Kniha Já, robot (Isaac Asimov)

Kniha Já, robot (Isaac Asimov)

Kniha Já, robot (Isaac Asimov) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Já, robot (Isaac Asimov)
  • Elérhető fájlok: Kniha Já, robot (Isaac Asimov).pdf, Kniha Já, robot (Isaac Asimov).epub, Kniha Já, robot (Isaac Asimov).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Asimov Isaac (*02.01.1920 – †06.04.1992)

Já, robot (2)

Napsal Isaac Asimov, z anglického originálu I, Robot (Doubleday & Company, Inc., New York, 1950) přeložil Oldřich Černý, vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., jako svou 3954. publikace v redakci krásné literatury, Praha, 1981, 450 stran.

Ich-forma, rámcová kompozice, próza, povídkový soubor

DOBA A MÍSTO DĚJE:

Děj se odehrává roku 2064 v New Yorku, kde doktorka Susan Calvinová dává interview novináři.

TŘI ROBOTICKÉ ZÁKONY:

  1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
  2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
  3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

(Příručka robotiky, 56. vydání, 2058 n.l.)

1. Robbie
Hlavní postavy: holčička Glorie, robot Robbie, George a Grace Westonovi
Doba děje: 1996-1998

Děj:
Westonovi pořídili své dceři Glorii chůvu v podobě nevokálního (nemluvícího) robota Robbieho. Glorie se ho velmi oblíbila, hrála si s ním na schovávanou a vyprávěla mu pohádky. Její matce se ale nelíbilo, že si Glorie hraje pouze s robotem a ne s ostatními dětmi. Přemluví tedy manžela, aby vzal Glorii do města a zatím Grace vrátí robota do Národní americké společnosti na výrobu robotů (NAS) a místo něj jí koupí psa. Glorie je však velmi nešťastná. Otec nakonec ze zoufalství domluví prohlídku NAS.
V továrně Glorie uvidí Robbieho a rozběhne se k němu. Nevidí však, že se na ni řítí lokotraktor, který nelze zastavit. Robbie se rozběhne na pomoc a Glorii zachrání. Díky tomu se paní Westonová rozhodne, že robot se může vrátit zpět k nim domů.

Poznámka: V letech 2003-2007 bylo zakázáno požívat roboty na Zemi pro jiné než vědecké účely.

2. Hra na honěnou
Hlavní postavy: Greg Powell, Mike Donovan, Rychlík
Doba a místo děje: Rok 2015, Merkur

Děj:
Mike a Greg jsou posláni na Merkur, aby testovali nové roboty. Pro funkčnost základny však potřebují selen, a tak pošlou robota Rychlíka k selenovému jezírku. Rychlík začne běhat kolem jezírka a není schopen se k němu přiblížit ani vrátit se zpět na základnu. Musí se totiž chovat podle zákonů robotiky, ale Mike mu dal moc důrazný rozkaz, aby selen přinesl a zároveň jsou kolem jezírka pozůstatky sopečné činnosti a robot se musí chránit před zničením.
Bez selenu však Mike a Greg nepřežijí a sami se k jezírku vydat nemohou, protože na slunci vydrží jen pár minut. Na planetě zůstaly po první výpravě zastaralí roboti, kteří se pohybují jen pokud jim na ramenech sedí člověk. Pomocí nich se dostanou k nejbližšímu východu ze sítě podzemních chodeb do stínu. Pokoušejí se všemožně přemluvit Rychlíka k návratu, ale stále se jim to nedaří.
Nakonec se Greg vydá k Rychlíkovi s nadějí, že u robota zafunguje 1. zákon robotiky a robot ho odnese do bezpečí. To se skutečně stane. Greg je sice v bezvědomí, ale v pořádku a Mike pošle Rychlíka k jinému jezírku a všichni jsou zachránění.

3. Rozum
– navazuje na "Hra na honěnou"; po půlroce na vesmírné stanici
Hlavní postavy: Greg Powell, Mike Donovan, Chytroušek

Děj:
Mike a Greg sestrojili nový typ robota CHTR-1, který je schopný samostatně uvažovat. Robot však nemůže uvěřit, že by ho stvořili méně inteligentní bytosti – lidé – než je on sám. Robot se je jist, že ho stvořil Pán a že Země neexistuje, že to Pán jen namluvil Pozemšťanům, aby se nezbláznili. Uvězní Mike a Grega v jedné místnosti, ale neublíží jim. Bohužel přetáhne na svou stranu i všechny ostatní roboty a Mikovi a Gregovi nezbývá než čekat na střídající posádku. Posádka se dostaví a Mike s Gregem odletí, protože ví, že Chytroušek sice věří v Pána, ale dělá přesně to, co má bez nejmenší chyby – řídí vesmírnou stanici bez lidského přičinění.

4. Chyť toho králíka
– navazuje na "Rozum"; po půlroce na asteroidu – těžební doly na rudu
Hlavní postavy: Greg Powell, Mike Donovan, Dave

Děj:
Greg a Mike jsou vysláni na asteroid, kde mají za úkol "vychytávat mouchy" u nového typu robota, který má na starost 6 "prstů" (jiných robotů). Když je však nikdo nesleduje, roboti přestanou pracovat a začnou se chovat podivně. Nedaří se však zjistit, co se s roboty děje. Zbývají dva dny do konce termínu a chlapi se rozhodnou, že budou roboty sledovat přímo v dolech. Zjistí, že Dave (hlavní robot) přestane pracovat vždy, když hrozí nějaké nebezpečí (např. zával), což znamená, že problém dělá faktor osobní iniciativy, který má Dave, a tak se rozhodnou vytvořit umělou nebezpečnou situaci – malý zával. Najdou roboty a hodí do vedlejší chodby nálož, ale místo vedlejšího stropu se sesypal strop nad nimi a oni zůstali zasypáni. Malým otvorem uvidí roboty, kteří nedaleko poskakují jako blázni. Powell vystřelí na jednoho z robotů a Dave se vzpamatuje z pobláznění a vysvobodí je. Problém byl v tom, že Dave musí ovládat moc robotů a tím, že Powell jednoho zničil, Dave se stal normálním.

5. Lhář
Doba a místo děje: Rok 2021, Země
Hlavní postavy: Herbie (jediný robot, který uměl číst myšlenky), Susan Calvinová, Peter Bogart, Milton Ashe, Alfred Lanning

Děj:
Susan je robopsycholožka a má přijít na to, co se stalo s robotem, jehož druzi jsou naprosto normální a on je jediný, který umí číst myšlenky. Nikdo si není jistý svým výpočtem, a tak je dají k přepočtení Herbiemu, ale ten každému řekne, že právě ten dotyčný má pravdu. Navíc řekne Susan, že jí má Ashe rád (ona by totiž chtěla, aby ji měl rád). Bogartovi řekne, že Lanning jde do důchodu a na jeho místo bude dosazen on. Nic z toho ale není pravda, protože robot jim to musí říct, jinak by porušil první zákon robotiky, ublížil by jim po psychické stránce.
Když se zjistí, že Herbie lže, Susan ho přivede k šílenství tím, že mu předloží neřešitelné dilema: Herbie musí říct, kde se stala chyba při jeho výrobě, tím ale zraní alespoň jednoho z vědců, ale oni to vědět chtějí a když jím to neřekne, ublíží jem také.

6. Malý ztracený robot
– Susan vypráví tento příběh až po dvou dnech
Doba a místo děje: Rok 2029 na Hyperzákladně (mezihvězdný výzkum)
Hlavní postavy: Nestor, Susan Calvinová, Peter Bogart, Gerald Black, generál Kallner

Děj:
Susan a Peter jsou přivezeni na Hyperzákladnu, protože se stal problém. Přímo pro tuto základnu byli vyvinuti roboti, u kterých je potlačen první zákon robotiky, protože se zde pracuje s nebezpečným stupněm radiace a roboti se vždy vrhali za výzkumníky. Lidé však tuto radiaci po nějakou dobu snesou, roboti jsou ale okamžitě zničeni. Jeden z těchto robotů však dostal rozkaz, aby se ztratil a provedl to opravdu dokonale – zamotal se mezi mnoho "normálních robotů". Susan jako robopsycholožka má za úkol zjistit, který z robotů je jiný, jinak budou všichni roboti zničeni, což je drahé. Zkoušejí různé léčky, ale žádná z nich nedokáže určit rozdílného robota. Nakonec Susan vymyslí plán tak složitý, že Nestor (zvláštní robot) se zamotá do toho, co má a nemá dělat, že se nakonec prozradí. Robot se chytil na vlastní komplex nadřazenosti.

7. Únik
– navazuje na "Malý ztracený robot"; zpět na Zemi
Hlavní postavy: Susan, Lanning, Bogart, Powell, Donovan, Mozek

Děj:
Konkurenční firma se obrátí na Národní americkou společnost s návrhem, aby dali svému robotu jménem Mozek k přepočtu rovnice týkající se motoru pro mezihvězdné lety. Jejich vlastní superpočítač se totiž z výpočtů zhroutil, protože se dostal do konfliktu s robotickými zákony (přímý rozkaz proti ochraně života). Národní americká dohodu přijme. Susan však robotovi neustále říká, že vůbec nevadí, když výpočet bude vést k smrti lidí. Mozek nakonec zjistí, že motor lze sestavit a postaví i celou loď. Na zkušební cestu letí nedobrovolně Powell a Donovan. Nemůžou loď zevnitř ovládat a v jednu chvíli mají pocit, že jsou mrtví. Po chvíli se probudí a jsou znovu živí. Zde byl problém, který měl první počítač – lidé umřeli, ale Mozek nebyl tolik tlačen přímým příkazem, znovu rovnice přepočítal a zjistil, že lidé zemřou jen na okamžik a hned se zase proberou.

8. Důkaz
Hlavní postavy: Francis Quinn, Alfred Lanning, Stephen Byerley (starosta), Susan Calvinová

Děj:
Probíhá volební kampaň o místo starosty mezi Quinnem a Byerleyem. Quinn se domnívá, že Byerley je robot, protože ho nikdo nikdy neviděl jíst ani spát. Byerley se snaží dokázat, že je člověk tak, že uhodí člověka, což je proti robotickým zákonům. Nikdo však neví, že člověk, kterého Byerley uhodil, je ve skutečnosti robot. Dojde to jen Susan, která však nic neřekne, protože ví, že Byerley bude dobrým starostou.

9. Konflikt nikoli nevyhnutelný
Hlavní postavy: Stephen Byerley (Koordinátor), 4 Stroje (Východní oblast – Ťing Suo-tin; Tropická oblast – Lincoln Ngoma; Evropská oblast – Szegeczowska; Severní oblast – Hirama Mackenzie), Vincent Silver, Susan Calvinová

Děj:
Stephen pozve Susan k sobě do kanceláře, aby se jí svěřil se svým problémem. Má podezření, že Stroje, které řídí světovou ekonomiku, fungují špatně. Susan ho však přesvědčí o opaku. Stroje totiž počítají s tím, že je člověk nebude úplně poslouchat a oni musí řídit naší společnost ke spokojenosti. Ta může být uskutečněna úplnou urbanizací, kastovní společností i dokonalou anarchií. To vědí jen Stroje. Není tedy důvod si dělat starosti, protože Stroje se musí řídit 1. zákonem robotiky.

Úryvek:
"Ale vy mi říkáte, Susan, že Společnost pro humanitu má pravdu, když tvrdí, že lidstvo už ztratilo možnost rozhodnout o své budoucnosti."
"To ve skutečnosti nikdy nemělo. Bylo vždy vydáno na milost a nemilost hospodářských a sociologických procesům, které nechápalo – rozmarům počasí a válečné štěstěně. Stroje těmto procesům rozumí; a není nikdo, kdo by je mohl zastavit, protože Stroje si s ním poradí stejně, jako si poradily se Společností. Mají totiž k dispozici tu největší ze všech zbraní – absolutní kontrolu nad naší ekonomikou."

Já, robot

kniha od: Isaac Asimov

Čekala jsem, že mě kniha nebude bavit. Jednak nemám moc ráda povídkové knihy a taky jsem se bála, že u něčeho tak technického jako AI bude tak stará kniha v podstatě nečitelná.
Naštěstí se Asimov technickým detailům a vůbec popisu robotů věnuje minimálně a zaměřuje se na filosofické otázky, ale i na praktické problémy, s touto problematikou spjaté. Takže jsem knihu doposlouchala až do konce, a přestože si nemyslím, že bych ji někdy znovu vyhledala, byla lepší, než jsem očekávala.

Poprvé se v našem cyklu setkáváme s hlavním autorem, Isaacem Asimovem. Předešlé knihy, napsané Mickey Zucker Reichertovou, nám představily mladičkou začínající psycholožku Susan Calvinovou. V této Asimovově knize, která není ničím jiným než sbírkou povídek o robotech, které autor psal ve čtyřicátých letech, se Susan Calvinová objeví jako slavná znalkyně robotů a robopsycholožka, která mladému novináři vypráví devět příběhů, jež mapují cestu robotů v lidské civilizaci, od jednoho z prvních domácích pomocníků Robbieho, což je příběh, který se odehrál ještě před prvním dílem trilogie Já, robot a je v ní i zmiňován, až po povídku líčící nové uspořádání světa po válečném konfliktu a expanzi do vesmíru, kdy nehumanoidní roboti, Stroje, pomalu přebírají vládu nad lidskou civilizací. Všechny příběhy vlastně ilustrují různé problémy s výkladem slavných Asimovových Tří zákonů robotiky. V příští knize se dále budeme robotům věnovat v ucelené Asimovově Robohistorii.

0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)

Tato kniha povídek pro mě představuje stěžejší dílo sci-fi už jen pro položení základních tří otázek robotiky. Asimov je pro mě jeden z nejlepších spisovatelů sci-fi všech dob

Jeden ze základních pilířů žánru scifi a dílo, které ovlivnilo mnohá další. Ano mám na mysli ony legendární zákony robotiky. To je zkrátka neoddiskutovatelné. Bohužel, neoddiskutovatelný je také fakt, že většina povídek je docela nudná i když občas mají humorný nádech. Naivnost a zastaralost tomu člověk snadno odpustí. Ba naopak – na svojí dobu jde v mnoha věcech o vizionářské dílo. Ale povídky jako takové zkrátka nejsou příliš čtivé a většinou jsou psané spíš jako příklady jak využít ony zákony robotiky v praxi. Vyjímkou je povídka “Důkaz” vypravující o politikovi, který možná je a možná není robot. Ta má jak skvělý a vtipný průběh, tak i výtečnou pointu.

Děda Čas popadl fixační krém Corega, přilepil si zubní protézu a vyvinul značné úsilí sežvýkat toto dílo. Ráda bych tvrdila, že neuspěl, ale to bych bohužel přeháněla. “Já, robot” není ohlodán až na kost, ovšem povídky Isaaca Asimova dnes vzbudí spíše pobavený, nostalgií líznutý úsměv nad naivními vizemi ve stylu Hurvínkových představ o válce. V mnoha směrech byl pan spisovatel nadměrně optimistický, v jiných nedokázal dohlédnout, kam lidstvo ve vývoji různých technologií dospěje. Jeho svět “budoucnosti” je plný paradoxů: experti si mezi sebou v dialozích vyměňují základní informace, často se chovají jako nezkušení turisti nebo rovnou frackové, pokročilí roboti disponují inteligencí pytle brambor a spolehliví jsou asi jako výhra ve sportce, cestování vesmírem není nic výjimečného, leč obnovit hybnost člověka po nehodě je neřešitelný problém atd.
Nechci bourat jeden ze základních pilířů vědecko-fantastické literatury, i když má trhliny. Asimov vymyslel zákony robotiky a chtěl je v příbězích pořádně otestovat, nadhodit zajímavé problémy. Fajn. Aby mi funkce a chování jeho robotů dávalo trochu smysl, rozhodla jsem se jejich pozitronické mozky brát jako dar lidstvu od nepochopitelných emzáků. Obdarovaní úplně nerozumí principu umělých mozků, tudíž nejsou schopni předvídat potíže a nastavit pojistky, bránící hloupým kolapsům. Hned v tom vidím více logiky a jsem spokojenější :-).
Můj dojem z této klasiky je tříhvězdičkový, zohledním však dobu vzniku, ve své jednoduchosti geniální tři zákony robotiky, okouzlení generací čtenářů a také inspiraci, jakou kniha poskytla dalším tvůrcům sci-fi. 70%

První polovina mě bavila. Bylo to zábavné i zajímavé a hned mě to chytlo.
Ale u druhé části jsem si připadal jako na hodině matematiky, kde si učitel monotónním hlasem sám pro sebe něco povídá. A já opravdu nemám rád matiku.

Pro člověka znalého výpočetní technice je tato kniha velmi těžkým čtením. Samozřejmě chápu, že v roce 50 autor knihy nemohlo vědět, jakým směrem se bude výpočetní technika ubírat. Možná by autor udělal lépe, kdyby se zaměřil spíše na příběh než na technické detaily robotů a jejich pozitronyckých mozků. Ale na druhou stranu zase tento počin nebyl až tak špatný, kniha se dobře četla a nebyly tam žádné nudné pasáže. Zákon o robotice je velmi výstižný, v jednoduchosti je prostě krása.

Film “Já, robot” mám ráda. Ani po přečtení této knihy tomu nebude jinak. Samozřejmě jsem už dlouho věděla (nejdřív tušila), že předloha asi bude o něčem jiném, ale nenapadlo mě, že až tak. Popravdě po dočtení této sbírky propojených povídek jsem nenašla tu, která měla být inspirací. Samozřejmě některé komentáře níže mi napověděly, ale souvislost je tak mizivá, že to mohla být v podstatě jakákoli z nich. Ale ke knize. Kniha byla zajímavá. A ještě zajímavější čtení by to pro mě jistě bylo, žít v době jejího prvního vydání. Dokážu si představit, že to se čtenáři opravdu zamávalo. Teď nám nejspíš některé záležitosti přijdou spíše úsměvné. Ale zase u jiných si můžeme říkat, že ty “prorocké” schopnosti u některých autorů vážně fungují. Takže vize, nápad, originalita, všechno super. Jen to zpracování dle mého pokulhává. Málokdo si asi dovolí rýpnout do takového autora jako je Asimov, ale tady je to podle mě ohromná škoda. Má to takovou myšlenku, takový potenciál. A tak by se to dalo využít. Škoda toho podmiňovacího způsobu.

Isaac Asimov

Paul French, Dale E. George pseudonymy

americká, 1920 – 1992 statistiky

Populární knihy

Komentáře (14)

Po mnoha letech jsem se vrátila k Nadaci. A názor na autora jsem nezměnila, Asimov je zkrátka MISTR. Pravda, je trochu znát, že první díl Nadace je hodně starý. Dalo by se diskutovat o tom, jestli by se svět ( myšleno společenské a mezilidské vztahy, ale i zlozvyky lidí jako kouření) za minimálně 12 tisíc let neměl odlišovat víc od současnosti.

Popisy techniky jsou trochu poplatné době, vše je postaveno na atomové energii a. Však taky čím míň popisu techniky autoři fantastiky věnují, tím méně jejich dílo zastarává. Asimov obstojí a jak se mu povedlo propojit knížky o robotech a Nadaci, Zkrátka KLASIK.

Pan Mistr. Moc a moc děkuji za ty báječné knihy, kterých jsem nikdy neměl dost. Po přečtení jedné knihy, u mne nastal, ještě větší “hlad” po dalších titulech. Největší autor žánru SF. Čest jeho památce.

Ach Bože, jak je opojné číst takové autory, jako je A. C. Clarke, nebo Isaac Asimov. Díky za ně! Hrdinové jejich knih vítězí výhradně díky racionálnímu uvažování (neplést si prosím s dnes tak propagovaným tzv. “zdravým” alias “selským rozumem” (zvlášť když si jako čtenáři starých českých spisovatelů jako třeba Nováková, Světlá, Klostermann, Rais, uvědomíte, co mnohdy byli sedláci zač, a také fakt, že v této zemi už selský stav nějakých sedmdesát let neexistuje), málokdy k tomu potřebují násilí. Jistě, Asimov popisuje mnohdy temné časy dějin budoucnosti, ale cestu ke světlu směřuje vždy stezkami humanity, lidství, sounáležitosti. Každý jiný směr, ač zaštítěn jakkoliv velkou mocí a silou vede jen do slepé uličky a je cestou zpět.
A také do svých knih, které chcete-li, můžete číst, buď jako oddychové sci-fi, anebo jako literaturu s mnoha přesahy, vložil mnohé moudré věty a také samozřejmě i varování. Vezměte si třeba tento výňatek z jeho mistrovského kusu; Ani sami bohové. Jistý senátor v něm říká:
“Bylo by chybou předpokládat, že veřejnost si přeje ochranu životního prostředí nebo záchranu svého života a že bude vděčná každému idealistovi, který o to bude bojovat. Veřejnost touží jen po svém osobním pohodlí. Mám snad chtít po lidech, aby se vzdali osobního pohodlí a blahobytu, na které si zvykli, jen proto, že jediný člověk křičí “smrt”?
Vědec, který takřka osamocen ví o velkém nebezpečí mu oponuje: "Předpokládejme, že je jen nepatrná naděje, že mám pravdu. Nestojí i tahle nepatrná naděje za to, aby se za ní bojovalo? Jde o všechno, o celé lidstvo, o celou planetu. "

A v našem světě, v dnešní době nekřičí jen jeden člověk, jeden vědec. Je jich sice mnoho, ale jaký je v tom rozdíl? Komu myslíte, že budou lidé chtít věřit víc? Jim, anebo šarlatánům z modré, nikoli zelené planety?

No páni. To byla ale jízda ! Som veľmi rád že aj po smrti budem (či už čiastočky môjho vedomia/ duše alebo aspoň atómy môjho fyzického tela) zdieľať tú istú galaxiu, čo tento velikán a byť súčasťou jedného spoločného organizmu- ,,Galaxie,, Som hrdý, že si to na rozdiel od mnohých, ktorým sa Asimovova tvorba nedostala do rúk, uvedomujem. . Ďakujem Vám Pán Asimov za super čítanie 🙂

Isaac Asimov, pro mne největší spisovatel. Nikdy mi knihy nic neříkaly. Pak jsem jednoho dne dostal do ruky Nadaci, dal mi jí můj učitel života( nemluvím o učiteli ze školy, ale o někom kdo mě učil obchod a vše co se nenaučíte ve škole, a v životě opravdu potřebujete) a trval na tom abych si jí přečetl. Během dvou dní jsem si běžel do knihkupectví koupit pokračování, a během půl roku jsem přečetl vše co kdy Asimov napsal. Dnes mám v knihovně kompletní dílo Mistra Asimova, plus asi 600 knih. Přivedl mě ke čtení, a změnil můj život. Přestože například J.Verne a mnoho dalších se celosvětově považují za nejlepší spisovatele světa, pro mne je a navždy zůstane Asimov největším spisovatelem a králem science fiction 🙂

Autor jehož knihy jsou zcela podle mého gusta. Díky za něj.

Když jsem byl ve věku pubertálním,muj o osm let starší bratr vozil domu nějaké knížky a ulítával na,pro mě tehdá uplně kvazarovsky vzdálených jménech Tolkien – Asimov. Navíc právě moji pozornost upoutával obal jakési Nadace s temnou rukou,jakoby chtěla uchvátit město,které se prostíralo pod ní. Takhle to tehdá vlastně začalo s panem Asimovem i tak nějak se sci-fi všeobecně 🙂

Nejdřív jsem se Asimova bál. Říkal jsem si, že se to bude těžko číst a podobné předsudky. Ale po přečtení prvního dílu Nadace jsem pochopil, že se kniha nemá soudit podle obalu. Asimov dokáže vyprávět tak poutavě a vtáhnout čtenáře do děje jako málo jiných autorů. Poslední díl Nadace už jsem doslova hltal a v hlavě jsem si představoval svět, který Asimov vytvořil. Teď už jsem nedočkavý na sérii o robotech. Ale bohužel, Kantos Hyperion od Simmonse je mnohem, mnohem výš. Asimov je až dvojka.

Ja, Robot – čitateľský denník (rozbor)

Kniha: Ja, Robot

Autor: Isaac Asimov

Zaslal(a): Bogi

Žáner: próza, poviedkový súbor

Kompozícia: Rozdelené na 9 poviedok

(Prvýkrát boli vydané v časopisoch Super Science Stories a Astounding Science Fiction v rokoch 1940 až 1950)

Názvy poviedok:
Robbie
Hra na naháňačku
Rozum
Chyť toho králika
Klamár
Malý stratený robot
Únik
Dôkaz
Konflikt nie neodvratný

Jazyk: ich -formy, er-forma

Miesto deja: Krajina, Merkúr, hyperzákladna, vesmírna stanica, ťažobný asteroid

Doba deja: 1996 – 2046

Zákony Robotiky:
1. Robot nesmie ublížiť človeku alebo svojou nečinnosťou dopustiť, aby človeku bolo ublížené.
2. Robot musí poslúchnuť príkazov človeka, okrem prípadov, keď tieto príkazy sú v rozpore s prvým zákonom.
3. Robot musí chrániť sám seba pred zničením, okrem prípadov, keď táto ochrana je v rozpore s prvým alebo druhým zákonom.

Hlavné postavy:
Reportér Medziplanetárne tlačovej agentúry (Úvod a medzi poviedkami)
Susan Calvinová, robo-psychologička (vyskytuje sa vo väčšine poviedok)
Greg Powell a Mike Donovan, dvaja technici ktorí testujú roboty v pri ich činnostiach
Alfred Lanning, Riaditeľ pre výskum a vývoj
Peter Bogart, Riaditeľ pre výskum a vývoj po Alfredovi Laningovi
Stephen Byerley, Starosta, neskôr koordinátor

Dej jednej poviedky – Hra na naháňačku

Rok 2015, Merkúr

Greg Powell a Mike Donovan sú vyslaní na Merkúr aby otestovali nové robota (Rýchlika). Ten pretože je veľmi drahý je u neho zvýšený potenciál tretieho zákona. Základňa na Merkúru je vybavená zariadením ktoré umožňuje aby bola obývateľná, ale potrebuje k tomu špeciálne batérie v ktorých je Selén, ten sa vyskytuje samostatne na planéte. Rýchlik je poslaný k Selenovému jazierku aby mohol doplniť batérie. Vedci po nejakej dobe zistí že sa Rýchlik stále nevracia a na radare objavia že behá stále dookola okolo jazierka. Tak za pomoci robotov, po minulé výprave, sa dopraví podzemným tunelom k východu najbližšie k jazierku, roboti sú starí a môžu sa pohybovať iba s ľuďmi na chrbte a ľudia na povrchu Merkúru nemôžu dlho vydržať z dôvodu slnečného žiarenia. Keď sa vedcom podarí obhliadnuť situáciu, zistí že sa Rýchlik zbláznil, dostal sa do paradoxu chce vypočuť rozkaz človeka, preto chce získať Selén, ale okolo jazierka sú zvyšky po sopečnej erupcii a preto chce zachrániť aj sám seba, pretože príkaz nebol veľmi dôrazný, vyvážili sa u robota obaja potenciály druhého a tretieho zákona a nezostáva mu nič iné ako behať dookola okolo jazierka. Vedci bez Selenu zomrú a preto Greg povie že sa pokúsi Rýchlika z tohto paradoxu zohnať, sám ide k nemu s nádejou že až bude najhoršie u Rýchlika prevládne prvý zákon a on ho zachráni, to sa nakoniec stáva a Rýchlik už je normálne. Keď sa Greg pobouzí z bezvedomia zisťuje že Mike už poslal Rýchlika k novému jazierku a dal mu dosť dôrazný rozkaz na to aby sa už podobná vec nezopakovala.

Autor:

Isaac Asimov (narodený ako Izák Judovič Ozimov)

– Narodený 2.1.1920 v Bielorusku

– Zomrel 6.4.1992 v USA

– Za II. Svetovej vojny slúžil na námornej základni vo Filadelfii

– V roku 1948 sa stal doktorom Biochémie a následne učil na Bostonskej Univerzite

– V roku 1958 sa stáva profesionálnym spisovateľom (napísal vyše 300 vedeckých, vedecko-populárnych a vedecko-fantastických publikácií)

– Trpel klaustrofóbií (opak klaustrofóbia) to sa prejavuje v jeho knihách, napr.: Oceľové jaskyne, Nahé Slnko, Roboti úsvitu

– Zomrel údajne na nákazu AIDS z transfúzie krvi

– Dostal veľa literárnych ocenení (7x Hugo, 2x Nebula, 7x Locus)

Dielo autora (p o česky) :

ISAAC ASIMOV. JÁ, ROBOT. AUDIOKNIHA

Popis:
Velký výběr sluchátek a headsetů ➥ http://bit.ly/2XtQxDs Robbie – 00:57 Hra na honěnou – 0:48:21 Rozum – 1:31:32 Chyť toho …

Leave a Reply