Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe)

Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe)

Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe)
  • Elérhető fájlok: Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe).pdf, Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe).epub, Kniha Černý kocour a jiné hororové povídky (Edgar Allan Poe).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Povídky – E. A. Poe – rozbor díla k maturitě (3)

Kniha: Povídky

Přidal(a): Study

1. Lit. druh – lyricko-epická baladická skladba s pochmurným dějem

2. Lir. žánr – balady, hororové, detektivní povídky

3. Celková charakteristika – Soubor 34 povětšinou hororových povídek, které autor vydával po celou dobu svého života. Jámu a kyvadlo lze považovat za skutečně reprezentativní výběr toho nejlepšího za širokého spektra námětů, kterými se Edgar Allan Poe zabýval. Ať už se jedná o klasický horor, detektivní povídky, baladicky laděné grotesky, nebo vědecké či pseudovědšcké mystifikace, základním motivem je téměř vždy strach, se kterým Edgar Allan Poe skutečně zacházet uměl. Vyprávění o předčasném pohřbu, domě rozpadajícím se do ponurého močálu, nebo o vězni, odsouzeném ke strašlivé smrti, budí ve čtenářích hrůzu již více než jeden a půl století.

4. Hl. téma – zoufalství, smutek, samota, žal, tajemno, úzkost, život, smrt

5. Hl. myšlenka – autor zde dává svými díly najevo zkaženost světa a zlo, které lidi páchají na sobě a svých blízkých, zanechat ve čtenáři psychologicky promyšlený dojem, většinou hrůzy a hnusy, ale i humor a překvapeni

6. Povídky – Havran – Jedná se o nejslavnější a nejpřekládanější báseň z autorovy sbírky. V této básni dokázal autor mistrovsky navodit atmosféru tajemna a hrůzy. Autor zde vzpomíná na svou zemřelou lásku.

– Jedné zimní noci seděl básník nad knihami. Hledal v nich zapomnění na zemřelou lásku Lenoru. Znenadání se ozvalo jemné zaťukání na okno. Básník okno otevřel a dovnitř vletěl velký černý havran. Usadil se na bělostném poprsí mramorové busty Pallas Athény a tvářil se velmi zachmuřeně. Básník se posadil proti němu a začal s ním rozmlouvat. Viděl v havranovi jakéhosi proroka. Ptal se jej, zda nalezne klid, zda spatří ještě někdy svou milou, zda se sejdou byť po smrti, zda pomine jeho smutek. Havran mu však krákoravým hlasem na všechny jeho otázky monotónně odpovídá nevermore – nikdy více.

Černý kocour – Muž, se svou ženou mají rádi zvířata, kterých mají spoustu, dokonce i kocoura. Z muže se stane alkoholik, je nevrlý a vzteklý. Jednou vypíchl kocourovi oko, čehož pak litoval. Kocoura ze vzteku jednoho dne oběsil na stromě. Jednoho dne mu shořel dům až na jednu stěnu, kde byl obtiskly obrys kocoura a provazu. Muž si sežene dalšího kocoura podobného tomu předchozímu, chce ho zabít, místo toho však zabije svou ženu, tu pak zazdí do zdi. Policie prohledává jeho dům, za zdí najde mrtvou ženu s kocourem, který se zpoza zdi ozval. Policie teda ženu konečně našla a muže zatkla, kocour se pomstil.

Jáma a kyvadlo – O muži, který byl uvězněn a odsouzen k smrti. V cele nic neviděl, pak zjistil, že v ní je jáma. Dostal se ze spousty způsobu poprav ( ostré kyvadlo, pohyblivé zdi) a nakonec byl osvobozen a zachráněn francouzským generálem.

Vražda v ulici Morgue – Vyprávěč se seznámí a spřátelí s Augustem Dupinem. Z novin se dozvědí o brutální vraždě 2 žen v ulici Morgue. Pařížská policie vyslýchá všechny svědky ale nic z toho. Do vyšetřování případu se zapojil. Dupin, který dokázal, že vrahem je orangután. Při vyšetřování postupoval od zadu do předu, vše pečlivě zkoumal. Jeho analytické myšlení vyhrálo.

Další povídky – Zlatý brouk, Vrah jsi ty, Skokan, Zánik domu Usherů, Král, Zrádné srdce

7. Kompozice – 34 povídek, které jsou uspořádané v kronikářské kompozici, nenavazují na sebe, u mnoha z nich autor první zmiňuje vraždu a až pak vysvětluje, jak se stala. Téměř každá povídka je vyprávěná chronologicky, někdy i retrospektivně ( černý kocour). Černá kočka, havran – symbol autorova vnitřního světa.

8. Doba, místo děje – každá povídky někde jinde a v jinou dobu, často jeden z údajů není určen

– Havran – půlnoc, autorův pokoj

– Jáma a kyvadlo – pozdní středověk ve španělském městě Toledo

– Vraždy v ulici Morgue – ulice Morgue, Paříž

9. Hl. postavy – samotná básník – nešťastný, zoufalý milenec, zabývá se pouze sama sebou, hluboce a bezútěšně prožívá míru své osobní tragédie, láska k ženě je povýšena na jedinou podstatnou hodnotu života. Básník touží po útěše, zklidnění, smíření se – jeho melancholie a smutek však nikdy nezmizí. V každé povídce je uvedena nějaká autorova vlastnost.

10. Vedlejší postavy – havran – tajemný, černé barvy, je symbolem děsu, hrůzy, nezvratnosti věci, smrti, jeho krákání zdůrazňuje atmosféru smutku, beznaděje a trýzně.

Dupin – detektiv, snaží se vše vypátrat, výstřední, pohrdá policií, amatér

kocour – přítulný, milý

11. Vypravěč – ich-forma, sám autor

12. Jazyk – spisovné a nespisovné výrazy, použití vykřičníků, přímá řeč, dialogy

13. Jazykové prostředky – metafory, personifikace

14. Citát – „Bylo mi zle, k smrti zle mi bylo z těch dlouhých muk” , „Podívejte se na ty pevné zdi“ a „Ty jsou tu už tak dlouhou dobu!“

15. Lit. kontext – americký romantismus

– další autoři – W. Scott, V. Hugo, Novalis, Bratři Grimmové, Puškin, K. H. Mácha, K. J. Erban

16. Zfilmování – v seriálu Simpsonovi, Havran – Roger Corman, Jáma a kyvadlo – 1961, Vraždy v ulici Morgue

17. Vliv díla – Touto básní se rázem proslavil. Jedná se o jednu z nejznámějších básní všech dob a jedno z nejvýznamnějších děl romantismu. Dílo se stalo také vzorem pro francouzské prokleté básníky – symbolisty.

Báseň je velmi známá, především v anglofonních zemích, dočkala se mnoha odkazů, ohlasů i parodií v jiných dílech (je např. v mírně zkrácené verzi “zfilmována” v seriálu Simpsonovi a naopak značně rozvinuta ve volné, komediální adaptaci Havran – Rogera Cormana).

Dílo bylo do češtiny přeložen mnohokrát, poprvé Šemberou roku 1869, následoval na dlouhou dobu nejúspěšnější překlad Jaroslava Vrchlického z roku 1881. Následovaly další překlady, velmi známý je překlad Nezvala. Že zájem o tuto báseň neopadl, o tom svědčí celá řada překladů od dalších novodobých autorů, např Pokorný 1997, Najser 1999, Jacko 2008.

Z cizích překladů platí za nejpozoruhodnější francouzský překlad Charlese Baudelaira- 1853. Báseň se považuje za jeden z největších problémů translatologie – překladatelství a přitahuje neustále další.

18. Kontext autorovy tvorby – jistým způsobem se v jeho povídkách odrážel jeho problémový život, tajemná Anglie se tak stala mladému. Edgarovi zdrojem inspirace po celý život.

Edgar Allan Poe

– narodil se v Bostonu v rodině kočovných herců jako Edgar Poe, v opatrovnictví u rodiny Allanových, jako dítě byl v Anglii, nedodělal univerzitu, vstoupil do armády, později studoval vojenskou akademii, v Boltimoru našel zbytek své rodiny, zakladatel detektivky, nahazoval dobře atmosféru hrůzy.

Autor se ve svých povídkách zaměřuje na vraždy, děs a hrůzu, tím se snažil uspokojit lit. poptávku své doby. Povídky jsou často vystavěny na dialogu mezi vypravěčem a jeho vědomím, formou dramatických monologů. Povídky se často odehrávají v uzavřených prostorách, kam neproniká vnější světlo. Jsou vybavený směsi starožitností a exotických předmětů všech dob a kultur.


Další podobné materiály na webu:

Černý kocour – rozbor díla k maturitě

Kniha: Černý kocour

Přidal(a): Lenka

1) Charakteristika povídky Černý kocour

Povídka vypráví o muži, který má rád zvířata a stejně tak i jeho žena. Proto doma chovají mnoho zvířat-mezi nimi i kocoura. Ten je velice krásný, chytrý a jmenuje se Pluto.
Z muže se stává alkoholik a začíná být nevrlý až jeho zloba vrcholí v nekontrolovatelné záchvaty vzteku. Při jednom z nich vyřízne kocourovi nožem jedno oko. Pak toho ale lituje, protože zvíře stále velmi rád. Kocour se brzy zotaví, ale má ze svého pána velký strach. To muže opět velmi podráždí a má chuť zvíře trápit dál. Proto ho oběsí a nechá ho viset venku na stromě.
V noci pak celý jeho dům vyhoří a vcelku zůstane stát pouze jedna stěna. Muž zjišťuje, na bílé ploše zdi je vystouplá podoba obrovské kočky s provazem kolem krku. Je z toho zděšen a vše si snaží logicky vysvětlit tak, že oběšené zvíře mu někdo při poplachu hodil do okna, aby ho vzbudil, a to se vmáčklo do rozměklé stěny.
Když se vzpamatuje z požáru začne ztráty zvířete litovat a přinese si domů z jedné krčmy téměř stejného černého kocoura jako byl Pluto. Ale tento kocour má na rozdíl od Pluta téměř přes celou hruď velkou bílou skvrnu. Kocoura si doma oblíbí, ale postupem času z něj muž začíná mít strach a opět ho nenávidí. Je to způsobeno hlavně zjištěním, že bílá skvrna na kocourově hrudi připomíná příšernou šibenici a že mu chybí přesně totéž oko, které předtím vyřízl Plutovi. Pokouší se kocoura zabít sekerou, ale manželka ho zastaví. To ho však ještě více popudí a zatne sekeru do její hlavy a ona umírá. Když si uvědomí, co způsobil, snaží se její tělo někam ukrýt, aby na něj nepadlo podezření, že ženě něco udělal. Vybourá ve zdi sklepa díru a tam ji zazdí.
Poté je uklidněn, a to i proto, že z domu zmizel i nenáviděný kocour. Když ztrátu jeho manželky přichází vyšetřovat policisté schválně je zavede i do sklepa, aby ze sebe setřásl veškeré podezření. Dokonce začne holí oťukávat zdi, aby policisty přesvědčil, že jsou v pořádku. Najednou se však začnou ozývat podivné zvuky-přicházejí odkudsi ze zdi a jsou podobné kočičímu mňoukání. Policisté zeď probourají a najdou tam tělo mrtvé manželky se zkrvaveným a rozšklebeným kocourem na hlavě. Muž byl tedy kocourem odhalen a Pluto byl pomstěn.

Hororový příběh, ve kterém autor do nejmenších detailů navodil atmosféru hrůzy a tajemna. Objevuje se tady ukvapenost, které vede k vykonání trestu a motiv zániku a smrti.

Povídka má otevřený konec , což ji propůjčuje atmosféru tajemna.

Hlavní postavou a také vyprávěčem je milovník zvířat.

Vysvětlení je nejasné – kdo nebo co je ve skutečnosti černý kocour ? Byl to démon, ďábel, nebo čarodějnice ? Je jen na čtenáři jak si toto vyloží .

2) Edgar Allan Poe

E. A. Poe – zakladatel moderní americké literatury, básník, prozaik, literární teoretik a esejista. Autorem mnohých povídek a básní.

Touha po svobodě, nespokojenost člověka, buřičství, revoluční zvraty, napoleonské války.

Alkoholik, závislý na drogách.

Dílo:

– Vraždy v ulici Morgue = detektivka

– Jáma a kyvadlo , Černý kocour = počátky hororové prózy

– Psáno v ich formě

3) Romantismus v anglické, francouzské a ruské literatuře

Anglická- G.G.Byron- Child Haroldova pouť

W.Scott – historické romány- Ivanhoe

Francouzská- Viktor Hugo- básník- Legenda věků- cyklus epických příběhů z historie lidstva

– ( J. Vrchlický-Zlomky epopeje (báseň Spatakus, J. Machar-Svědomím věků)

– Prozaik – historické Romány

– Chrám matky boží v Paříži

– Bídníci- Jean Valjean

-Dumas- 3 mušketýři, Hrabě Monte Christo

– Stendhal- preromantismus a realismus, důraz na psychologii postav

– díla: červený a černý , Kartouza parmská-nedokončený.= ( romány)

Ruská-A.S.Puškin –básník-román ve verších – Evžen Oněgin

– prozaik-kapitánská dcerka, Piková dáma

– dramatik- Boris Godunov

– M.J. Lermontov-básník-Démon(svět dobra a zla)

– prozaik-Hrdina naší doby-(Pečorin- zbytečný člověk)

– N.V.Gogol-dramatik. Satirické komedie-Revizor-Chlestakov

– kritika úplatkářství, hlouposti úředníků, podlézavosti,

Za carského absolutismu

-Prozaik- román- Mrtvé duše

4) Romantický hrdina

a) výjimečný člověk za výjimečných okolností

b) často končí tragicky

c)neschopen přizpůsobit se společnosti, proto vyděděn a boj proti ní

d)často ztotožněn s autorem

f)hrdina a láska ,nenaplněna nebo končí tragicky

5) Znaky a doba romantismu

-Umělecký směr, * na konci 18. a vrcholí v polovině 19. století. V Anglii

-doba revolucí, povstání, Napoleonských válek

-znaky:

-nespokojenost s realitou a únik z ní do světa snů

– rozpor mezi snem a skutečností

-subjektivní přístup autora

-boj za svobodu a spravedlnost


Další podobné materiály na webu:

Černý kocour

A jiné hororové povídky

Odedávna mne dráždilo, proč je u nás Edgar Allan Poe téměř výhradně – především v poválečných letech – představován jako autor pochmurný, vážný, tajemný a záhadný. Jistě, povídky, které se v různém řazení stále dokola objevují v nesčetných výborech, patří určitě k těm světově nejproslulejším.

V této i v ostatních povídkách našeho výběru se čtenář setkává s jinou, temnější realitou, rozum se střetává s nepravděpodobností a objevuje se nadpřirozeno. Poe je právem považován za průkopníka hororových příběhů, který svými texty ovlivnil generace.

Běžná cena Běžně 169 Kč

Na skladě, posíláme ihned

  • poštovné zdarma k objednávkám od 999 Kč
  • více než 2500 výdejních míst
  • záložky ke každému nákupu

Doporučené tituly a kolekce

Více o knize

V této i v ostatních povídkách našeho výběru se čtenář setkává s jinou, temnější realitou, rozum se střetává s nepravděpodobností a objevuje se nadpřirozeno. Poe je právem považován za průkopníka hororových příběhů, který svými texty ovlivnil generace spisovatelů a pro mnohé z čtenářů zůstává dosud nepřekonán. Originální ilustrace známého argentinského umělce Luise Scafatiho výjimečným způsobem dotvářejí atmosféru Poeových příběhů.

V knize naleznete tyto povídky: Černý kocour, Jáma a kyvadlo, Předčasný pohřeb.

Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.

Recenze

Černý kocour – od malinka jsem měla ráda kočky, ale tímhle příběhem jsem pochopila, jak moc jsou kočky inteligentní a jakou hrůzu můžou vyvolávat u obyčejného člověka. Obdivuji kocoura, který dokázal v podstatě zabít člověka a jiného dostat do vězení. Černý kocour je parádní povídka a zanechala ve mě pocit, že i milovníci zvířat se mohou rychle proměnit ve vrahy.

Jáma a Kyvadlo – povídka, u které si nejsem jistá zda se mám radovat z dobrého konce, či plakat kvůli duševnímu stavu člověka zavřeno v mučící místnosti. Hm. Díky tomu jsem si také uvědomila – naučila se, jak je skvělé si udržet zdravý rozum, když se vás chystá rozmáznout kyvadlo a ne jen tak skákat do jámy, která nevypadá zrovna přátelsky.

Předčasný pohřeb – zde stojím na prahu pravdy a fikce. Nevím jestli tomu mám věřit nebo ne. Povídka vyprávějící více příběhů právě o smrti a o pohřbech. Je to myšlenka, která mi jen tak nedala spát a stále nad ní přemýšlím. Co když trpíte nějakou nemocí, a ta je tak silná, že z toho upadnete do bezvědomí. Do bezvědomí, které vypadá jako smrt? Jaké by bylo se probudit 15 metrů pod zemí? Co když spoustu lidí volala o pomoc a nikdo je neslyší? Tento příběh mi vrtá opravdu v hlavě a přiznám se, četla jsem ho dvakrát. Pro mě asi nejsilnější povídka a určitě se k ní budu stále a stále vracet.

Kdybych měla zhodnotit všechny tři povídky, tak jsem nadšená a mám v sobě pocit zvláštní zvrácenosti. Nebýt Scafatiho ilustrací knihu bych hodnotila o hvězdu méně, ale ilustrace daly knize jistou atmosféru a čtení velmi nadzvedly. Kniha se u nás doma stala vítězem, díky mému vyprávění si knihu chtějí přečíst dva členové z mé rodiny. Čti víc

O autorovi/autorce

Odedávna mne dráždilo, proč je u nás Edgar Allan Poe téměř výhradně – především v poválečných letech – představován jako autor pochmurný, vážný, tajemný a záhadný. Jistě, povídky, které se v různém řazení stále dokola objevují v nesčetných výborech, patří určitě k těm světově nejproslulejším. Domnívám se však, že pokud naše obeznámenost s Poem nedojde dál než k Jámě a kyvadlu a Havranovi , ochuzujeme se o důležitý rozměr spisovatelova díla, který nám může zpětně poodhalit i nový pohled na jeho známou a obvyklou tvář.
Poe není rozhodně autor jednoduchý a ani v povídkách, které můžeme považovat za prototypy detektivek, nenabízí svým čtenářům laciná řešení. S trochou nadsázky by se dalo říci, že čtenář, který čte Poeovy povídky jen kvůli prvoplánovému vzrušení ze záhad a tajemna, se s autorem fatálně míjí a stává se sám obětí jeho perzifláží.
Poe miloval literaturu, která mu většinou jako jediná spolu s alkoholem usnadňovala nelehký osud. Svou citlivost na literární neupřímnost a neschopnost si vybíjel v často krutě ironických výpadech proti dobovým literárním manýrám a konformním názorům. Čas obrousil ironické ostny, které v mnohých povídkách tohoto výboru museli pociťovat Poeovi současníci, a přesto zůstala plnohodnotná tvorba, jejíž satirická svěžest k nám promlouvá dodnes. Literatura nezná lepší důkaz velikosti autora.
Do výboru jsem úmyslně zařadil i několik "vážně" míněných povídek, i když u některých si touto "vážností" nemůžeme být jisti ( Dostaveníčko ). Poe nám za svými větami zcela po způsobu moderních autorů dvacátého století neustále uniká, a vracíme-li se k některým jeho vrcholným dílům ( Ligeia ) vícekrát, vycítíme i pod povrchem této "krajiny stínů" všudypřítomný jemný humor.
Věřím, že v celkovém kontextu výboru může čtenář vysledovat tento humor i v třetí vrstvě povídek, zabývajících se obecně řečeno uměleckou estetikou ( Arnheimské panství, Landorova vila, Filosofie nábytku ). Zde Poe velice svérázně reaguje na stále zlovolněji, ale nenápadně se šířící nadvládu nevkusu. Bylo by jistě zajímavé přečíst si od takto vnímavého autora reflexi doby globálních médií a sektorového uniformního vkusu, který se s jejich pomocí lavinovitě šíří.
Rozsah poznámkového aparátu je u nekritických vydání literárních děl vždy diskutabilní, a pracují-li tato díla s humorem, je diskutabilní dvojnásob. Proto jsem se nakonec rozhodl tento aparát potlačit, neboť vysvětlovat humor, byť se týká třeba klasické řečtiny, která věru nepatří k běžnému vybavení dnešního čtenáře, je vždy velice ošemetné, třebaže pro překladatele, který po značném úsilí "přišel věcem na kloub", zároveň neodolatelně lákavé. Tyto "nesrozumitelné" pasáže však nikde nebrání pochopení textu a zvídavý čtenář si může svého klasického filologa najít sám, jako si ho nakonec musel najít i překladatel, který se takto kostrbatě dostává k poděkování PhDr. Zdeňku Kratochvílovi z Filosofické fakulty UK. Nakonec – řečeno s autorem – nenalezne-li tato kniha "pochopení u běžného publika. vyplývá z toho pouze to, že s jejím chápáním mělo běžné publikum potíže" ( Bon-Bon ).
Doufám, že tento výbor, sestavený převážně z autorových literárních perzifláží a satir, přispěje k hlubšímu a plnějšímu pochopení Poeova díla v české literatuře.

Nakladatelství

VYDAVATEĽSTVO B4U PUBLISHING sa zameriava hlavne na literatúru pre deti a mládež, predovšetkým na pôvodné autorské projekty v spolupráci so zaujímavými slovenskými i zahraničnými ilustrátormi. Jednotlivé knižné tituly v sebe prepájajú dôraz na výtvarnú podobu a netradiční formu s originálnymi témami a interaktivitou.

Vydavateľstvo sa strategicky zameriava na predaj titulov do zahraničia. Medzi partnerov, ktorí vydávajú knihy B4U Publishing, sa radí mnoho významných svetových vydavateľských domov vrátane Penguin Random House, La Martiniere Groupe (Francúzsko), Hachette (Francúzsko), Sterling Publishing (USA), Quarto Group (USA), National Geographic, De Agostini Editore (Taliansko) a mnoho ďalších. Knihy vydavateľstva B4U Publishing boli preložené do 23 jazykov a predávajú sa v 28 krajinách sveta.

Černý kocour a jiné hororové povídky

Odedávna mne dráždilo, proč je u nás Edgar Allan Poe téměř výhradně – především v poválečných letech – představován jako autor pochmurný, vážný, tajemný a záhadný. Jistě, povídky, které se v různém řazení stále dokola objevují v nesčetných výborech, patří určitě k těm světově nejproslulejším.

V povídkách tohoto výběru se čtenář setkává s jinou, temnější realitou, rozum se střetává s nepravděpodobností a objevuje se nadpřirozeno. Poe je právem považován za průkopníka hororových příběhů, který svými texty ovlivnil generace spisovatelů.

Bežná cena Bežne 12,69 €

Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.

Odporúčané tituly a kolekcie

Viac o knihe

V povídkách tohoto výběru se čtenář setkává s jinou, temnější realitou, rozum se střetává s nepravděpodobností a objevuje se nadpřirozeno. Poe je právem považován za průkopníka hororových příběhů, který svými texty ovlivnil generace spisovatelů a pro mnohé z čtenářů dodnes zůstává nepřekonaným. Originální ilustrace známého argentinského umělce Luise Scafatiho výjimečným způsobem dotvářejí atmosféru Poeových příběhů.
Nečekám a ani nežádám, abyste uvěřili tomuto šílenému a zároveň docela obyčejnému příběhu, který vám tu hodlám vylíčit. Opravdu bych byl blázen, kdybych v to doufal, zvlášť když tomu nemohu uvěřit ani já sám. Přesto blázen nejsem – a určitě se mi to nezdálo. Ale zítra mám zemřít, a tak chci dnes ulevit svému svědomí. Rád bych světu předložil, jednoduše, stručně a bez složitého vysvětlování, k čemu došlo v mém domě. Ve svém důsledku mě tento podivuhodný sled děsivých událostí silně potrápil a nakonec docela zničil.
Těmito slovy začíná známá próza E.A. Poea – Černý kocour. V této i v ostatních povídkách našeho výběru se čtenář setkává s jinou, temnější realitou, rozum se střetává s nepravděpodobností a objevuje se nadpřirozeno. Poe je právem považován za průkopníka hororových příběhů, který svými texty ovlivnil generace spisovatelů a pro mnohé z čtenářů zůstává dosud nepřekonán. Originální ilustrace známého argentinského umělce Luise Scafatiho výjimečným způsobem dotvářejí atmosféru Poeových příběhů.
Poviedky:

– Černý kocour (The Black Cat)
– Jáma a kyvadlo (The Pit and the Pendulum)
– Předčasný pohřeb (The Premature Burial)

Preklad: Dana Krejčová
Ilustrácie: Luis Scafati

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Recenzie

O autorovi

Odedávna mne dráždilo, proč je u nás Edgar Allan Poe téměř výhradně – především v poválečných letech – představován jako autor pochmurný, vážný, tajemný a záhadný. Jistě, povídky, které se v různém řazení stále dokola objevují v nesčetných výborech, patří určitě k těm světově nejproslulejším. Domnívám se však, že pokud naše obeznámenost s Poem nedojde dál než k Jámě a kyvadlu a Havranovi , ochuzujeme se o důležitý rozměr spisovatelova díla, který nám může zpětně poodhalit i nový pohled na jeho známou a obvyklou tvář.
Poe není rozhodně autor jednoduchý a ani v povídkách, které můžeme považovat za prototypy detektivek, nenabízí svým čtenářům laciná řešení. S trochou nadsázky by se dalo říci, že čtenář, který čte Poeovy povídky jen kvůli prvoplánovému vzrušení ze záhad a tajemna, se s autorem fatálně míjí a stává se sám obětí jeho perzifláží.
Poe miloval literaturu, která mu většinou jako jediná spolu s alkoholem usnadňovala nelehký osud. Svou citlivost na literární neupřímnost a neschopnost si vybíjel v často krutě ironických výpadech proti dobovým literárním manýrám a konformním názorům. Čas obrousil ironické ostny, které v mnohých povídkách tohoto výboru museli pociťovat Poeovi současníci, a přesto zůstala plnohodnotná tvorba, jejíž satirická svěžest k nám promlouvá dodnes. Literatura nezná lepší důkaz velikosti autora.
Do výboru jsem úmyslně zařadil i několik "vážně" míněných povídek, i když u některých si touto "vážností" nemůžeme být jisti ( Dostaveníčko ). Poe nám za svými větami zcela po způsobu moderních autorů dvacátého století neustále uniká, a vracíme-li se k některým jeho vrcholným dílům ( Ligeia ) vícekrát, vycítíme i pod povrchem této "krajiny stínů" všudypřítomný jemný humor.
Věřím, že v celkovém kontextu výboru může čtenář vysledovat tento humor i v třetí vrstvě povídek, zabývajících se obecně řečeno uměleckou estetikou ( Arnheimské panství, Landorova vila, Filosofie nábytku ). Zde Poe velice svérázně reaguje na stále zlovolněji, ale nenápadně se šířící nadvládu nevkusu. Bylo by jistě zajímavé přečíst si od takto vnímavého autora reflexi doby globálních médií a sektorového uniformního vkusu, který se s jejich pomocí lavinovitě šíří.
Rozsah poznámkového aparátu je u nekritických vydání literárních děl vždy diskutabilní, a pracují-li tato díla s humorem, je diskutabilní dvojnásob. Proto jsem se nakonec rozhodl tento aparát potlačit, neboť vysvětlovat humor, byť se týká třeba klasické řečtiny, která věru nepatří k běžnému vybavení dnešního čtenáře, je vždy velice ošemetné, třebaže pro překladatele, který po značném úsilí "přišel věcem na kloub", zároveň neodolatelně lákavé. Tyto "nesrozumitelné" pasáže však nikde nebrání pochopení textu a zvídavý čtenář si může svého klasického filologa najít sám, jako si ho nakonec musel najít i překladatel, který se takto kostrbatě dostává k poděkování PhDr. Zdeňku Kratochvílovi z Filosofické fakulty UK. Nakonec – řečeno s autorem – nenalezne-li tato kniha "pochopení u běžného publika. vyplývá z toho pouze to, že s jejím chápáním mělo běžné publikum potíže" ( Bon-Bon ).
Doufám, že tento výbor, sestavený převážně z autorových literárních perzifláží a satir, přispěje k hlubšímu a plnějšímu pochopení Poeova díla v české literatuře.

Vydavateľstvo

VYDAVATEĽSTVO B4U PUBLISHING sa zameriava hlavne na literatúru pre deti a mládež, predovšetkým na pôvodné autorské projekty v spolupráci so zaujímavými slovenskými i zahraničnými ilustrátormi. Jednotlivé knižné tituly v sebe prepájajú dôraz na výtvarnú podobu a netradiční formu s originálnymi témami a interaktivitou.

Vydavateľstvo sa strategicky zameriava na predaj titulov do zahraničia. Medzi partnerov, ktorí vydávajú knihy B4U Publishing, sa radí mnoho významných svetových vydavateľských domov vrátane Penguin Random House, La Martiniere Groupe (Francúzsko), Hachette (Francúzsko), Sterling Publishing (USA), Quarto Group (USA), National Geographic, De Agostini Editore (Taliansko) a mnoho ďalších. Knihy vydavateľstva B4U Publishing boli preložené do 23 jazykov a predávajú sa v 28 krajinách sveta.

Leave a Reply