Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)

Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)

Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)
  • Elérhető fájlok: Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek).pdf, Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek).epub, Kniha Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Romeo, Julie a tma

kniha od: Jan Otčenášek

Novela rozvíjí tragický příběh několikadenní lásky studenta a židovské dívky v dusné atmosféře Prahy za heydrichiády.

Novely, Válečné, Literatura česká
Vydáno 1984 , Práce více informací.

Komentáře (346)

Kniha Romeo, Julie a tma

Pokud tento komentář čte někdo, kdo váhá, zda si knížku dát na maturitní seznam, tak řeknu jediné. Rozhodně neváhejte, knížka je moc pěkná, dojemná, něco ve vás zanechá. Autorův styl psaní je brilantní, skvěle si pohrává s jazykem. Nemám co vytknout.

Nádherná avšak velice smutná kniha z dob okupace. Člověk se zamyslí nad tím, že vlastně takovýchto příběhů muselo být mnoho a že to není zas tak dávná minulost. Je to příběh plný lásky a obětování. Kniha vypráví o studentovi a židovské dívence z Prahy za dob heydrichiády. Jedná se o kratičkou novelu kterou jsem měla přečtenou za 2 večery.

Měla jsem možnost zhlédnout tento příběh i jako divadelní představení. Jde o opravdu velmi smutný příběh z dobu okupace. Knížka je úžasná. Napsána krásným jazykem. Ikdyž jsem věděla jak příběh skončí, přála jsem si, aby to tak nebylo. Moc doporučuji k přečtení.

Opravdu krásná kniha popisující hrůzy války, ale také zajímavý příběh o lásce nebo, Židech a dalších negativních vlastností lidí. Pořád píšu jak mě ta nebo ta kniha chytla, ale tahle překonala všechny. Všem píšu, přečtěte jí a dáte mi za pravdu.

Tragický román plný strachu, zoufalství, beznaděje a také křehké něžné lásky. Je to hluboký a silný příběh.

Už dlouho mě žádná kniha z povinné četby takhle nechytla. Příběh mě do sebe doslova vtáhnul už během pár prvních stránek a přečetla ji za velmi krátkou dobu, dílo navíc není nijak moc rozsáhlé. Jazyk a styl autorova psaní se mi osobně velmi líbil, bylo to celé takové hezké, milé, příjemně naivní, ale zároveň i kruté a smutné, protože je od začátku knihy více než jasné, že vztah Pavla a Ester je od samotného okamžiku odsouzen k zániku, a že dříve nebo později celá věc s ukrýváním židovské dívky v malém pokojíku vedle krejčovské dílny Pavlova otce praskne. A i když bylo toto shakespearovské téma zpracováno v minulosti už několikrát, tak se mi tato kniha velmi líbila, rozhodně třeba více než klasika Petr a Lucie. Doporučuji jako četbu nejen k maturitě!

Kniha je psána krásným jazykem. Dva lidé, láska a špatná doba. Sevření srdce, kterého se těžko zbavuje. Od začátku známý konec a stejně naděje, že nepřijde. Pláč.

Tomuto dílu jsem se dlouho (vlastně celou dobu jeho působení v seznamu maturitní četby na gymplu) vyhýbala, ani nevím, proč. Možná proto, že celkově nejsem fanouškem romancí, možná proto, že kniha Petr a Lucie mne vůbec nezaujala a je s Romeem, Julií a tmou často srovnávána. Když jsem ji však našla v našem sklepě mezi starými knihami, zkusila jsem to. A nelituji. Příběh Pavla a Ester mě vtáhl, postavy mi byly sympatické, příběh něžný, leč samozřejmě ve výsledku velmi krutý. Ocenila jsem také Otčenáškův krásný jazyk, v jistých pasážích jsem si skrze jeho vyprávění dokázala situace hezky vybavit – atmosféru, vůně, pocity. Třeba hned jedna z úvodních částí v parku, při prvním setkání. Kniha se mi moc líbila a rozhodně ji doporučuji.

Romeo, Julie a tma – rozbor díla (4)

Kniha: Romeo, Julie a tma

Přidal(a): Majulinka

1) Literární druh

2) Literární žánr

  • NOVELA (odehrává se v krátkém časovém úseku a vystupuje v ní omezený počet osob, na konci díla je rozuzlení)

3) Literární směr

  • Druhá světová válka v české a světové literatuře
  • Druhá vlna válečné prózy- přelom 50. a 60. let – se mnohem více než na pouhá fakta soustřeďuje na psychologický rozbor, jednání hlavních postav.

4) Charakteristika textu, chronologie

  • Slovo tma v názvu má právě symbolizovat dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády
  • Nemnoho postav, krátká prozaická novela
  • Záčátek i konec věta: „Staré domy jsou jako staří lidé: plny vzpomínek.“
  • Otevřený konec…
  • Shakespearovský příběh tragické lásky
  • Děj je chronologický

kontrasty:

  • – odvaha x strach
  • – protest svobodného člověka x protest člověka, který má rodinu
  • – povaha Ester x povaha Pavla
  • – radost mládí x situace
  • – kontrasty v charakterech lidí

5) Slovní zásoba

  • převažuje spisovný jazyk
  • časté dialogy – přímá řeč a polopřímá řeč se vnitřními monology
  • německé věty
  • Je zde uveden i studentský slang

6) Vypravěč (ich forma, er forma)

  • PSÁNO V ER FORMĚ (= forma vypravování ve 3. osobě, v němž tzv. autorský vypravěč zaujímá postoj nezaujatého pozorovatele průběhu děje, zaznamenává psychické prožívání postavy, stav jejího nitra a může se tak sbližovat s vypravěčem v 1. osobě – zároveň vyprávějícím i prožívajícím)

7) Obsah

Student Pavel se v parku na lavičce seznámí s židovskou dívkou Ester, která dostala povolávací lístek do Terezína. Byl již večer a ona se tam měla dostavit už ráno. Pavel ji proto poskytl úkryt. Místnost, která byla hned vedle krejčovny, kde pracoval jeho otec. Začal za ní tajně chodit, dělil se s ní o jídlo a později se do sebe oba zamilovali. Po atentátu na Heydricha přijeli do Prahy Němci. Mezitím se o Ester dozvěděl Pavlův otec a snažil se oběma pomoci. V domě, kde se skrývala Ester, začal něco tušit i Rejsek, který byl spolčený s Němci. Když byl opilý, dobýval se do její místnosti. Při německé prohlídce domu zachraňuje Ester na poslední chvíli Pavlův otec. Ester ale zanedlouho vybíhá z domu…celé město bylo obsazeno. V ulicích byl slyšet rachot z děl a pušek. Ester to však již neslyšela – byla zastřelena.

8) 8)Hlavní postavy a jejich charakter

  • Pavel velice dobrosrdečný s naivní představou, že všechno dopadne dobře. Věřil ve své sny a nehynoucí lásku k Ester. Pocházel z chudých poměrů, ale nikdy si nemohl stěžovat na nedostatek lásky od své rodiny. Byl ochoten pro Ester i zemřít, kdyby to znamenalo, že ona bude žít. Bohužel neměl příležitost ji ochránit. Chtěli se vzít a mít spolu děti.
  • Ester – dívka která, doplatila svým životem na nenávist židovské rasy. Přesto ji od útlého dětství vychovávali s hrdostí na jejich původ a ona se za něj nestyděla. Když zjistila, že stejně umře, rozhodla se smrti postavit a byla velmi statečná a odhodlaná, zemřít pro záchranu Pavla, jeho rodiny a přátel.
  • Pavlův tatínek byl starý pán, který byl hrdý na svoji práci krejčího.
  • Pavlova maminka byla nemocná žena, která se o svého syna velmi bála. O svoji rodinu se velmi dobře starala, i když neměli dostatek financí pro své potřeby.
  • Pan Rejsek byl pomstychtivý a falešný. Působil jako zvěd pro říšské vojáky. Zapříčinil se o smrt Ester. Nenáviděl židy a jiné ,,podřadné rasy“.
  • Vojta byl kamarád Pavla, který mu chtěl pomoct, i když nevěděl nic o jeho tajemstvím.

9) Kdy se děj odehrává

  • v období 2. světové války (květen – červen 1942, heydrichiáda)

10)Kde se děj odehrává

11) Hlavní myšlenka díla

  • Protest proti fašismu
  • Autor se snaží varovat společnost před válkou a jejím hrozivým dopadem (válka poznamenává osudy nevinných lidí, ničí jejich plány a ideály).
  • Vyzdvihuje schopnost člověka odporovat těžké době a nenechat se morálně podlomit.
  • Motiv sebeobětování a láska jsou zde hlavním tématem.

12)Další díla autora

  • Kulhavý Orfeus

– volné pokračování Romeo, Julie a tma

– Pavel a kamarádi jsou totálně nasazeni, tam vytvoří odbojový spolek. To se odhalí a všichni jsou potrestáni.

– hl. postava Brych – není stálý ve svých názorech a postojích

  • Když v ráji pršelo

– milostný příběh 2 mladých lidí po 1948 – jsou vzdělaní, ale pod tlakem doby odejdou na Šumavu, kde chtějí zřídit penzion. To se nedaří a celé je to zkouškou jejich vztahu.

13)Zfilmování- ANO 2x

1959: režie – Jiří Weiss

1997 režie – Smyczek

14)Jiná díla se stejnou problematikou

  • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – příběh židovské dívky, která se v posledním chvíli odhodlala postavit nacistům
  • Spalovač mrtvol – popisuje, jak se pod vlivem nacismu mění relativně obyčejný člověk ve zrůdu, která je ochotná zavraždit svou ženu a děti

15) Další autoři této doby

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V ČESKÉ LITERATUŘE ( 1939-1945)

Tato válka byla doposud nejstrašnější válkou v dějinách lidstva. Její důsledky byly mnohem těžší než důsledky 1. Sv. války, zahynulo v ní asi 50 mil. Lidí.

Po skončení 2. Světové války řada autorů zobrazuje:

1) Válečné hrůzy a utrpení v okupované vlasti, často dokumentární formou na základě vlastních zážitků (Jan Drda, Jiří Weil)

2) Osudy židů, jejich pronásledování u nás i život těch co stačili emigrovat(Egon Hostovský)

Tzv. PRVNÍ VLNA PRÓZY- od roku 1945 zhruba do konce 50. Let se zabývá podáním bezprostředního svědectví z válečných událostí, líčí zážitky z koncentračních táborů, soustřeďuje se na fakta.

Autoři a jejich díla:

Jan Drda

  • Němá barikáda– soubor povídek z okupace a pražského povstání
  • Vyšší princip – povídka
  • Hrátky s čertem – pohádková hra, alegorie na nacismus
  • Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert

Julius Fučík

  • Reportáž psaná naoprátce – kniha z motáků (moták=psané myšlenky, které posílal z vězení, což bylo zakázané)

Jiří Weil

  • Život s hvězdou– židovská tématika, příběhy obyčejných Židů za války

Norbert Frýd

  • Krabice živých – hrdinství obyčejných lidí v krajních situacích, z koncentráku

Tzv. DRUHÁ VLNA POVÁLEČNÉ PRÓZY- přelom 50. a 60. let – se mnohem více než na pouhá fakta soustřeďuje na psychologický rozbor, jednání hlavních postav.

Autoři a jejich díla:

Jan Otčenášek

  • Romeo, Julie a tma – období okupace
  • Kulhavý Orpheus – z období okupace
  • Občan Brych – politický román, období únorového převratu

Jiří Mucha

Arnošt Lustig

  • Dita Saxová– příběh mladé dívky, které přežila koncentrák, ale po návratu se nemůže začlenit. Ve Švýcarsku pak spáchá sebevraždu skokem z ledovce.
  • Ulice ztracených bratřích
  • Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou– skupina žid. obchodníků se může dostat do Ameriky pomocí nacistů, kteří z nich tahají jen peníze. Jeden Žid s sebou vezme Kateřinu Horovitzovou. Po cestě z nich pořád tahají peníze pod různými záminkami, ale pak musí zase do „mateřského“ tábora, kde je nakonec po Kateřinině vzpouře všechny zastřelí.

Ladislav Fuks

  • Spalovač mrtvol– zfilmováno 1968, Karl Kopfrkingl je spořádaný otec, milující manžel a odpovědný pracovník. Pod vlivem kamaráda Wiliho Reinkeho se z něj stane zapálený nacista. Jelikož žena je židovka, pomůže jí spáchat sebevraždu oběšením v koupelně, syna pak vezme do práce, kde ho zmlátí a hodí ho do rakve k esesákovi, aby byl jako Žid aspoň trochu očištěn. Dceři se pak podaří utéct.
  • Pan Theodor Mundstock

Josef Škvorecký

Ladislav Mňačko

  • Ostře sledované vlaky

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE

Anna Seghesová – Německo

Heinrich Böll – Německo

Erich Maria Remargue – Německo

  • Jiskra života
  • Čas žít, čas umírat

Robert Merle – Francie

  • Smrt je mým řemeslem

Patrik Ryan- Amerika

  • Jak jsem vyhrál válku

William Styron – Amerika

ROMEO, JULIE A TMA – JAN OTČENÁŠEK

V malostranských uličkách se jako vždy po večerech loudá Pavel, má rád samotu, přemýšlí o tom, co se teď vlastně děje. Po cestě narazí na lavičky, a tak si na jednu sedne, vedle něj na konci druhé lavičky sedí jemná dívka s kufříkem sevřeným tak pevně, aby jí ho nikdo nemohl ukradnout. Pavel se na ni upřeně kouká a po chvíli si všimne, že ta slečna brečí – nešlo mu to do hlavy, ale nechal to zatím být. Po chvilce se zmohl na pár slov, a začal se jí poptávat, co tady dělá. Dívka nebyla mluvná, ale nakonec se rozpovídala – řekla mu, že ráno měla odjet za mámou a tátou do Terezína, ovšem nešla na vlak, prostě utekla, nevěděla kam jít, co má dělat, a taky nevěděla, proč jí rodiče z Terezína nepíší. Pavel ji nakonec objal a začal přemýšlet, co by se dalo podniknout. Nakonec přišel na to, že v domě, kde má jeho táta krejčířství, je vedle prázdná místnůstka. Nabídl jí tedy jeho “praštěný” nápad, a Ester s ním souhlasí, protože neví co jinak dělat. Pavel odvede Ester do bytu, a řekne jí, že musí domů za starouškama. Přijde domů a je trochu rozhozený, což jeho otec hned pozná. Začnou se ho vyptávat, kde byl. Ale on jen mlčí a jí. Nakonec ho napadne, že Ester taky musí jíst, je hrozně hubená…tak si vezme zbytek jídla do pokoje a nalije ho do ukradnutého malého kastrolu. Ráno jde s tátou do dílny, kde se furt rozebírá válka, a jeho to téma celkem nudí. Večer u večeře nic neřekne a ukořistí jídlo. Řekne rodičům, že jde ven a odběhne za Ester, dá jí jídlo, a pak si povídají – o všem, o tom jaké měla dětství, jak tančila za zavřenými okny. Přes všechnu snahu se nedokáží do sebe nezamilovat. Atmosféra houstne, jak v krejčovně, tak u Pavla doma, ale on myslí jen na Ester a jak všechno bude dlouho trvat. Ester musí dodržovat určitá pravidla – nesmí se například ukazovat u odhrnutého okna, cítí se jako v kleci, ale nechce Pavlovi přidělávat ještě větší starosti. Jednou večer si Pavel a Ester vyznají lásku. Pavel poslouchá její dech, kouká se na ni, když spí, uvědomuje si, co vlastně udělal, ale nemyslí na to; myslí jen na to, že až válka skončí, vezme si Ester a budou oba dva štastni. Tento plán jim ale nevyjde, jednoho dne spatří Ester v okně soused – Ester to řekla Pavlovi, ale ten jí nevěří, myslí si, že Ester má představy. Pavel si myslí, že je vše v utajení, ale jeho otec něco tuší. Jednou večer běží za Pavlem, ale nedovede ho dohonit. Ester je potichu v místnůstce, a najednou spatří osobu, kterou nezná – našli ji, teď je konec, pomyslí si, ale ne, osoba je na ni velmi milá, a tak se jí svěří se svým tajemstvím. Pavel se chystá za Ester, uvidí v chodbě balíček masa, ale neodváží se ho ukrojit, jelikož by to jeho máma zjistila. Matka někam odejde si povídat se sousedkou, najednou vidí Pavel svého tátu, jak mu podává balíček a strká do dveří… Pavel se diví, táta mu ale řekl, že o všem ví a že teď je hlavní, aby to nezjistila matka, že už takhle je nemocná, aby jí to nepřihoršilo. Mezitím se odehrál atentát na říšského protektoráta Heydricha. Soused, který ví, že v místnosti je Židovka, namaluje na dveře židovskou hvězdu. Pavel to zjistí a začína zmatkovat, ovšem hvězdu jen smaže a jde dovnitř – tam stojí Ester a je na odchodu. Nechce už tady být, nechce, aby Pavla zastřelili, i jeho rodinu, všechny. Nakonec se ale usmíří a zase si sedne, vymyslí plán, Pavel odveze Ester za jeho tetou, je to na venkově. S trochou štěstí to nějak ve vlaku zvládnou, a tam ji nikdo hledat nebude. Pavel odejde domů s celkem dobrým pocitem. Ráno slyší střely, děla, nikdo neví, co se děje, nakonec zjistí, že jsou obklíčeni Němci ze všech stran, ano, je to tak, našli atentátníky a snaží se je dostat. Najednou se vyřítí opilý soused, který začne řvát na celý barák, že v té místnosti je Židovka a že ji viděl a že ji jde udat. Začne tlouct do dveří, a Ester v místnosti je jasné, co se děje – najednou ale z krejčovny vyjde člověk, jehož hlas zná, je to krejčí. Ten ji schová u nich v dílně. Sousedovi se podaří vyrazit dveře, ale nikoho tam nenajde, jde tedy vedle, tam stojí naproti němu ve tmě tři muži, a říkají mu, aby šel pryč. Ester drží pevně svůj kufřík, aby jí ho nikdo nikdy nemohl vzít! Nakonec vyběhne Ester ven z domu, kde ji chytí ale Pavlův otec, ona se mu nějak vykroutí a běží ke dveřím… Správce jí je otevře. Ona běží ulicí plnou Němců, ale zatím si jí nikdo nevšiml, běží a kouká se, jak začíná vycházet slunce. Němci Ester spatří a běží za ní, a také ji postřelí. Ona ale vběhne do vchodu na dvůr, vidí otce, je jí dobře, klekne si na zem, a zaboří prsty do země. Už jen slyší: Schau mal, Ernst! Da ist eine junge Judin! (Koukni Ernste! Tady je nějaká mladá Židovka) Její život ukončí druhá střela.
Pavel se dál potuluje, vchází do prázdné místnosti, která ho už nenaplňuje, ale něco v něm mu říká: ty musíš žít! Jak to říkala Ester, která už mu to nikdy nebude moc říct tak, aby to všichni slyšeli!


Další podobné materiály na webu:

Romeo, Julie a tma – rozbor díla

Kniha: Romeo, Julie a tma

Přidal(a): giggles

Jan Otčenášek

– prozaik, scénárista, spisovatel

Místo: Praha (zahrada, komůrka vedle krejčovské dílny)

Doba: druhá světová válka, 1942

Námět: setkání dvou mladých lidí, studenta Pavla a židovské dívky Ester, tajné skrývání, strach z prozrazení, rostoucí láska mezi nimi, chce poukázat na kruté pronásledování židů.

Hl. postavy:

Ester mladá židovská dívka, cílevědomá, odvážná, milá, dcera lékaře, její rodina poslána do Terezína, z lásky k Pavlovi se rozhodne obětovat

Pavel student, obětavý, starostlivý, bojující se lží, kterou tají před rodiči, které má tak rád

Pavlovi rodiče – starostliví, obětaví, milují svého syna

Čepek – tovaryš, pomáhá Pavlovi

Rejsek – udavač, záporná postava knihy

Záměr: Přiblížit život mladé generace za války, poukázat na rasové rozdíly. Protest proti fašismu, rasismu a udavačství. Zdůraznění šlechetných vlastností, odvaha člověka skrývat Žida s pocitem, že Němci můžou vyvraždit celou jeho rodinu.

Prostředky: Vypravěč používá spisovnou češtinu, postavy hovorovou a nespisovnou a Pavel mluví studentskou řečí. Vnitřní monology a úvahy. Na první stránce se objevují verše ze Shakespearova díla Romeo a Julie – podobnost osudů.

Žánr: milostná novela

Čítanka: baladická milostná novela, uvedena citátem ze Shakespearovské tragédie Romeo a Julie, dílo 2. vlny válečné prózy, více psychologické analytičnosti, směřování k subjektivitě hrdinů, obrat o d veřejného k soukromému, protihráčem obou milenců je „okupační tma“, obžaloba rasismu, fašismu -> proti zlu je nutno bojovat.

Děj: Student Pavel má část maturity za sebou, za odměnu si koupí lístek do kina (má rád filmy), ale před filmem má ještě čas tak se jde projít po parku. Usedne na lavičku a později si všimne, že vedle něj sedí dívka a pláče. Za začátku jí nevěnuje pozornost a myslí si, že je nehezká. Později se s ní dává do řeči, dívka se mu svěřuje se svým osudem. Že je židovka, že její rodiče jsou v Terezíně (a ona věří, že stále naživu) a ona se měla dnes ráno dostavit na vlak do pracovního tábora. Pavel ji nabízí úkryt v jeho místnosti (kterou mu věnoval otec, vedle jeho krejčovské dílny) a dívka se stěhuje do malého útulného pokojíku. Zde však musí dodržovat přísná pravidla (nesvítit v noci, nedělat hluk, neukazovat se u okna atd.) a Pavel ji sem chodí navštěvovat kdykoliv může. Nosí jí sem jídlo, knížky a snaží se, aby byla šťastná. Jídlo musí krást doma potají (nechce se rodičům svěřit, bojí se o ně, dochází k rozporu mezi nimi), anebo kupovat za peníze, které získává prodejem svých věcí, které měl dřív tak rád, ale teď mu přijdou zbytečné a malicherné oproti tajemství které musí střežit. Ester a Pavel se do sebe zamilují, plánují společnou budoucnost, svěřují si své sny, vypráví si o své minulosti (především Ester vzpomíná na kamarádku Jitku, školu, kterou měla tak ráda, tancováni s tatínkem v obýváku, a první lásku Jarka). Venku mimo pokojík houstne atmosféra (atentát na Haydricha) Pavel však nechce Ester znepokojovat a proto kdykoliv se ho na to zeptá, vyhýbavě odpoví nebo lže (za ukrývání židů hrozí všem přistiženým smrt, dlouhé seznamy popravených, i jednoho hudebníka z domu, ale Ester se to dovídá potají z radia v pokojíku). Jednou večer se jde do krejčovské dílny umýt, přistihne ji tam tovaryš Čepek a ten dává zprávu krejčímu (otec Pavla, a je z toho špatný, ale úzkostlivě to musí s Pavlem tajit před nemocnou matkou a domluví se na přestěhování Ester na venkov) Ester už to v malém pokojíku nemůže déle vydržet (po nocích, a když tam Pavel není, potichu brečí, ze strachu z budoucnosti, o Pavla atd.) proto Pavel slibuje, že ji odveze na venkov, kde bude v bezpečí. V noci před odjezdem se však v domě ozývají výstřely a opilý kolaborant Rejsek buší na dveře od pokoje a křičí na celý dům, že je tam židovka, později jde i dovnitř (pomáhá Čepek) aby ji neobjevil, vše vyjde, dívka se však nemůže smířit s tím, že by se kvůli ní někomu něco stalo. Proto vybíhá ven na ulici, utíká a potom klesne do trávy (byla zastřelena skoro okamžitě německými vojáky).


Další podobné materiály na webu:

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Otčenášek Jan (*19.11.1924 – †24.02.1979)

Romeo, Julie a tma (29)

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1982 (8. vydání). Medailón o autorovi napsala Lenka Ščerbaničová. Počet stran: 191.

Literární druh a žánr:

Literární směr:

Poválečná literatura 50. – 60. let

Doba:

Období 2. světové války, květen – červen 1942 (heydrichiáda)

Místo:

Vypravěč:

Děj a kompozice:

Příběh se odehrává v Praze na počátku 2. světové války. Hlavními hrdiny jsou Pavel a Ester. Pavel je student, syn chudého krejčího a Ester mladá Židovka, která neuposlechla příkazu a nenastoupila do transportu do Terezína. Oba se náhodně potkali v parku.

Pavel měl jít do kina, ale cestou potkal v parku na lavičce plačící dívku. Tou dívkou byla Ester. Přisedl si k ní a snažil se ji utěšit, ale Ester ho odbývala a byla na Pavla nepříjemná. Začal si o ní myslet, že je protivná, ale později spatřil na Esteřině kabátku žlutou hvězdu, na které stálo "JUDE". Pavel ani nevěděl proč, ale rozhodl se Ester ukrýt v malé komůrce vedle otcovy krejčovny. Ester poté několik dní žije mezi čtyřmi stěnami navštěvovaná Pavlem. Oba si plánují budoucnost a postupně se mezi nimi z přátelství vyvíjí láska se vším všudy. Ale za zdmi Esteřina úkrytu se mezi tím odehrála heydrichiáda, po ní perzekuce, vypálení Lidice a desítky a stovky jmen na listinách umučených. O Ester se dozvídá Pavlův otec, jenž z toho není nadšen, ale synovi nic nezakáže. Ještě mu dá pro Ester jídlo. V nešťastný okamžik Ester objeví starý Rejsek, opilec sympatizující s Němci. Neřešitelná situace se vyhrotí v okamžiku, kdy Ester už dále nedokáže žít ve "tmě". Jedné noci uteče ven ze svého úkrytu, ale snaží se jí zastavit Čapek, krejčího pomocník. Ester se mu však vytrhne a poblázněná Pavlovou záchranou vyběhne na ulici. Po chvíli úprku je u parku zastřelena Němci. Ester tak zachrání Pavlovi a jeho rodině život, neboť hrozilo zastřelení těm, kteří ukrývali Židy.

Postavy:

Pavel – chlapec těsně před maturitou; chytrý, optimistický, trochu naivní; věří ve vědu; má světlé vlasy a oči (typický árijec)
Ester – má tmavé vlasy a oči (typická Židovka); pesimistická, často mluví o smrti; má veliký strach, je trošičku pomatená
Pavlovi rodiče
Tovaryš Čapek
Rejsek

LITERÁRNÍ HISTORIE – SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:

Politická situace:

ČR – vládne Komunistická strana Československa
Svět – studená válka (Sovětský svaz X Spojené státy)

Základní principy fungování společnosti v dané době:

Šeď, jednotvárnost, strach, mnoho absurdit

Kontext dalších druhů umění:

mezinárodní styl (Giancarlo De Carlo, Le Corbusier, Mies van der Rohe – Seagram v New Yorku, vila Tugendhat v Brně); brutalismus (Le Corbusier – kaple v Ronchamp, dominikánský klášter La Turette); formalistické tendence

Kontext literárního vývoje – světová literatura:

  • Jean-Paul Sartre (Bytí a nicota; Nevolnost; Zeď)
  • Albert Camus (Mýtus o Sisyfovi; Člověk revoltující; Cizinec)
  • Alberto Moravia (Lhostejní; Římanka; Horalka)
  • Roberto Rosselini (Řím, otevřené město; Paisà; Německo v roce nula)
  • Vittorio de Sica (Zloději kol)
  • Alain Robbe-Grillet (Gumy; Žárlivost; V bludišti)
  • Nathalie Sarrautová (Tropismy; Zlaté plody; Věk podezření)
  • Jack Kerouac (Na cestě; Podzemníci; Satori v Paříži)
  • Allen Ginsberg (Kadiš; Kvílení; Pád Ameriky)
  • Lawrence Ferlinghetti (Skryté významy věcí; Obrazy zmizelého světa; Startuji ze San Franciska)

Rozhněvaní mladí muži:

  • Kingsley Amis (Šťastný Jim)
  • John Barrington Wain (Pospíchej dolů)
  • John Brain (Místo nahoře)

Kontext literárního vývoje – česká literatura:

  • Jiří Kolář (Ódy a variace; Dny v roce; Vršovický Ezop)
  • Josef Kainar (Nové mýty; Osudy; Veliká láska)
  • Ivan Blatný (Melancholické procházky; Hledání přítomného času; Stará bydliště)
  • Jiří Suchý (Klokočí; Motýl; Pro kočku)
  • Václav Hrabě (Stop-time; Blues pro bláznivou holku)
  • Jan Vodňanský (S úsměvem idiota)

Próza – válečné události:

  • Jan Drda (Městečko na dlani; Putování Petra Sedmilháře; Živá voda)
  • Norbert Frýd (Krabice živých; Vzorek bez ceny a pan biskup)
  • Karel Ptáčník (Ročník 21; Město na hranici; Noc odchází ráno)

Próza – historická tematika:

  • Miloš Václav Kratochvíl (Pochodeň; Mistr Jan; Lásky královské)
  • Václav Kaplický (Čtveráci; Železná koruna; Kladivo na čarodějnice)
  • Vladimír Neff (Sňatky z rozumu; Císařské fialky; Zlá krev)

Próza – vězeňská doba:

  • Jiří Mucha (Válka pokračuje; Pravděpodobná tvář; Studené slunce)
  • Karel Pecka (Na co umírají muži; Motáky nezvěstnému)
  • Miloslav Stehlík (Mordová rokle; Jarní hromobití; Vysoké letní nebe)
  • Vojtěch Cach (Duchcovský viadukt; Mostecká stávka)
  • Vašek Káňa (Parta brusiče Karhana)

Zdroj: Katka3610, 05.02.2012

ROMEO,JULIE A TMA (Jan Otčenášek )

Popis:
Ahojky, dneska si dáme trochu té klasiky. Tato knížka mi zlomila srdce♥ Více na mém blogu: http://knihankov.blogspot.cz/ A …

Leave a Reply