Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien)

Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien)

Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien)
  • Elérhető fájlok: Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien).pdf, Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien).epub, Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (J. R. R. Tolkien).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Tolkien John Ronald Reuel (*03.01.1892 – †02.09.1973)

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (11)

Pohádkový příběh s klasickým motivem zápasu dobra a zla promítá do světa svých hrdinů životní potřeby a názory současných lidí.
Příběh, který na způsob severských ság líčí dlouhé putování několika pohádkových bytostí za dobrodružstvím, spojuje hlubokou lidskost s hravou fantazií.

Vydalo nakladatelství Mladá fronta v Praze roku 1998 (3. vydání). Z anglického originálu The Hobbit or There and Back Again přeložil František Vrba, úvodní poznámku přeložila Stanislava Pošustová. Počet stran: 256. ISBN: 80-204-0506-2.

Prvotina, která Tolkienovi jako první přinesla slávu.

Spisovná čeština. V příběhu se vyskytují různé odkazy na události, které se kdysi staly, avšak nejsou podrobněji obsáhnuty.

Tématem díla je jeho děj, avšak Tolkien se také vyžívá v popisu prostředí. Díky svému osobitému stylu se čtenář bez problému zažije do toho, co právě čte.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Bilbo Pytlík – do doby, než přijde Gandalf, odmítá jakékoliv dobrodružství, avšak potom se v něm ozve také druhá strana jeho bytosti, jíž dobrodružství zajímají; má rád luxus, pohodlí a pravidelnost
Gandalf – čaroděj, který Bilba zatáhne do dobrodružství, protože v něm vidí někoho lepšího a dobrodružného
Thorin – trpaslík toužící získat zpátky poklad patřící jeho předkům; vidina bohatství jej ale zaslepí

Hobit Bilbo si spokojeně žije ve své noře na Dně pytle v Hobitíně. Bilbo je typickým hobitem, má rád luxus a pohodlí, potrpí si na pravidelnost a určitý řád. Žije si klidným životem, z něhož je ale vyrušen čarodějem Gandalfem. Ten jej zatáhne do dobrodružství, které v dalších příbězích ovlivní osudy celé Středozemě. Avšak tento příběh je pouze o Bilbovi.

Jednoho dne se u Bilba sejde Gandalf a s ním 13 trpaslíků vedených Thorinem, potomkem už mrtvého samotného Krále pod Horou, krále kdysi vládnoucího v Osamělé hoře. Bohužel tuto horu obsadil drak Šmak a trpaslíkům ukradl všechno zlato. Thorin vede tuto výpravu, aby právě ukradený poklad získal zpět. Od Gandalfa dostal doporučení, že Bilbo je nejlepším ve svém oboru lupičství. Bilbo, zaskočen, se nezmůže ani na odmítnutí, a tak je zatažen do dobrodružství. Společně s trpaslíky a Gandalfem se vydávají přes Divočinu.

Bilbo, ještě hodně nezkušený a polekaný, se nechá chytit zlobry, kteří jej chtějí sníst. Trpaslíci se ho pokusí zachránit, avšak jsou také chyceni. Záchrana přijde až v podobě Gandalfa, jenž zadrží zlobry na slunci, díky čemuž zkamení.

Hned po osvobození od zlobrů jsou ale zajati skřety. Bilbo jim naštěstí unikne, avšak v jejich jeskyních se ztratí a dostane se až k odpornému stvoření se jménem Glum. S ním soutěží v hádankách o svůj život a naštěstí vyhraje. Glum jej ale nechce nechat odejít, ale Bilbo mu unikne s pomocí Prstenu, jenž jej udělá neviditelným. Poté se setká s trpaslíky, které mezitím zachránil Gandalf, ovšem protože zabil i skřetího krále, je nadále pronásledován skoro všemi skřety. Už se zdá, že neuniknou, objeví se však orli, kteří je donesou k Meddědovi, obrovskému člověku, měnícímu se v noci v medvěda.

Musí pokračovat dále, tentokrát přes Temný hvozd, kde je už nedoprovází Gandalf, který má sám nějakou práci. V něm je hned zajmou obří pavouci, Bilbo tentokrát všechny zachrání díky svému kouzelnému Prstenu. Na svobodě ale nezůstanou dlouho, protože vzápětí je chytí lesní elfové. Zase se prokáže Bilbův důvtip, díky němuž trpaslíky zachrání. Protože Bilbo už trpaslíky dvakrát zachránil, vydobyl si u nich respekt a úctu.

Za Temným hvozdem dorazí družina do města blízko Osamělé hory. V městě jsou oslavováni, protože lid věří, že Thorin, potomek krále pod horou, zabije draka Šmaka a sám se ujme vlády.

13 trpaslíků a Bilbo se tedy vydávají k hoře, Bilbo najde tajný vchod a z drakova pokladu ukradne jeden jediný pohár. Avšak drak to hned pozná a na oplátku se pokusí zničit celé poblíž stojící město. Málem by se mu jeho záměr zdařil, ale Bardovi Lučištníkovi se podařilo jej zabít.

Drak Šmak je tedy zabit, nicméně, jak elfové i lidé ze zpola zničeného města, tak trpaslíci si nárokují poklad. Thorin se o poklad nechtěl s nikým dělit, a proto poslal pro své příbuzné, kteří přišli s armádou. Schylovalo se k bitvě, jenže Bilbo to vyřešil ukradením nejvzácnějšího drahokamu, po kterém Thorin toužil. Tento drahokam dal Bardovi jako zástupci lidí z města. Tímto činem si ale vysloužil nenávist a pohrdání od Thorina. Thorinova touha po drahokamu byla ale natolik velká, že se rozhodl dát určitou část pokladu lidem i elfům, čímž mělo dojít ke klidu.

Klid ale nebyl nikomu dopřán. Znenadání dorazila armáda skřetů, kteří napadli jak trpaslíky, tak elfy s lidmi. Skřetí armáda byla větší a už to vypadalo, že vyhraje, ale přiletěli orli a ještě přišel Medděd, a tak lidé bitvu vyhráli. Thorin padl, na smrtelné posteli ještě stihl odpustit Bilbovi jeho čin s drahokamem.

Bilbo se vrátil domů i s částí pokladu a dalšími věcmi, které poté předal Frodu Pytlíkovi.
Ale to už je jiný příběh, příběh o Prstenu a malém půlčíkovi.

Zdroj: Don_Salieri, 04.06.2010

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky – rozbor díla

Kniha: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky

Autor: John Ronald Reuel Tolkien

Přidal(a): Lucahr

O autorovi (1892 – 1973)

anglický prozaik, filosof a literární kritik; narodil se v Jižní Africe, v 3 letech se ale vrátil do UK

ve 3 letech mu zemřel otec a ve 12 matka

profesor staroanglického jazyka a literatury na Oxfordu

čerpal ze starogermánské, keltské a severské mytologie

miloval anglický venkov, podle nějž vytvořil domov hobitů Kraj

je považován za otce žánru fantasy

spolu s C. S. Lewisem a spol tvořili skupinu Inklings, kde si četli ze svých současných prací

zamřel na dovolené na následky zánětu žaludečního vředu (v 81 letech)

– Pán prstenů (1954 – 55), Simarillion (1977), Příhody Toma Bombadila (1962)

– 1937. po roce 1945 nastal velký rozmach fantasy a scifi literatury – vize člověka a společnosti. Autor je otcem fantasy = typický spíše pro 20. a 21. století, děj se odehrává v imaginárním světě nebo minulosti a čerpá z bájí, mytologie, hrdinského eposu. Autor buduje imaginární snový svět jako alternativu světa skutečného. Základem je často nadpřirozený úkaz nebo projev magie. Souboj mezi dobrem a zlem. Prostředí je inspirováno reálnými historickými epochami, většinou středověkem. Někdy je příběh zasazen i do dnešní doby, s výskytem magie a nadpřirozena. Hl. postavy jsou většinou hrdinové nebo se jimi postupem času stávají.

– Terry Pratchett, Neil Gaiman, J. K. Rowling, Christopher Paolini, Douglas Adams, George R. R. Martin, Andrzej Sapkowski (Zaklínač)

– Kniha Hobit vypráví o maličkém Bilbu Pytlíkovi, který žije pohodlným a usedlým životem, jako ostatní hobiti. Až do jednoho osudného dne, kdy se na jeho cestě objeví čaroděj Gandalf. Znal Bilbova příbuzného z Bralovské strany s dobrodružnou krví a rozhodne se, že vezme Bilba na dobrodružnou výpravu. Nic netušící Bilbo pozve Gandalfa druhý den na svačinu, místo něj se mu ale na prahu postupně objeví 13 trpaslíků a nakonec Gandalf sám. Trpaslíci považují Bilba za lupiče a najmou si ho na svojí výpravu za znovu-získáním zlata, které ukradl drak Šmak jejich předkům. Bilbo a trpaslíci přemohou zlobry, posléze putují mlžnými horami, kde je přepadnou skřeti a oni přijdou o všechny své zásoby. Na druhou stranu ale Bilbo v horách získá prsten, který mu umožní být neviditelný. Na útěku před skřety je přepadnou s nimi spolčení vrrci a když už mají na kahánku, zachrání je orli. Od orlů se dostanou až k Meddědovi, kde nějakou dobu přebývají, načež se vydají na cestu Temným hvozdem. Nedbají na rady Medděda, ani Gandalfa, který je před vstupem do Temného hvozdu opouští a sejdou ze stezky. Tady Bilbo šikovně zachrání trpaslíky a pobije smečku velkých pavouků. Vyhládlí a unavení se dostanou k lesním elfům, kteří se k nim nechovají dvakrát přátelsky. Odtamtud uprchnou ukryti v sudech a dostanou se až do jezerního města Esgarot. Poté se vypraví ke Šmakovi a Osamělé hoře. Dozví se o nich, a když je nemůže najít, zaměří svůj hněv na jezerní lidi. Zničí město a v poslední chvíli se Bardovi podaří trefit se šípem do lysiny v drakově hrudi. Drak padne, ale spolu s ním i město. Lidé a elfové vyžadují na trpaslících kompenzaci – chamtivý Thorin se však nechce vzdát ani kousku zlata. Osamělá hora se tedy stává obleženou a Bilbo se na to nemůže dívat. Dá jim svůj podíl, Thorinův milovaný Arcikam a Thorin zuří. Zavolá si na pomoc trpaslíky z Morie, společně s nimi dorazí skřeti s vrrky, připravení pomstít Velkého skřeta, který byl zabit v horách a ovládnout sever. Tato krvavá řež vstoupila do dějin jako bitva 5 armád. Kdoví, co by se stalo, kdyby v pravou chvíli nezasáhli orli. Několik trpaslíků, včetně Thorina padlo. Bilbo s Gandalfem se konečně mohli vydat na cestu domů. Když se Bilbo vrátil do Hobitína, zjistil, že už ho dávno pokládali za mrtvého a začali rozebírat jeho věci. Všechno odkoupil zpět a byl rád, že se může konečně usadit do své lenošky.

Bilbo – netypický hobit, má základní hobití vlastnosti (pohodlnost, pravidelnost, jídlo a luxus), které se v něm mísí s touhou po dobrodružství, vynalézavostí. Je dobrosrdečný, přátelský a pohybuje se tiše.

Trpaslíci – jsou uctiví, nadevše milují svoje zlato, ale v jádru jsou hodní

Elfové – moudří, veselí, milují tanec, hudbu a hostiny, cení si drahých a vzácných věcí

Medděd – naoko morous, ale v jádru hodný člověk, nesnáší skřety

Gandalf – inteligentní, vždycky si ví rady, je tam, kde se něco děje a pomáhá

Čas a místo – čas není blíže určen, odehrává se zejména v severní části Středozemě

Okolnosti vzniku díla

– Tolkienův příběh je inspirován 1. Světovou válkou, starověkem a středověkem (Artušovská legenda a jiné hrdinské příběhy). Germánskou a anglosaskou mytologií.

Jazyk a kompozice

jazyk – spisovný jazyk, autorovy vlastní výrazy (vrrci, Esgarot), vlastní jazyky (elfština, trpasličí runy), objevují se archaismy (hvozd), proloženo básněmi a písněmi,

kompozice – slohový postup – kombinace vyprávějícího a popisného; chronologický, chvílemi retrospektivní (když se vypráví, co se stalo), kniha je rozdělena na 19 kapitol.

druh – epika, žánr – román

Téma a hlavní myšlenka díla

V knize jsou jasně vykreslené postavy dobra a postavy zla – Tolkiena určitě ovlivnilo, že žil během světových válek a skřeti, kteří neměli jednou kladnou vlastnost, byli vlastně ztělesněním války.

Hlavním motivem je touha po majetku, která kazí lidi a všechny je ovlivňuje. Jediný hobit Bilbo (dobrodružství jednoho zdržuje od oběda) si nenechal úplně zlákat pokladem.
V Každém z nás dřímá taková brašovská stránka, jako v Bilbovi, jen je potřeba sehnat někde kouzelníka, který by nás vzal za dobrodružstvím

– Tolkienovo dílo ovlivnilo mnoho generací mladých lidí, vznikaly kulty, pořádají se bitvy ve stylu Středozemě, comicony atd.

Momentálně se chystá film (Petr Jackson), vyjde 14. prosince 2012, USA

– Byli to samozřejmě elfové. Bilbo je brzy rozpoznával v houstnoucí tmě. Miloval elfy, třebaže se s nimi málokdy setkával, ale zároveň z nich měl tak trošku strach. Trpaslíci s nimi dobře nevycházejí. I docela slušní trpaslíci jako Thorin a jeho přátelé je považují za pošetilé (což je samo o sobě velká pošetilost), nebo jsou z nich otrávení. Někteří elfové si totiž trpaslíky dobírají a posmívají se jim, nejvíc ze všeho pro jejich plnovousy (kapitola třetí, str. 42).

– Jeden z největších pokladů anglické literatury, Tolkien píše roztomile. Strašně obdivuji, že si někdo dokáže vymyslet svůj svět a do detailů ho popsat. Inspiroval se sice v severské literatuře, ale i tak mi Hobit společně s pánem prstenů připadá jako jedno z nejlepších děl vůbec. Nechápu ohlasy lidí, kteří tvrdí, že se dílo špatně čte – to je jako by někdo řekl, že se mu špatně čtou pohádky.


Další podobné materiály na webu:

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Tolkien John Ronald Reuel (*03.01.1892 – †02.09.1973)

Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (13)

Kniha vypráví příběh hobita jménem Bilbo Pytlík, který se zcela proti své vůli stane ústřední postavou jednoho z největších dobrodružství jeho doby.

Kniha je psána chronologicky z pohledu Bilba. Hlavní linie příběhu se točí okolo hledání dračího pokladu, zatímco vedlejší linie příběhu sleduje osud Jednoho prstenu, který se Hobitovi dostane do rukou velmi zvláštní shodou okolností.

Bilbo byl hobit vážený, ve všem ohleduplný a nadevše pořádný. Život měl však nudný, den trávil sezením na zápraží, pokuřováním dýmky, nebo dělal drobné práce doma a udržoval si svou noru čistou. Cestou za pokladem se úplně změnil, začal si vážit dobrodružství, naučil se rychle jednat, poznal, co je to stres, strach a zažil i chvilky pěkné, naučil se spolupracovat s ostatními tak, aby práce proběhla co nejlépe. Byl přátelský, se smyslem pro humor a tvořivý, také dokázal ve správné chvíli udělat to nejlepší, co mohl. Při rozhovoru s drakem dokázal zachovat chladnou hlavu, i když šlo o život. Dobrodružství mu dalo spoustu dalších pozitivních vlastností.
Bilbo vypadal jako každý hobit žijící v Kraji, byl to malý, odhadem stopadesáticentimetrový chlapík. Jako všichni hobiti chodil bosý, nohy měl krátké a chlupaté, měl také někdy co dělat, aby ostatním například při běhu stačil. Nosil krátké kalhoty a kabát zapnutý knoflíčky. Dle lidských měřítek byl poměrně starý, avšak podle měření hobitího byl poměrně mlád.

Příběh o honbě za pokladem se odehrává v Tolkienem vymyšleném světě jménem Středozem, který je vcelku klasickým promyšleným fantasy universem, kde mají své místo draci, elfové, skřeti, magie a mocní válečníci. Celý příběh začíná v místě s názvem Kraj, které je domove malých lidí zvaných Hobiti, pokračuje přes Mlžné hory, Temný les, město zvané Dol až k Osamělé hoře.

V knize je psáno o hobitovi jménem Bilbo, jenž žije poklidným životem, dokud k němu nepřijde nečekaná návštěva, která mu nabídne cestu za pokladem a vše obrátí naruby. Šlo o cestu, na jejímž konci leží poklad a bohatství, avšak překážkou na této výpravě byl ochránce pokladu – drak. Hobitovi se zprvu cesta, kterou by nemusel přežít, příčí, ale později si řekne, že rád zažije nějaké dobrodružství ve svém nudném životě, a tak nabídku přijme.

Bilbo vyrazí na cestu s čarodějem a trpasličí družinou. Po cestě je čekají samé šlamastiky a nástrahy, ze kterých se musí dostat. Ačkoliv jsou trpaslíci zkušení válečníci, bez čaroděje Gandalfa by se daleko nedostali. Například nebýt čaroděje, byli by trpaslíci i s Bilbem sežráni třemi zlobry. Gandalf je v některých chvílích musí opouštět, a tak jim nezbývá nic jiného než se bránit sami. Po cestě svádějí různé bitvy, poznávají nové osoby a nacházejí nové a nové výhody.

Jedna z klíčových událostí je Bilbovo nalezení kouzelného prstenu v Mlžných horách, který umožňuje neviditelnost. Bez Bilbova včasných využití prstenu by se spousta pozitivních událostí zřejmě nestala.

Když trpaslíci a Bilbo konečně došli k osamělé hoře, kde měl být poklad ukryt, vyslali na průzkum nejdříve Bilba, kterému po společném dobrodružství už plně důvěřovali. Ten svedl s drakem rozhovor a donesl trpaslíkům důkaz, že poklad je opravdu na místě kde měl podle mýtů být. Drak však trpaslíky objevil a rozzuřil se. Rozletěl se nad jezerní město, kde se trpaslíci dříve zastavili, aby nabraly nové síly před cestou k drakovi. Draka však v jezerním městě lidé zabili. Zpráva se nesla rychle – jak o mrtvém draku, tak o pokladu bez stráže. K osamělé hoře se vydala spousta lidí toužících po bohatství. Později se zde udála i bitva pěti armád, ve které zvítězili lidé, trpaslíci a elfové nad skřety a vlky. Došlo však k velkým ztrátám a zemřel náčelník trpaslíků Thorin a jeho pomocníci Fili a Kili.

Poklad byl později rozdělen podle úmluvy, kterou před smrtí nabídl Thorin lidem a elfům. Bilbo se po této události vrací domů s Gandalfem. V Kraji, kde dosud žil, ho potom nikdo nechápal a byl považován za podivína, ale nikdo ve skutečnosti nevěděl, co Bilbo opravdu prožil.

"To bych taky řekl – v tomhle kraji. Jsme tady obyčejní pokojní lidičkové a na žádná dobrodružství tady nemáme ani pomyšlení. Je s nimi jen protivný rozruch a nepohodlí! Zdržují jednoho od oběda! Nedovedu si představit, co na nich kdo vidí."

Tento úryvek dobře vystihuje Bilbovo smýšlení o dobrodružstvích před tím, než se na něj sám vypraví. Žije absolutně obyčejný život a jak zjišťuje, něco mu v něm chybí. Touto výpravou vlastně začíná jeho skutečný život.

V knize bylo poměrně dost přirovnání a situace, ve které se ocitl hlavní hrdina, byla opravdu dobře a podrobně popsána. V knize bylo také docela dost různých sloganů a písní, ty nebyly přímo od autora, ale pomáhají velice dobře přiblížit situaci. Tolkien se u této knihy proslavil tím, že si celý svět Bilba a později i svět Pána prstenů vymyslel. Jako by stvořil nový svět, Středozemi, všechno měl dobře promyšlené, všechno do sebe dobře zapadalo.

Tolkien je spolu s Paolinim a Sapkowskim mým nejoblíbenějším autorem a tito dva jsou mu stylem psaní docela podobní. Tolkien ovšem oproti nim používá podstatně více písní a básní. Kniha Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky je navíc psaná velmi vtipně a čtenář se při jejím čtení snad ani nudit nemůže.

Zdroj: JB von GIOSM, 05.05.2013

Hobit – rozbor díla k maturitě

Kniha: Hobit

Autor: John Ronald Reuel Tolkien

Přidal(a): Klára

John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973)

John Ronald Reuel Tolkien byl anglický prozaik,filolog a literární kritik, který se narodil v jihoafrickém Bloemfontienu. Záhy se však přestěhoval do Británie, kde také absolvoval střední školní univerzitu – v roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury. Po pěti letech se stal v tomtéž oboru profesorem.

Jeho prví publikovanou prací byl Slovník střední angličtiny, po němž následovalo kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř. Během svého dlouhého života zveřejnil množství odborných literárně-historických studií a řadu drobných pohádkových příběhu. Proslavil se ovšem teprve knihou Hobit,po níž následovala trilogie Pán prstenů a epos Silmarilion,.

Všechna tato díla těží z autorovy vynikající znalostí starogermánské a keltské mytologie, odehrávají se ve fiktivních krajích a přinášejí obecné poselství o smyslu života a dějin. Ústředním motivem je souboj dobra se zlem. Ačkoliv to sám autor často popíral, k atmosféře knih významně přispěla doba jejich vzniku-období druhé světové války a poněkud bezútěšné roky před a po ní. Tolkienova vědecká erudice, vypravěčské schopnostmi, mimořádný jazykový cit a nesmírný básnický talent (projevující se zejména v písních a verších jenž vyvažují a doplňují epickou linii příběhů) učinily z jeho díla skutečný literární skvost,který oslovil – a jistě ještě osloví – bezpočet dospělých i dětských čtenářů po celém světě.

-1. světová válka

-vytvořil několik umělých jazyků – například elfštinu

-vytvořil nové rasy – kouzelníky, elfy, trpaslíky, hobity, skřety,… a Středozem

Dílo:

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky/1937/ – viz dále
Pán prstenů/ 1954 – 55/ – trilogie – Společenstvo prstenu, věže, Návrat krále

Patří mezi nejznámější fantasy příběhy, někdy bývá označován za zakládající dílo žánru. Příběh popisuje světový konflikt dobra se zlem. Úkolem dobra v tomto příběhu je zničit Jeden prsten, který ve spojení se svým pánem Sauronem představuje děsivou ničivou sílu ohrožující celou Středozem. V knize sledujeme sjednocení mnoha národů a ras Středozemě v rozhodujícím zápase s Temným pánemSauronem. V několika dějových liniích je představeno jak kolektivní hrdinství vojsk Západu, tak putování a individuální hrdinství jednotlivých členů Společenstva Prstenu.

Pán prstenů volně navazuje na knihu Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. V zájmu návaznosti příběhu provedl Tolkien po vydání Pána prstenů v textu Hobita určité úpravy.

Silmarillion/1977/-J. R. R. Tolkien stvořil ve své Středozemi celý nový svět, který osídlil rozličnými plemeny rozumných i nerozumných bytostí, dal mu tvar, jejž zachytil v mapách, dal mu jazyky i písmo. V Silmarillionu jsou shromážděny dějiny Středozemě od jejího stvoření božským Ilúvatarem přes vyprávění o jejím utváření a osídlování až k hrdinům, kteří jí přinesli slávu. Součástí této historie je i povstání nepřítele, zosobnění temné moci, který se ve své pýše postaví moudrosti a dobru, je sice poražen, ale znovu se vzmůže a vrací. Stvoření elfů, trpaslíků, lidí, božstva,…

Nedokončené příběhy/1980/ -Soubor různých vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od nejstarších dějů, podrobně popsaných v Sillmarillionu, až po Válku o Prsten. Mýty ze Středozemě. Vydané až po jeho smrti.
Sir Gawain a Zelený rytíř/ 1924/ – nové vydání středoanglické básně s poznámkami.

Začlenění:

Světová literatura 2. Poloviny 20. Století – Německo – utopie a antiutopie

  • Beat generation – revolta – Allen Gingsberg – sbírka Kvílení
  • William Styron – Sophiina volba

Existencialismus- odcizenost, úzkost, jediná jistota smrt

Rozhněvaní mladí muži (Anglie) – univerzitní román

Neorealismus – sociální tématika, syrová realita

Magický realismus – navazuje na staré mýty a legendy, prolínání 2 světů

  • GabrieGarciaMarquez – 100 roků samoty

Reflexe války – trvalý zdroj , pohled z V a Z

  • Thomas Keneally – Schindlerův seznam

Rusko – pod režimem

  • Alexander Solženicyn – Souostroví gulag, Jeden den Ivana Děnisoviče

Postmodernismus – reakce na modernismus

Utopie , antiutopie – země s dokonalým systémem , u antiutopie s totalitním

Science – fiction – vědecko – fantastická literatura, autoři ukazují dopad techniky

Fantasy – důležit magie, žánr budoucnosti

  • Robert Erwin Howard – povídky o Barbaru Conanovi – předchůdce fantasy
  • John Ronald Reuel Tolkien – Hobit, Pán prstenů
  • CliveStaplesLewis – Letopisy Narnie
  • Andrzej Sapkowski – Sága o zaklínači, Sága o Reinmarovi z Bělavy
  • TerryPratchett – Úžasný Zeměplocha
  • JoanneKathleen Rowlingová – HarryPotter

Fantasy je uměleckýžánr, používaný především v literatuře a filmu, ale i ve výtvarném umění, založený především na užití magie či jiných nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové (obzvláště z antických dob), mimozemskýchtechnologií nebo nadměrně inteligentně vyvinuté, extrémně silné bytosti, často s vzezřením a chováním netypickým pro lidi).

V anglosaském světě je však fantasy označení pro jakékoliv dílo fantastického žánru, které není science fiction. Žánr je stejně jako příbuzné žánry science fiction a horror definován především rekvizitami a prostředím, a dobou, kam je dílo situováno.

Svět (nazývaný často „druhotný svět“ nebo “alternativní realita”), ve kterém se příběh odehrává, je většinou nezávislý na našem, v některých případech je s naším nějak spojený (Letopisy Narnie) či se děj odehrává přímo v našem nějak pozměněném světě (žánr alternativní historie a současné fantasy).

Původ žánru fantasy lze spatřovat především v lidovétvořivosti a lidské fantazii. Z literárních žánrů pravděpodobně zastupuje dřívější typy jako např. mýty a báje, pohádky, středověké legendy a rytířské eposy.

Vznik klasického fantasy však lze spatřovat až v druhé polovině 19. století u autorů jako George MacDonald a lord Dunsany, masivnější nástup přišel s díly J.R.R. Tolkiena a R. E. Howarda v první polovině 20. století. Zejména Tolkienova trilogie Pán Prstenů se výrazně zapsala do moderní populární kultury a stala se jedním z pilířů žánru

– V poslední době rozmach, žánr budoucnosti, důležitá je role magie

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (1937)

Jazykový plán:

Útvary jazyka: Ve vyprávění i v dialozích použitá spisovná čeština. Použita slova cizích fiktivních jazyků.

Stylové rozvrstvení slovní zásoby, pojmenování: nepoužívá jazykové prostředky.

Textové prostředky: Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační a občas i úvahový. Dialogy, monology. Řeč postav je přímá. Používá krátké i dlouhé věty.

Kniha je psaná vytříbenou češtinou. Autor má talent pro popis přírodních scenérií a navození dojmu autentična. V textu se objevují archaismy i přechodníky což jen podtrhuje úžasnou atmosféru knihy a přidává ji na pocitu reálna.

Kniha byla napsána v angličtině, ale používá se v ní také občas smyšlený jazyk.
Každý národ má svůj vlastní jazyk, všichni ale ovládají tzv. obecnou řeč. Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Tematický plán:

Námět, téma:Boj dobra se zlem.

Epizody: Román je členěn do kapitol.

Děj:

Hobit Bilbo si spokojeně žije ve své noře na Dně pytle v Hobitíně. Bilbo je typickým hobitem, má rád luxus a pohodlí, potrpí si na pravidelnost a určitý řád. Žije si klidným životem, z něhož je ale vyrušen čarodějem Gandalfem. Ten jej zatáhne do dobrodružství, které v dalších příbězích ovlivní osudy celé Středozemě. Avšak tento příběh je pouze o Bilbovi.

Jednoho dne se u Bilba sejde Gandalf a s ním 13 trpaslíků vedených Thorinem, potomkem už mrtvého samotného Krále pod Horou, krále kdysi vládnoucího v Osamělé hoře. Bohužel tuto horu obsadil drak Šmak a trpaslíkům ukradl všechno zlato. Thorin vede tuto výpravu, aby právě ukradený poklad získal zpět. Od Gandalfa dostal doporučení, že Bilbo je nejlepším ve svém oboru lupičství. Bilbo, zaskočen, se nezmůže ani na odmítnutí, a tak je zatažen do dobrodružství. Společně s trpaslíky a Gandalfem se vydávají přes Divočinu.

Bilbo, ještě hodně nezkušený a polekaný, se nechá chytit zlobry, kteří jej chtějí sníst. Trpaslíci se ho pokusí zachránit, avšak jsou také chyceni. Záchrana přijde až v podobě Gandalfa, jenž zadrží zlobry na slunci, díky čemuž zkamení.

Hned po osvobození od zlobrů jsou ale zajati skřety. Bilbo jim naštěstí unikne, avšak v jejich jeskyních se ztratí a dostane se až k odpornému stvoření se jménem Glum. S ním soutěží v hádankách o svůj život a naštěstí vyhraje. Glum jej ale nechce nechat odejít, ale Bilbo mu unikne s pomocí Prstenu, jenž jej udělá neviditelným. Poté se setká s trpaslíky, které mezitím zachránil Gandalf, ovšem protože zabil i skřetího krále, je nadále pronásledován skoro všemi skřety. Už se zdá, že neuniknou, objeví se však orli, kteří je donesou k Meddědovi, obrovskému člověku, měnícímu se v noci v medvěda.

Musí pokračovat dále, tentokrát přes Temný hvozd, kde je už nedoprovází Gandalf, který má sám nějakou práci. V něm je hned zajmou obří pavouci, Bilbo tentokrát všechny zachrání díky svému kouzelnému Prstenu. Na svobodě ale nezůstanou dlouho, protože vzápětí je chytí lesní elfové. Zase se prokáže Bilbův důvtip, díky němuž trpaslíky zachrání. Protože Bilbo už trpaslíky dvakrát zachránil, vydobyl si u nich respekt a úctu.

Za Temným hvozdem dorazí družina do města blízko Osamělé hory. V městě jsou oslavováni, protože lid věří, že Thorin, potomek krále pod horou, zabije draka Šmaka a sám se ujme vlády.

13 trpaslíků a Bilbo se tedy vydávají k hoře, Bilbo najde tajný vchod a z drakova pokladu ukradne jeden jediný pohár. Avšak drak to hned pozná a na oplátku se pokusí zničit celé poblíž stojící město. Málem by se mu jeho záměr zdařil, ale Bardovi Lučištníkovi se podařilo jej zabít.

Drak Šmak je tedy zabit, nicméně, jak elfové i lidé ze zpola zničeného města, tak trpaslíci si nárokují poklad. Thorin se o poklad nechtěl s nikým dělit, a proto poslal pro své příbuzné, kteří přišli s armádou. Schylovalo se k bitvě, jenže Bilbo to vyřešil ukradením nejvzácnějšího drahokamu, po kterém Thorin toužil. Tento drahokam dal Bardovi jako zástupci lidí z města. Tímto činem si ale vysloužil nenávist a pohrdání od Thorina. Thorinova touha po drahokamu byla ale natolik velká, že se rozhodl dát určitou část pokladu lidem i elfům, čímž mělo dojít ke klidu.

Klid ale nebyl nikomu dopřán. Znenadání dorazila armáda skřetů, kteří napadli jak trpaslíky, tak elfy s lidmi. Skřetí armáda byla větší a už to vypadalo, že vyhraje, ale přiletěli orli a ještě přišel Medděd, a tak lidé bitvu vyhráli. Thorin padl, na smrtelné posteli ještě stihl odpustit Bilbovi jeho čin s drahokamem.

Bilbo se vrátil domů i s částí pokladu a dalšími věcmi, které poté předal Frodu Pytlíkovi…
Ale to už je jiný příběh, příběh o Prstenu a malém půlčíkovi…

1) hobit Bilbo Pytlík – zpočátku líný, má rád svůj klid a pořádek,řád, nezodpovědný, časem se z něj stává odvážný lupič a nakonec hrdina. Měl rád dobré jídlo a lenošení, ale v jehoduši dřímá dobrodruh, který se v této knize projeví.

V průběhu knihy se Bilbo však mění. Začne se přátelit se všemi, co mají otevřenou náruč přátelství. Už není líný jako veš, ale je čilý jako rybička ve vodě. Není vůbec lakomý, spíš naopak rozdávačný. Přestalo mu záležet i na pořádku kolem něj. Bilbovi na konci knihy ani nevadilo, že se s ním žádný hobit z Kraje nebavil a že ho všichni pomlouvali.
Na konci knihy je tento malý hobit Bilbo Pytlík úplně jiný než na začátku a zjistil, že si nemůže být jist zemí pod nohama a nebem nad hlavou.
výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.

2) čaroděj Gandalf – dobrotivý rádce a průvodce dobrodruhů, mocný, chytry, dobrodruh.

ale není od věci vědět, že to byl on, kdo poskytl trpasličí výpravě dva důležité artefakty, nez kterých by se asi nikam nešlo – mapu a klíč k Osamělé hoře. Při setkání v Hůrce také přemluvil Thorina k tomu, aby místo frontálního útoku svou misi podnikl v daleko nenápadnějším stylu. A aby na ni přibral „zkušeného zloděje“ Bilba.

Gandalf je mocný čaroděj a ke svým magickým kouzlům využívá oheň, který dokonale ovládá. Dokázal si najít mnoho přátel mezi hobity, elfy, lidmi a dokonce i mezi paličatými trpaslíky. Ti všichni ho mají rádi díky jeho dobrosrdečnosti, obětavosti, ochotě pomáhat druhým a vidí v něm pravého přítele. Každému dokáže správně a dobře poradit. Vždy stojí na straně dobra a je ochoten za něj bojovat. Jeho vlastnosti se samostatně velice těžce popisují, jelikož se vždy jedná o dobrý úmysl, který se skrývá v každé jeho myšlence.

3) Thorin Pavéza– vůdce trpaslíků, moudrý, odvážný, odhodlaný.Vůdce třinácti trpaslíků, tvrdohlavý hráč na harfu a postupně velký Bilbův přítel. Na jejich vztahu stojí velká část příběhu, a Thorin je zásadní postavou i v dalších ohledech. Právě on byl společně s Gandalfem hlavním iniciátorem výpravy, na jejímž konci hrdiny čeká setkání s drakem Šmakem.

4) Dvalin –Mladší bratr Balina taktéž ovládal hru na „houslovou“ violu. Byl prvním trpaslíkem, který vkročil do Dna pytle, a vybavil Bilba na výpravu pláštěm a kapucí.

5) Bombur – V Hobitovi tak nejednou zpomalil postup celé výpravy. Zřejmě z respektu, že umí hrát na buben, ho ale trpaslíci nikdy nepřivázali ke stromu a neutekli pryč. Uvidíme, jestli Bombur v její adaptaci nedopadne jinak, a zda stejně jako v knize řadu zásadních událostí prospí.Bombur je výherní role nejtlustšího trpaslíka výpravy.

6)Balin – Zastával roli zkušené hlídky výpravy, hrál na starší typ violy (něco jako housle) a byl jediným trpaslíkem, který Bilba navštíví ve Dnu pytle poté, co společně zažili velké dračí dobrodružství.

7) Dori – Nejsilnější trpaslík! Dori byl v Hobitovi za největšího borce, moc výhod mu to ale nepřineslo. Naopak musel obvykle nosit ty nejtěžší věci, mezi kterými vynikal především Bilbo. Když bylo třeba vzít nohy na ramena, Dori si tam rovnou hodil i hobita a snažil se držet krok s ostatními. Občas kvůli tomu mudroval, jinak byl ale docela milou postavou.

8)Ori –Ori je Doriho bratr

9)Nori – Jak jste určitě uhodli podle jména, bratr Doriho a Oriho.

10)Fili – A dostáváme se k hlavním komikům příběhu. Fíli byl nejmladším trpaslíkem, který s Bilbem cestoval k Osamělé hoře. A jako takový měl energie na rozdávání. Byl o víc než padesát let mladší než ostatní trpaslíci (kromě jeho bratra Kíliho) a dobrý zrak z něj dělal užitečnou hlídku

11)Kili – Druhý syn Dís byl stejně veselá kopa jako jeho bratr Fíli. Jen máloco mu dokázalo zkazit náladu, měl neomylný zrak, a s ochotou se vydával prozkoumat nebo najít cokoliv, co bylo potřeba.

12)Oin –Glóinův starší bratr se tak výraznými činy bohužel nechlubí. Taktéž byl mistrem v rozdělávání ohně.

13)Gloin- Byl proslulý schopností rozdělat oheň za jakýchkoliv podmínek, jeho nejdůležitějším přispěním tolkienovskému univerzu je ale zplození Gimliho.

14)Bifur- Zdánlivě nekonečnou třináctku trpasličích odvážlivců uzavírá Bifur, bratranec Bofura a Bombura. Taktéž hráč na klarinet, taktéž nositel žlutého pláště. Především ale odvážný bojovník. Při knižním střetu se zlobry vydržel Bifur na nohou nejdéle, což z něj záhy udělalo nejudatnějšího bijce výpravy.

15)Bofur- Bomburův bratr Bofur patří společně s Norim mezi ty nejméně výrazné trpaslíky. Neví se o něm nic kromě toho, že měl žlutý plášť a hrál na klarinet.

– nadšení trpaslíci toužící po zlatu

16) ElrondPůlelf – ušlechtilý, silný jako válečník, moudrý jako čaroděj, úctyhodný jako král trpaslíků

17) Medděd – člověk se schopností měnit se na medvěda, silný a mocný – rozumí si se zvířaty.

Medděd žije ve svém skromném domě, jež se nachází mezi řekou Anduinou a elfím královstvím v Temném hvozdu. Chová tam obří včely, mluvící koně…

18) drak Šmak – rudozlatý drak, který vyhnal trpaslíky (Thorinovy předky) ze Železných hor, zuřivý, urážlivý, chamtivý. Jde o hamižnou, zlomyslnou a nebezpečnou nestvůru, která tak dlouho poslouchala historky o trpasličích pokladech v Osamělé hoře, až se rozhodla, že si je přivlastní.

19) Bard – člověk, statečný a čestný, lučištník. Starosta Jezerního města totiž není ideálním vojevůdcem (slovo statečnost mu nejspíš nic neříká), takže bude muset Bard vzít osud své domoviny do vlastních rukou.

20) Glum – ošklivé stvoření, původně hobit, středem jeho pozornosti světa je prsten

21) starosta Jezerního města – má slušnou moc, jíž může využívat moudře… nebo jako ten současný. Není jasné, jak se tenhle hamižný zbabělec dostal k moci.očka mu dokázala rozsvítit jen hromada zlata.

Prostředí: Příběh se odehrává ve fiktivní Středozemi a ve fiktivní době.

putování: Hobitín -> Divočina -> Roklinka -> Mlžné hory ->Skalbal -> Temný hvozd -> jezero Esgaroth (Jezerní město) -> Osamělá hora (město Dol) a zase zpět (už jen Bilbo)

Kompoziční plán:

Jedná se o fantasy román – dobrodružnou knihu, napsaný původně pro dětské čtenáře.

Kompoziční postupy: Chronologický kompozice v celém vyprávění. Gradace v různých částech knihy – poddobrodružství na cestě.

Vztah dějových linií: Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.

Vnitřní výstavba děje:

  • Expozice – Gandalfův příchod do hobití vesnice. Seznámení s dobrodružstvím a trpaslíky.
  • Kolize -putování, setkání se zlobry, elfy, hádanky gluma,…..
  • Krize – Vyhnání draka.
  • Závěr – Závěrečná bitva několika národů a návrat Bilba domů.

Charakteristika ras Středozemě:
1) Lidé – převládající rasa, vládnou většině významných impérií a království,
nejspolečenštější, nejtolerantnější rasa (kromě půlčíků)
2) Trpaslíci – malí, podsadití, načervenalé líce, tmavé oči a vlasy, tvrdohlaví,
zamlklí, dobře ovládají sekyru, milují poklady
3) Elfové – menší, štíhlejší než většina lidí, rysy jemně modelované a křehké,
mluví v melodických tónech, je na ně pohlíženo jako na lehkovážné
a chladné, dobře ovládají luk a meč
4) Půlčíci – malí, kulaťoučcí tvorové, velmi podobní malým lidem, kulatá, široká,
růžovoučká tvář, kudrnaté vlasy, nárty pokryty drsnými chlupy,
oblíbenou zbraní je prak

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (v anglickém originálu The Hobbit, or There and Back Again) je dobrodružná kniha J. R. R. Tolkiena, která byla vydána 21. září1937. Vznikla původně jako vedlejší produkt autorem vytvářených legend fiktivní země Středozemě. Obrovský úspěch knihy přiměl autora k sepsání jejího monumentálního pokračování pod názvem Pán prstenů. V češtině vyšla poprvé v roce 1979 v překladu Františka Vrby.

Kniha je sice určena pro dětské čtenáře, ale zároveň zapadá do autorem budované sítě příběhů a legend. Kniha velmi rozsáhle popisuje především reálie Středozemě a díky tomu se lze do příběhu opravdu ponořit. Tolkien svým dílem stvořil skutečný svět, postavy v příběhu neustále narážejí na minulost Středozemě, na věci, které se staly tak dávno, že si je již nikdo nepamatuje a přesto zasahují do jejich současnosti. Světem a příběhy se inspirovalo mnoho dalších děl, ať už literárních, filmových nebo počítačových her.

Hobit je prostě pohádka s věčným motivem zápasu dobra a zla. Ale zatímco se pohádka odehrává v abstraktně obecném bájném čase i prostoru a síly dobra a zla kreslí jednoznačnými bílými a černými obrysy, jsou postavičky Hobita i motivy jejich konání často nazírány pohledem poučeným o leccos, co je blízké právě dnešním mladým čtenářům: důmyslná zařízení na zabíjení velkého počtu lidí najednou možná vynalezli skřetové, kteří jsou krutí, plní zloby a neumějí udělat nic krásného. V romantickém příklonu k přírodním silám jako záštitě proti přetechnizované civilizaci čtenář snadno pochopí, proč elfové, odchovanci říše víl, rostli do krásy, moudrosti a učenosti. Touha po majetku je u Tolkiena prapříčinou všeho zla snad ještě výrazněji než v lidových pohádkách. Pohádkový drak není vlastně nic jiného než hrabivec, který nad ztrátou jediného inventárního čísla zuří, jako zuřívají boháči…když najednou přijdou o něco, co měli dlouho v majetku, ale nikdy jim to k ničemu nebylo ani to k ničemu nepotřebovali.
Nebo takový Thorin, jehož touha po Arcikamu zahubila. Jediný, kdo zůstane imunní vůči přitažlivé síle zlata, je maličký hobit, obyčejný pokojný človíček, který na žádné dobrodružství nemá ani pomyšlení, protože „dobrodružství zdržují jednoho od oběda“ .
Není to vznešená literatura vypjatých citů i myšlenek, ale poklidné ujištění, že „…i docela malý chlapíček v tom široširém světě může být svým způsobem užitečný.“


Další podobné materiály na webu:

Jardův čtenářský deník #6: J. R. R. Tolkien – Hobit (bibliofilské vydání)

Popis:
FB Čtenáře Jardy: https://www.facebook.com/ctenarjarda/

Leave a Reply