá důchodcům. Nigel dostal pěkně hnusnou službu. Bude dávat pozor na dětičky na hřišti. Je otrávený jako šváb.

Nemůžu se dočkat příštího pondělka. Dostanu kazetu, abych mohl nahrát všechny historky těch starých mrzoutů o válce a ta kových věcech. Doufám, že ten můj bude mít dobrou paměť.

Pes je zase u veterináře. Ten beton mu zatvrdnul v packách. Už se nedivím, že dělal v noci na schodech takový rambajs. Pandora se na mě při dnešním obědě usmála, ale já se zrovna dusil kous kem chrupavky, tak jsem se na ni usmát nemohl. To už je můj osud! Úterý, 20. ledna ÚPLNĚK Matka si hledá práci!

Teď možná skončím jako delikvent, co se potuluje po ulicích a tak dál. A co budu dělat o prázdninách? Předpokládám, že prosedím celé dny někde v pradlence, abych se vůbec zahřál. Bu du „dítě s klíčem na krku“, i když přesně nevím, co to znamená. A kdo se bude starat o psa? A co budu jíst celý den? Nezbude mi než jíst smažené brambůrky a bonbóny, až si úplně zničím pleť a vypadají mi všechny zuby. Myslím, že je matka nemožně sobecká. Stejně jí to v práci moc nepůjde. Není příliš bystrá a o Vánocích moc pije.

Zavolal jsem babičce a pověděl jí to. Řekla, že o prázdninách můžu být u ní a odpoledne s ní chodit třeba do klubu důchodců a tak podobně. Neměl jsem jí vůbec volat. Dneska o přestávce jsme měli schůzku Samaritánů. Rozdělili jsme

si staříky. Na mě připadl jeden, co se jmenuje Bert Baxter. Je mu osmdesát devět, takže ho asi nebudu mít dlouho. Zítra se u něj zastavím. Dou fám, že nemá psa. Mám psů dost. Buď jsou u veterináře, nebo stojí před televizí. Středa, 21. ledna Lucasovi se rozvádějí! Jsou první v naší ulici. Matka k nim šla, aby pana Lucase utěšila. Muselo ho to pořádně sebrat, protože tam byla ještě, když se otec vrátil z práce. Paní Lucasová někam odjela taxíkem. Myslím, že odjela navždy, protože si s sebou vza la rozdvojku na elektřinu. Chudák pan Lucas se teď bude muset sám starat o domácnost a prát si.

Otec dnes vařil večeři. Měli jsme rýži s kari, co se vaří v sáčku. Teď už zbyl v mrazáku jen balíček něčeho zeleného, z čeho spad la nálepka. Otec si dělal legraci, že to pošle hygienikovi. Matka se nesmála. Myslela asi na chudáka pana Lucase, který zůstal sám.

Po večeři jsem šel navštívit starého pana Baxtera. Otec mě tam vzal autem. Jel si zahrát badminton a měl to při cestě. Dům pana Baxtera je z ulice sotva vidět. Kolem dokola je obrovský, hrozně přerostlý živý plot. Když jsem zaklepal na dveře, nějaký pes za čal štěkat, vrčet a vyskakovat na schránku na dopisy. Dřív než jsem utekl, zaslechl jsem ještě zvuk porážených lahví a klení ně jakého muže. Doufám, že mám špatnou adresu.

Cestou domů jsem potkal Nigela. Řekl mi, že Pandořin otec roz váží mléko. Už o ni tolik nestojím.

Když jsem se vrátil, nikdo nebyl doma, tak jsem nakrmil psa, prohlédl si uhry a šel spát. Čtvrtek, 22. ledna Je to sprostá lež, že Pandořin otec rozváží mléko! Je ekonom v mlékárně. Pandora říká, že Nigela nakope, jestli o ní bude roz nášet drby. Už ji zase miluju.

Tajný deník Adriana Molea

Nigel mi řekl, abych s ním zítra večer zašel do klubu mládeže na diskotéku. Pořádají ji kvůli tomu, aby se vybraly peníze na nový balík pingpongových míčků. Nevím, jestli půjdu, protože Nigel je o víkendech pankáč. Jeho matka mu to trpí pod podmínkou, že bude pod pankáčským tričkem nosit teplý nátělník.

Matka měla pohovor kvůli zaměstnání. Cvičí se v psaní na stroji a vůbec nevaří. Jak to teprve bude vypadat, jestli tu práci vážně dostane? Otec by měl zakročit, než se z nás stane rozvrácená ro dina. Pátek, 23. ledna To bylo naposledy, co jsem šel na diskotéku. Všichni tam byli punkové, mimo mě a vedoucího klubu Ricka Lemona. Nigel se celý večer předváděl. Skončil tím, že si propíchnul ucho zavíra cím špendlíkem. Můj otec ho musel vzít autem do nemocnice. Nigelovi rodiče auto nemají, protože jeho otec má v hlavě ocelo vou destičku a matka měří jen sto padesát centimetrů. Vážně se není co divit, že se Nigel nepovedl, když jeden z rodičů je šílenec a druhý trpaslík.

Ještě pořád se mi neozval Malcolm Muggeridge. Možná že má špatnou náladu. My intelektuálové míváme špatnou náladu ča sto. Obyčejní lidé nám nerozumějí a říkají, že trucujeme, ale to není pravda.

Pandora byla navštívit Nigela v nemocnici. Má z toho zavíracího špendlíku malou otravu krve. Pandora si myslí, že Nigel je děsně odvážný. Já si myslím, že je děsně pitomý.

Celý den mě bolela hlava z toho matčina mizerného psaní na stroji, ale nestěžuju si. Teď musím jít spát. Zítra musím jít za Bertem Baxterem. Ta adresa byla správná. Ach jo! Sobota, 24. ledna Dnešek byl nejstrašnější den v mém životě. Matka si bude vydě lávat tím svým mizerným psaním na stroji v pojišťovně!

Začíná v pondělí! Pan Lucas pracuje ve stejném podniku. Každý den ji tam bude vozit.

A otec má špatnou náladu – myslí si, že se blíží jeho konec.

Ale nejhorší ze všeho je, že Bert Baxter není příjemný starý dů chodce! Pije a kouří a má vlčáka, který se jmenuje Šavle. Když jsem stříhal ten obrovský živý plot, Šavle byl zavřený v kuchyni, ale ani na chvíli nepřestal vrčet.

Jenže se stalo něco ještě horšího! Pandora začala chodit s Nigelem. Myslím, že se z toho šoku nikdy nevzpamatuju. Neděle, 25. ledna TŘETÍ PO TŘECH KRÁLÍCH 10.00: Ze všech starostí jsem nemocný a příliš slabý, abych toho napsal víc. Nikdo si nevšiml, že jsem vůbec nesnídal. 14.00: V poledne jsem si vzal dva dětské aspiriny a trochu jsem se sebral. Možná že až budu slavný a bude objeven můj deník, li dé pochopí, jaká jsou to muka, když je člověku 13 a ¾ a je nepo chopený intelektuál. 18.00: Pandoro! Moje ztracená lásko! Už nikdy nepohladím tvoje medové vlasy! (Přestože můj modrý fix je ti stále k dispozici.) 20.00: Pandoro! Pandoro! Pandoro! 22.00: Proč? Proč? Proč? Půlnoc: Snědl jsem sendvič s krabí pomazánkou a mandarinku (kvůli pleti). Je mi trochu líp. Doufám, že Nigel spadne z kola a přejede ho náklaďák. Už s ním nikdy nepromluvím. Věděl, že Pandoru miluju! Kdybych byl dostal k Vánocům kolo místo toho zatraceného digitálního stereo budíku, nic z toho všeho by se ne stalo. Pondělí, 26. ledna Musel jsem přestat být nemocný, abych ještě před vyučováním navštívil Berta Baxtera. Trvalo celou věčnost, než jsem

Tajný deník Adriana Molea

tam do šel, protože jsem byl slabý, a musel jsem se každou chvíli zasta vit, abych si odpočinul, ale pomohla mi jedna stará paní s hus tým černým knírkem, a tak se mi podařilo dostat se až k jeho dveřím. Bert Baxter byl v posteli, ale hodil mi dolů klíč, a tak jsem si sám otevřel. Šavle byl zavřený v koupelně; ozývalo se odtamtud vrčení a zvuky, jako kdyby trhal ručníky nebo něco ta kového.

Bert Baxter ležel v odporně špinavé posteli a kouřil. V místnosti byl příšerný zápach. Myslím, že vycházel ze samotného Berta Baxtera. Povlečení vypadalo jako od krve, ale Bert řekl, že je to od červené řepy ze sendvičů, které jí vždycky před spaním. Nikdy jsem neviděl odpornější místnost (a že mně špína není cizí). Bert Baxter mi dal deset pencí a požádal mě, abych mu přinesl ze stánku Morning Star. Takže je to ještě ke všemu komunista! Obvykle chodí pro noviny Šavle, ale ten teď za trest nesmí ven, protože okousal dřez.

Prodavač ve stánku mě požádal, abych Bertu Baxterovi předal účet (dluží mu za noviny 31 liber a 97 pencí), ale když jsem mu ho dal, Bert Baxter řekl: „Zatracenej všivák,“ zasmál se a účet roztrhal. Přišel jsem pozdě do školy, takže jsem musel jít za se kretářkou a nechat se zapsat do knihy pozdních příchodů. To je vděk za to, že jsem Milosrdný samaritán! Přitom jsem ani nepři šel o matiku! Viděl jsem Pandoru a Nigela, jak stojí těsně vedle sebe ve frontě na obědy, ale rozhodl jsem se je ignorovat.

Pan Lucas se roznemohl z toho, že ho paní Lucasová opustila, takže o něj teď pečuje moje matka, když přijde z práce. Nikoho mimo ni nechce vidět. Kde potom matka vezme čas, aby se stara la o mě a o mého otce?

Otec trucuje. Myslím, že žárlí, protože jeho pan Lucas vidět ne chce. Půlnoc: Dobrou noc, Pandoro, má lásko s medovými vlasy. Tisíc krát tě líbám.

Úterý, 27. ledna Dnešní kreslení bylo senzační. Namaloval jsem osamělého klu ka, jak stojí na mostě. Tomu klukovi zrovna jeho bývalý nejlepší přítel přebral první lásku. Bývalý nejlepší přítel bojuje s rozvodněnou řekou. Kluk pozoruje, jak se jeho bývalý nejlepší přítel topí. Ten bývalý nejlepší přítel vypadá trochu jako Nigel. Ten kluk vypadá trochu jako já. Slečna učitelka Fossingtonová -Goreová řekla, že můj obraz „má hloubku“. Ta řeka taky. Hahaha! Středa, 28. ledna POSLEDNÍ ČTVRŤ MĚSÍCE Dneska ráno jsem se probudil trochu nastydlý. Požádal jsem matku, aby mi napsala omluvenku na tělocvik. Řekla, že mě už dál nehodlá rozmazlovat! Jak jí by se líbilo běhat v mrazu a dešti po rozbahněném hřišti jenom v trenýrkách a tričku? Když jsem se vloni při školních sportovních dnech účastnil běhu se svázaný ma nohama, přišla se na mě podívat, a měla na sobě kožich a přes nohy si vzala deku. A to bylo v červnu! Stejně teď matka lituje. Hráli jsme ragby a přišel jsem tak zablácený, že když mi prala věci, ucpala se hadice u pračky.

Volal veterinář a chtěl, abychom si k němu přišli pro psa. Je tam už devět dní. Otec říká, že tam bude muset ještě zůstat, protože si půjde vyzvednout peníze až zítra. Veterinář nepřijímá šeky a otec žádné peníze v hotovosti nemá.

Tajný deník Adriana Molea

Čtvrtek, 29. ledna Ten pitomý pes je zpátky. Nevezmu ho na procházku, dokud mu nedorostou chlupy na oholených packách. Otec se vrátil od vete rináře celý bledý a pořád říkal: „To jsou vyhozený peníze.“ Řekl, že odteď smíme psa krmit jen tím, co zbude na jeho talíři.

Takže už je jisté, že náš pes brzo umře hlady. Pátek, 30. ledna Ten špindíra Bert Baxter telefonoval do školy a stěžoval si, že jsem nechal jeho zahradnické nůžky venku na dešti! Tvrdí, že ce lé zrezavěly. Chce náhradu. Řekl jsem panu řediteli Scrutonovi, že už byly rezavé, ale bylo vidět, že mi nevěří. Udělal mi přednáš ku o tom, jak těžko staří lidé vycházejí s penězi. Nařídil mi, abych šel k Bertu Baxterovi, nůžky vyčistil a nabrousil. Chtěl jsem panu řediteli povědět, jak je Bert Baxter hrozný, ale vždyc ky když mám co dělat s panem Scrutonem, přestane mi to mys let. Bude to tím, jak mu vylézají oči z důlků, když se vzteká.

Cestou k Bertu Baxterovi jsem viděl matku s panem Lucasem, jak spolu vycházejí ze sázkové kanceláře. Mával jsem na ně a vo lal, ale myslím, že mě neviděli. Jsem rád, že panu Lucasovi už je líp. Bert Baxter mi neotevřel. Možná že je mrtvý.

Pandoro! Ještě pořád na tebe myslím, má lásko. Sobota, 31. ledna Je skoro únor a já nemám nikoho, komu bych k svátku sv. Valen tina poslal nějaké milostné nebo legrační přání. Neděle, 1. února ČTVRTÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Pozdě v noci se zezdola ozývalo spousta křiku. V kuchyni někdo převrhl nádobu na odpadky a vzadu neustále bouchaly dveře. Přál bych si, aby byli rodiče trochu ohleduplnější.

Procházím ci tovou krizí a potřebuju se pořádně vyspat. Stejně od nich těžko můžu čekat, že pochopí, jaké to je, když je člověk zamilovaný. Brali se před čtrnácti a půl rokem.

Odpoledne jsem šel k Bertu Baxterovi, ale díkybohu odjel s klu bem důchodců do Skegnessu. Šavle vyhlížel z okna obýváku. Na znamení svého vítězství jsem na něj udělal dvěma prsty „V“. Doufám, že si tu potupu nebude pamatovat. Pondělí, 2. února HROMNICE Paní Lucasová se vrátila! Viděl jsem ji, jak vytahuje ze země stromky a keře a pokládá je dozadu na multikáru. Potom naloži la všechno zahradnické náčiní a odjela. Na dveřích multikáry byl nápis „Ženský domov“. Pan Lucas přišel k nám, aby si promlu vil s mou matkou. Šel jsem dolů, abych ho pozdravil, ale byl pří liš rozčilený, a tak si mě ani nevšiml. Poprosil jsem matku, aby se dnes večer vrátila z práce brzy. Už toho mám dost. Pokaždé mu sím čekat na večeři. Nepřišla.

Nigela dneska vyhodili od oběda, protože nadával na šunkofleky. Řekl, že jsou to jen „samý mizerný fleky a žádná šunka“. Myslím, že paní Leechová měla úplnou pravdu, když ho vyhodi la, koneckonců tam byli prvňáci! My třeťáci jim musíme jít příkladem. Pandora sepsala petici proti šunkoflekům. Já ji rozhod ně nepodepíšu.

Dneska byli Milosrdní samaritáni, takže jsem byl nucen stavit se u Berta Baxtera. Přišel jsem o písemku z algebry! Hahaha! Bert mi dal úlomek ze skály ve Skegnessu a řekl, že ho to mrzí, že si na mě ve škole stěžoval kvůli těm nůžkám. Řekl, že mu bylo smutno a chtěl slyšet nějaký lidský hlas. I kdybych byl ten nej osamělejší člověk na světě, nevolal bych k nám do školy. Zavolal bych na přesný čas; tam na člověka mluví každých deset vteřin.

Tajný deník Adriana Molea

Úterý, 3. února Matka už doma několik dní vůbec nic nedělá. Jenom chodí do práce, utěšuje pana Lucase, čte a kouří. Otci přestalo jezdit auto. Musel jsem mu ukázat, kde nastoupit do autobusu do města. Je mu čtyřicet a neví, kde je stanice autobusu! Otec vypadal tak ošuntěle, že jsem se za něj styděl. Byl jsem rád, když autobus při jel. Křičel jsem na něj skrz okno, že si nemůže sednout dolů a kouřit, ale on jen mávnul rukou a zapálil si cigaretu. Za to je pokuta padesát liber! Kdyby to záleželo na mně, platili by kuřáci pokutu tisíc liber a navíc by museli sníst celou krabičku cigaret. Matka čte knihu Žena -eunuch od Germaine Greerové. Říká, že je to jedna z těch knih, co člověku změní život. Můj nezměnila, ale jen jsem ji prolistoval. Je plná sprostých slov. Středa, 4. února MĚSÍC V NOVU Měl jsem první poluci! Takže s tou knížkou měla matka pravdu. Změnila mi život. Ten uher je už menší. Čtvrtek, 5. února Matka si koupila montérky, jaké nosí lakýrníci a malíři pokojů. Jsou jí skrz ně vidět kalhotky. Doufám, že v nich nebude chodit ven.

Zítra si nechává propíchnout uši. Myslím, že se z ní stává marno tratnice. Nigelova matka je taky marnotratnice. Věčně dostávají dopisy, že jim odpojí elektřinu, a všechno jen kvůli tomu, že si Nigelova matka kupuje každý týden nové lodičky.

Rád bych věděl, co se u nás děje s přídavky na dítě; správně bych je měl dostávat já. Zítra se na to zeptám matky. Pátek, 6. února VÝROČÍ KORUNOVACE KRÁLOVNY ALŽBĚTY II. Mít pracující matku je k ničemu. Přiřítí se domů s plnými taška mi, uvaří večeři a pak poletuje po domě a fintí se.

Neuklidí, dokud neutěší pana Lucase. Pokud vím, mezi sporá kem a ledničkou už je tři dny plátek slaniny!

Dnes jsem se jí zeptal na své rodinné přídavky. Smála se a řekla, že si za ně koupila gin a cigarety. Jestli se o tom doslechne někdo ze sociální péče, nechají ji zavřít! Sobota, 7. února Matka s otcem už na sebe několik hodin bez přestání řvou. Zača lo to kvůli špeku za ledničkou a pokračovalo tím, co bude stát oprava otcova auta. Šel jsem nahoru do svého pokoje a pustil si Abbu. Otec měl tu drzost vrazit ke mně a žádat mě, abych to ztlu mil. Udělal jsem to. Když se vrátil dolů, dal jsem to zase nahlas.

Nikdo neuvařil nic k večeři, tak jsem šel do čínského obchodu a koupil si krabici hranolků a kelímek se sójovou omáčkou. Sedl jsem si do čekárny na stanici autobusu a snědl to, potom jsem se procházel a bylo mi smutno. Přišel jsem domů. Nakrmil psa. Pře četl kousek Ženy -eunucha. Cítil jsem se trochu divně. Usnul jsem. Neděle, 8. února PÁTÁ PO TŘECH KRÁLÍCH Dneska ráno za mnou přišel do pokoje otec. Řekl, že si chce po povídat. Prohlédnul si můj skicák, švýcarským armádním nožem mi přišrouboval kličku na dveřích šatníku a zeptal se mě na ško lu. Řekl, že ho mrzí ten včerejší křik a že matka a on „procházejí těžkou zkouškou“. Zeptal se mě, jestli mu chci něco říct. Řekl jsem, že mi dluží třicet dva pencí za čínské hranolky a sójovou omáčku. Dal mi libru. Takže jsem vydělal šedesát osm pencí. Pondělí, 9. února Dneska ráno stál před domem pana Lucase stěhovací vůz. Paní Lucasová s nějakými ženami vynášely z domu nábytek

Tajný deník Adriana Molea

a skládaly ho na chodník. Pan Lucas se na to díval z okna ložnice. Tvářil se trochu vyděšeně. Paní Lucasová se smála a ukazovala na pana Lucase a všechny ostatní ženy se začaly smát a zpívat „Proč se narodil tak krásný?“.

Matka telefonovala panu Lucasovi a ptala se ho, jestli něco ne potřebuje. Pan Lucas řekl, že dneska nepůjde do práce, protože musí hlídat gramofon a desky, aby mu je žena neodnesla. Můj otec pomohl paní Lucasové naložit do stěhovacího vozu plynová kamna, a potom šli s matkou pěšky na autobus. Zůstal jsem schválně pozadu, protože matka měla v uších dlouhé visací ná ušnice a otec coural záložky u kalhot po zemi. Začali se o něco hádat, takže jsem přešel na druhý chodník a šel do školy oklikou. Bert Baxter byl dneska fajn. Vyprávěl mi o první světové válce. Řekl, že mu zachránila život bible, kterou vždycky nosil v náprs ní kapse. Ukázal mi tu bibli; byla z roku 1956. Myslím, že Bert začíná být trošku senilní.

Pandoro! Vzpomínka na tebe mě neustále mučí! Úterý, 10. února Pan Lucas teď u nás bude bydlet, dokud mu nepřivezou nějaký nový nábytek.

Otec odjel do lázeňského města Matlock. Chce se pokusit prodat tam některému velkému hotelu akumulační kamna.

Rozbilo se nám plynové topení. Je tu hrozná zima. Středa, 11. února PRVNÍ ČTVRŤ MĚSÍCE Otec volal z Matlocku, že ztratil úvěrovou kartu, nemá žádné pe níze a dnes večer se nedostane domů, takže pan Lucas s matkou byli celou noc vzhůru a snažili se spravit topení. V deset večer jsem se šel dolů podívat, jestli bych jim nemohl pomoct, ale dve ře do kuchyně byly zabarikádované. Pan Lucas řekl, že je nemůže otevřít, protože oprava topení

Leave a Reply