Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)

Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)

Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)
  • Elérhető fájlok: Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess).pdf, Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess).epub, Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Mechanický pomeranč

Kniha ( pevná vazba )

  • Skladem 3 ks
  • Doručení ZDARMA od 899 Kč, ve středu 19.2. u Vás doma (Typy doručení)
  • Osobní odběr zítra po 15:00 ZDARMA, ( Vyberte prodejnu )

223 Kč s DPH
Ušetříte 26 Kč Běžně 249 Kč

Vůdce mladých londýnských násilníků Alex tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním bezbranných obětí a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je však zatčen a donucen podstoupit "terapeutický" experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Přemíra násilných scén však není v Burgessově díle prvkem samoúčelným,… Přejít na celý popis

Poznejte Monu Kasten, královnu romantického čtení. Její knížky teď objednáte za 149 Kč Více informací

Vůdce mladých londýnských násilníků Alex tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním bezbranných obětí a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je však zatčen a donucen podstoupit "terapeutický" experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Přemíra násilných scén však není v Burgessově díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním – tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. Filmová podoba díla v režii Stanleyho Kubricka toto kultovní dílo jen podtrhuje.

Bestseller v knihy Dobrovský

2296. v e-shopu | 2805. minulý týden | 679. nejlepší dosažené 09.04.2017

88. v Světová beletrie | 89. nejlepší dosažené 16.02.2020

Hodnocení čtenářů

4.1 z 5 19 hodnocení čtenářů

14× 5 hvězdiček 2× 4 hvězdičky 1× 3 hvězdičky 2× 2 hvězdičky 2× 1 hvezdička

Přidejte své hodnocení knihy

4 z 5 hvězdiček Yetta 4. září 2017

Kniha se mi zalíbila až na podruhém přečtením. Poprvé, když jsem ji četla, tak jsem ji moc nechápala, připadala mi nechutná možná obskurní. Po druhém přečtením jsme si opravila názor. Kniha asi není úplně pro každého, je plná násilí, kdy se násilník sám stává obětí krutosti druhých.

Pomohla vám tato recenze? Ano 63

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

5 z 5 hvězdiček Tomáš Bartoš 4. dubna 2017

Tzv. úvod, kterým kniha začíná, nás čtenáře připravuje na děj praví, že nás ta kniha chytne a nepustí. Svatá pravda, nebudete se moct odtrhnout. U mě to tak aspoň bylo. Doporučuji

Pomohla vám tato recenze? Ano 50

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

5 z 5 hvězdiček alexander 2. července 2017

Podle mě nejlepší antiutopie všech dob Mimochodem stejně dobré jako film,který považuji za vrcholné dílo 20.století

Pomohla vám tato recenze? Ano 47

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

3 z 5 hvězdiček Veronika V. 11. září 2017

Asi to nie je kniha pre každého, určite by som ju nedala čítať svojej mamke, ale nejakému kamarátovi už hej. Bola taká dosť zvláštna, ale mala také svoje jedinečné čaro.

Pomohla vám tato recenze? Ano 38

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

2 z 5 hvězdiček Kateřina Spáčilová 9. září 2017

Zvláštní knížka napsaná zvláštním jazykem. Ale příběh byl dobrý

Pomohla vám tato recenze? Ano 33

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

1 z 5 hvězdiček Aneta S. 3. září 2017

Snažila jsem se, ale kniha se mi prostě nelíbila od začátku po konec.

Pomohla vám tato recenze? Ano 33

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

1 z 5 hvězdiček lennysl 10. září 2017

Opět kniha, kterou nebudu už nikdy chtít číst znova. Scény jako z nejhoršího thrilleru a hororu.

Pomohla vám tato recenze? Ano 31

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

5 z 5 hvězdiček Anonym 25. září 2017

tenhle žánr má prostě rád a Mechanický pomeranč je rozhodně to nejlepší 🙂

Pomohla vám tato recenze? Ano 30

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

4 z 5 hvězdiček Lucie Fendrichová 15. září 2017

Popravdě, dost šílená kniha. Děj vtáhne a nepustí až do samého konce. K tomu všemu doporučuji shlédnout i film.

Pomohla vám tato recenze? Ano 29

Kniha, Odeon, 2020, 9788020716842

5 z 5 hvězdiček Jaroslav Nedavaška 9. září 2017

Tuto knihu mám nejspíš nejraději ze všech, nebo alespoň je v první desítce. Jediné co je trošičku ku neprospěchu čtenáře je předmluva, stejně jako doslov psané křiklavě oranžovou barvou, proč to nemohla být prostě oranžová.

MechanickГЅ pomeranДЌ

VЕЇdce mladГЅch londГЅnskГЅch nГЎsilnГ­kЕЇ Alex trГЎvГ­ vД›tЕЎinu svГ©ho ДЌasu konzumacГ­ drog, pЕ™epadГЎnГ­m bezbrannГЅch obД›tГ­ a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je vЕЎak zatДЌen a donucen podstoupit "terapeutickГЅ" experiment, kterГЅ si v. VГ­ce

  • Skladem > 5 ks
  • Doprava ZDARMA nad 699 KДЌ.
  • OsobnГ­ odbД›r na prodejnГЎch.

Anotace

VЕЇdce mladГЅch londГЅnskГЅch nГЎsilnГ­kЕЇ Alex trГЎvГ­ vД›tЕЎinu svГ©ho ДЌasu konzumacГ­ drog, pЕ™epadГЎnГ­m bezbrannГЅch obД›tГ­ a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je vЕЎak zatДЌen a donucen podstoupit "terapeutickГЅ" experiment, kterГЅ si v mnohГ©m nezadГЎ s krutostГ­ jeho chuligГЎnskГ© minulosti. PЕ™emГ­ra nГЎsilnГЅch scГ©n vЕЎak nenГ­ v BurgessovД› dГ­le prvkem samoГєДЌelnГЅm, lacinД› provokativnГ­m – tvoЕ™Г­ pevnou souДЌГЎst vyprГЎvД›nГ­, kterГ© je stejnД› strhujГ­cГ­ jako originГЎlnГ­. FilmovГЎ podoba dГ­la v reЕѕii Stanleyho Kubricka toto kultovnГ­ dГ­lo jen podtrhuje.

Mechanický pomeranč

Anglický románopisec, kritik a hudobný skladateľ, celým menom John Anthony Burgess Wilson, sa narodil roku 1917 v Manchestri do katolíckej rodiny strednej triedy. Jeho otec pracoval ako pianista v krčme. Po tom, čo mu zomrela matka na chrípkovú pandémiu v roku 1919, bol vychovávaný tetou a neskôr.

Přestože Anthony Burgess patřil k autorům mimořádně tvořivým, jeho nejznámějším dílem, jímž vstoupil nejen do dějin literatury, ale i populární kultury, navždy zůstane román Mechanický pomeranč. Když roku 1971 převedl tuto svéráznou futuristickou vizi.

Bežná cena Bežne 11,33 €

Na sklade, objednávajte však rýchlo

Odporúčané tituly a kolekcie

Viac o knihe

Přestože Anthony Burgess patřil k autorům mimořádně tvořivým, jeho nejznámějším dílem, jímž vstoupil nejen do dějin literatury, ale i populární kultury, navždy zůstane román Mechanický pomeranč. Když roku 1971 převedl tuto svéráznou futuristickou vizi moderní společnosti na stříbrné plátno Stanley Kubrick, setkal se film s tak ostrou kritikou, že jej režisér z britské distribuce raději stáhl. Přemíra násilných scén však není v Burgessově díle prvkem samoúčelným, lacině provokativním – tvoří pevnou součást vyprávění, které je stejně strhující jako originální. Mechanický pomeranč totiž naprosto porušuje obvyklou literární strukturu a stavbu.

Hlavní hrdina knihy, vůdce mladých londýnských násilníků Alex, tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním a znásilňováním bezbranných obětí a – paradoxně – poslechem Beethovenovy hudby… Pak je však zatčen a donucen podstoupit „terapeutický“ experiment, který si v mnohém nezadá s krutostí jeho chuligánské minulosti. Kromě zcela ojedinělého vedení příběhu fascinuje román svým jazykem. Burgessovi teenagerovští hrdinové hovoří zcela specifickou řečí, ozvláštněnou výrazy z cizích jazyků. V pravém slova smyslu se tak četba stává napínavým dobrodružstvím, jazykovým koncertem i brilantní studií násilí a zla v člověku.

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Recenzie

O autorovi

Anglický románopisec, kritik a hudobný skladateľ, celým menom John Anthony Burgess Wilson, sa narodil roku 1917 v Manchestri do katolíckej rodiny strednej triedy. Jeho otec pracoval ako pianista v krčme. Po tom, čo mu zomrela matka na chrípkovú pandémiu v roku 1919, bol vychovávaný tetou a neskôr nevlastnou matkou. Študoval na Xaveria College a Manchester University. Počas druhej svetovej vojny slúžil Burgess v nemocnici. V roku 1942 sa oženil s Llwelou Isherwood Jonesovú, ktorá však v roku 1968 zomrela na cirhózu pečene. Druhýkrát sa oženil v tom istom roku s prekladateľkou Lilianu Macellariovou. Od roku 1946 do roku 1950 učil na univerzite v Birminghame a pracoval na ministerstve školstva a tiež pracoval ako učiteľ na gymnáziu v Bandura. Burgess písal pomerne málo do roku 1959, pretože pôvodne sa mu dostávalo skôr hudobného vzdelania. Jeho prvá novela A Vision of Battlement bola síce dokončená roku 1949, ale vydaná bola až v roku 1965. Bola voľne inšpirovaná Aeneid a tiež tu bol poznať vplyv Jamesa Joycea. V roku 1954 sa Burgess stal výchovným poradcom v Malajzii a Bruneji. Tam napísal trilógiu Time For A Tiger (1956), The Enemy In The Blanket (1958) a Beds In The East (1959). Potom, čo skolaboval v triede v Bandar Seri Begawan, sa radšej vrátil do Anglicka. Bol mu nájdený mozgový nádor a lekári mu dávali 12 mesiacov života. Pod nátlakom toho, že mu zostáva tak málo, začal horúčkovito písať. Avšak diagnóza lekárov bola chybná a Burgess žil potom ešte ďalších 33 rokov. V roku 1959 sa začal naplno venovať písaniu. Chvíľku žil na Malte, chvíľku v Taliansku, chvíľku v USA. Medzi rokmi 1960 a 1964 napísal 11 noviel. V roku 1962 sa objavila kontroverzná kniha Mechanický pomaranč (A Clockwork Orange), ktorá ho urobila veľmi slávnym a v 70. rokoch sa dočkala filmového spracovania Stanley Kubrickom. Burgess sa vrátil neskôr k otázkam Mechanického pomaranča v humoristické novele Enderby (1968). Obe knihy potom rozšíril o The Clockwork Testament a Or, Enderby ‘s End (1975). V 70. a 80. rokoch publikoval okolo 30 kníh, ako napríklad The Earthly Powers (1980) alebo The Kingdom of The Wicked (1985). Burgess je tiež autorom mnohých filmových scenárov a kritických štúdií – bol špecialistom na Shakespeara – a Joyceho. Jeho hudobná tvorba zahŕňala opery, balety a symfónia. Svoje životopisy spísal v dvoch knihách Little Wilson And Big God (1987) a You’Ve Had Your Time (1990).

Vydavateľstvo

Současný ODEON navazuje od roku 1999 na tradici někdejšího renomovaného nakladatelství a věnuje se překladovým i domácím autorům. Knihy vycházejí v těchto edicích: Světová knihovna (190 svazků), Knihovna klasiků, Česká řada. Mezi kmenové autory Odeonu patří John Irving, Haruki Murakami, Chuck Palahniuk, Michel Houellebecq, Michael Cunningham či Sofi Oksanen. V České řadě vycházejí například díla Terezy Boučkové a Marka Šindelky. Odeon patří do nakladatelského domu Euromedia Group.

MechanickГЅ pomeranДЌ

VЕЇdce mladГЅch londГЅnskГЅch nГЎsilnГ­kЕЇ Alex trГЎvГ­ vД›tЕЎinu svГ©ho ДЌasu konzumacГ­ drog, pЕ™epadГЎnГ­m bezbrannГЅch obД›tГ­ a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je vЕЎak zatДЌen a donucen podstoupit "terapeutickГЅ" experiment, kterГЅ si v. VГ­ce

  • Skladem > 5 ks
  • Doprava ZDARMA nad 699 KДЌ.
  • OsobnГ­ odbД›r na prodejnГЎch.

Anotace

VЕЇdce mladГЅch londГЅnskГЅch nГЎsilnГ­kЕЇ Alex trГЎvГ­ vД›tЕЎinu svГ©ho ДЌasu konzumacГ­ drog, pЕ™epadГЎnГ­m bezbrannГЅch obД›tГ­ a poslechem Beethovenovy hudby. Pak je vЕЎak zatДЌen a donucen podstoupit "terapeutickГЅ" experiment, kterГЅ si v mnohГ©m nezadГЎ s krutostГ­ jeho chuligГЎnskГ© minulosti. PЕ™emГ­ra nГЎsilnГЅch scГ©n vЕЎak nenГ­ v BurgessovД› dГ­le prvkem samoГєДЌelnГЅm, lacinД› provokativnГ­m – tvoЕ™Г­ pevnou souДЌГЎst vyprГЎvД›nГ­, kterГ© je stejnД› strhujГ­cГ­ jako originГЎlnГ­. FilmovГЎ podoba dГ­la v reЕѕii Stanleyho Kubricka toto kultovnГ­ dГ­lo jen podtrhuje.

Kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess)

Nelze očekávat ucelený román jako 1984. První část se věnuje rozboru Orwellova díla včetně odkazu na Zamjatinovo My, kterým se inspirovali i další autoři. Přes odkazy na spoustu další literatury. Dále potom pomocí svého příběhu prezentuje vizi totalitárního režimu. Musím uznat, že Burgessova vize je ještě reálnější, než Orwellova. Zajímavé jsou i doslovy ke knize.
Za sebe můžu říct, že je mi celkem jedno, která kniha je reálnější a která ne, ale děsí mě, že by podobný stav mohl nastat.
Na závěr, ač to nedělám jeden citát z doslovu ke knize:
“Pokud však nahradíme chování Burgessových odborů chováním institucí demokratického státu, vyjde nám kupodivu přesná charakteristika slabiny demokracie – zajišťování práv bez požadavku plnit elementární záklandí povinnosti.”

První, eseistická část je velice podnětná a zajímavá. Občas jen příliš filosofická a roztěkaná. Ta druhá část se dá charakterizovat jako dystopie pro levicové intelektuály. Což je sice téměř každá dystopie, ale málokdy je to tak očividné, jako tady. Anthony Burgess tvrdí, že 1984 je sice určeno pro dělníky, ale ceněno intelektuály. S tím se dá souhlasit. Ovšem Orwellovu knihu si může otevřít každý kdo na ni má žaludek, a její drtivost na něho dopadne silou cihly hozené mu na hlavu. Což pochopitelně zanechá následky. Čtení 1985 se pak podobná dlouhému temnému tunelu, kterým pomalu projíždí vlak. Když z něj vyjede, cestující chvíli zmateně mžourají do světla, a pak na zážitek zapomenou. Čímž chci říci, že kniha je zdlouhavá, lehce nepřehledná a i kvůli chaotickému ději a nepravděpodobným postavám jsem si z ní nic moc nevzal.

Zajímavě koncipovaná kniha, která v první části esejisticky reaguje na Orwellovu proslulou antiutopii 1984. Eseje jsou podnětné a zajímavé, dotýkají se různých témat, od cenného zasazení Orwellova díla do dobového kontextu, přes obecné poznámky ke „kakotopiím“ Jevgenije Zamjatina a Aldouse Huxleyho až po rozbor některých otázek ideologie angsocu. Ve druhé části se pak Burgess pokusil o prozaické zpracování svých myšlenek a nabídl alternativní verzi budoucnosti. Je to dost plytké a nudné čtení, děj je chaotický a chování postav nepřesvědčivé. Británii v roce 1985 ovládá ideologie syndikalismu, podle které je nezadatelným právem každého člověka odepření práce. A stávkovat smějí i hasiči, policisté či vojáci. Stát nefunguje, protože jej sužují neustálé stávky. Burgessova vize je vlastně extrapolací některých varovných trendů britské společnosti 70. let – rostoucí moc a agresivita odborů (TUC – Trade Union Congress), příliv muslimských imigrantů, závislost na arabské ropě apod. Některé se naplnily – třeba ošklivé vedlejší účinky léků či potraviny plné chemie a jedů –, klíčové prvky ale nikoli (proti odborům se tvrdě postavila Margaret Thatcherová, která se stala britskou premiérkou v roce 1979, rok po vydání knihy). Přesto je to cenné varování.

Eseje jsou velice dobré a zvláště v současné době po útocích v Paříži jsou dobrým příspěvkem k debatě o svobodě. Příběh je o něco horší, neboť chce sdělit politické poselství vyjádřené v předcházejících esejích, mj. i opravit Orwellovu vizi (celá kniha je vlastně polemikou s Orwellem). Burgess zachytil spoustu problémových trendů, které se za těch posledních 35 let ještě prohloubily, takže stále kniha stojí za přečtení, ale zvláště konec je takový zvláštní. Je vidět, že problémy vnímá jen z jednoho úhlu, socialismu nebo kolektivismu nebo jak to nazvat. Závěr, nebo spíš řešení, už není tak optimistické jako v Mechanickém pomeranči,

První část se mi celkem líbila. Zajímavý rozbor a pohled na román 1984, který je v našem prostředí zvykem vnímat jako alegorii na Sovětský svaz a totalitní zřízení na tehdějším východě. Pravdou ale je, že Orwell mohem víc čerpal ze situace britské reality po 2. sv válce. Orwellovo uvažování je tak spíše o možnosti totality v zemi jako Spojené království. Burgess také zajímavě nahlíží na George Orwella jako na spisovatele intelektuála, který ač sdílel s levicí některé názory, v hloubi duše zůstával spíše estét a aristokrat, což se ukazovalo především ve způsobu řeči a v chování. Je paradoxem, že čím víc se snažil přiblížit sociálně slabším vrstvám, tím víc se jim vzdaloval; samotné Orwellovo dílo pak bylo daleko spíš reflektováno intelektuály než samotnými dělníky, kteří, jak Burgess správně glosuje: “. nechtěj číst nějaký sáhodlouhý pojednání o tom, jak se může všechno podělat, ale potřebujou pořádnej biják, to je to, co chtěj. ” (parafráze z textu knihy, ne nutně doslovná).

Druhá, románová část rozvíjí zajímavým způsobem koncept společnosti na prahu nového tisiciletí a v lecčems je to vize více než reálná, bohužel jsem se ale nějak nedokázal s hlavními protagonisty sžít a celkově mi přišel děj a zápletka dost mdlá.

Celkově doporučuji především první část, která je pro znalce Orwellova 1984 zajímavým doplněním informací o autorovi a o vzniku samotného románu.

Eseje, jistě tuze zásadní a přínosné, tonuly v jisté rozbředlosti a zároveň v intelektuálské nabubřelosti. Přečetl jsem je chutě, ale po jejich zdolání jemně zajuchal.
Druhá část, ta pro méně vyvinuté, mě zaujala o dost víc. Myšlenky někdy zásadní, někdy méně, mě dokázaly vyburcovat k souhlasnému mručení či nesouhlasné árii vzteku. Což u knihy oceňuju.
Orwellovo 1984 je samozřejmě (jak drzé) mnohem lepší. Což připisuju i faktu, že Burgess své pocení ukončil v chvatu a bez citu ke kvalitnímu uzávěru. Nejistě mu to prokapávalo za poslední tečkou, což je, na mistra, ostudné.

Mám z téhle knihy rozporuplné dojmy. na jednu stranu má Burgess zajímavé nápady a poznatky, ale celkově mě rozbor Orwellova “1984” ani samotný Burgessův román “1985” upřímně moc nebavil a ani nepřesvědčil.

V “1985” mi přišlo chování lidí v určitých záležitostech nepřirozené a děj se mi zdál trochu chaotický. Možná je to tím, že jsem knihu dost často odkládal a její přečtení se hodně protáhlo, nebo tím, že politika není zrovna mým oborem a řadě věcí jsem dostatečně neporozumněl, každopádně mě osobně kniha neoslovila.

Rozhodně zůstanu věrný Orwellovu románu “1984” a Burgessovu “Mechanickému pomeranči”. Ty jsou pro mě nedotknutelné.

Mechanický pomeranč – rozbor díla

Kniha: Mechanický pomeranč

Přidal(a): Zanet

Autor: Antony Burgess (1917 – 1993)

Anglický spisovatel, který se narodil v Manchesteru, kde absolvoval vysokoškolská studia. Po šestileté službě v armádě přednášel rétoriku a drama na vysoké škole, pracoval i jako středoškolský profesor. V letech 1954-1960 byl armádním lektorem v Malajsku a na Borneu. Spisovatelem z povolání se stal v roce 1960, ale v té době již napsal tři novely a dějiny anglické literatury. Čas také trávil jako skladatel vážné hudby a některá jeho díla jsou příležitostně uváděna dodnes. Burgess je jedním z nejplodnějších anglických spisovatelů. Kromě jeho nejslavnějšího románu

Mechanický pomeranč z roku 1962, proslaveného o deset let později i stejnojmenným filmem Stanleyho Kubricka, napsal hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech mnoho dalších děl. Zemřel na rakovinu plic v Londýně 22.listopadu 1993 ve věku 76 let.

Doba a místo děje: 60. Léta 20.století, vyšlo mnoho knih které vyšli v těchto létech ,,Lolita,, od jiného autora

Díla:

Pozemské mocnosti 1980

Konec zpráv ze světa 1987

Staré železo 1989

Všechno, jen slunce ne 1992

Dílo Mechanický pomeranč je rozděleno do 3 částí se stejným počtem kapitol a to 7. Dílo je psáno ich-formou

– Předpoklad autora jak bude vypadat mládež za pár let, podává nám obraz zvrácené mládeže

Hlavní postavy:

– Alex (Pokorný Vypravěč) čtrnáctiletý narušený chlapec libující se v sadismu, člověk je zvrácený – > autor chtěl ukázat jak kultura nabírala na postupu životem

– Jiřík, Pítrs, Tupoun – Alexova parta

– Vězeňský čárlí – kněz, který je proti vládnímu experimentu

– F. Alexander – spisovatel, kterého Alex s jeho partou napadli, znásilnili mu ženu

Jazykové prostředky

Velmi specifický je jazyk díla. Autor zde vytvořil novou a zcela specifickou mluvu, kterou označuje jako jazyk ,,týnů,, čili jazyk, který mezi sebou používá především mládež. Výrazy jsou převzaté především z angličtiny a ruštiny.

Hlavní myšlenka

Román přináší ucelenou studii lidského nitra, násilí, sexu a zla v člověku. Přemíra brutálních scén není samo-účelová. Autor se snaží upozornit na nesmyslnost a absurditu ovlivňující lidské jednání.

Chce ukázat na filozofický problém – téma převýchovy, vystupuje proti léčbě v knize..je nepřípustné aby léčil lidi

Děj:

Děj nás zavádí do Londýna v blíže neurčené budoucnosti. Alex a jeho přátelé tráví veškerý volný čas buď v mléčném baru, kde si dávali takzvané mléko plus, tedy mléko s nějakou drogou, nebo přepadáváním lidí, vykrádáním obchodů, znásilňováním a rabováním.
V první části se seznamujeme s typickým programem party, nejprve si dají mléko plus a poté se vydají do ulic, přepadnou starého muže na cestě z knihovny, vykradou obchod a zbijí majitele, dají se do konfliktu s jinou partou a nakonec ukradnou auto a vydají se za město. Kousek za Londýnem zastaví u obydlí s nápisem „DOMOV“ a drobnou lstí se dostanou dovnitř. V domě žije spisovatel F. Alexander, který zrovna píše román „Mechanický pomeranč“, a jeho mladá žena. Alex a jeho přátelé spisovatele zbijí a okradou a manželku brutálně znásilní. Poté se opět vrátí do mléčného baru, tam mezi nimi ovšem vyvstane konflikt o vůdcovství. Brzy nato se rozejdou domů. Alex pochopitelně školu docela zanedbává, příští den před rodiči předstírá nevolnost, aby tam nemusel jít. Celý den poslouchá svou oblíbenou vážnou hudbu a večer se opět chystá ven. Tentokrát se rozhodnout vykrást dům v lepší čtvrti. Žije tam pouze stará paní se svými kočkami. Ta ale zavolá policii dřív, než se do domu vůbec stihnou vloupat. Alex ženu surově zbije, když v tom uslyší přijíždět policii. Chce utéct, ale jeho přátelé ho napadnou a bezmocného ho tam ponechají. Alex je poté odsouzen na 14 let vězení.
Druhá část se odehrává o dva roky později. Alex je příkladný vězeň, oblíbil si ho i vězeňský kněz. S ním probírá novou techniku „Ludovica“, pomocí které se vězeň může rychle dostat na svobodu a navíc je zaručeno, že už nikdy žádný zločin nespáchá. Po jednom incidentu, kdy se spoluvězni ubil nováčka k smrti, je pro tuto novou techniku vybrán víceméně jako experimentální objekt. Léčba má trvat 14 dní. Každý den mu podávají nitrožilně dávící látku a nutí ho sledovat násilné snímky. Díky tomu se mu poté při sebemenší myšlence na násilí udělá nevolno. Bohužel pro Alexe tyto snímky ale doprovázela vážná hudba a tento dávící reflex se proto přenesl i na ni. Čtrnáctý den Alexe jako subjekt předvádí před nadšeným publikem a pak ho propouští.
Ve třetí části se svobodný Alex chystá domů, tam ho ale rodiče uvítají velmi rozpačitě a sdělí mu, že v do jeho pokoje nastěhovali nájemníka a že pro něj nemají místo. Alex zdrceně odejde a prvně zamíří do svého starého známého mléčného baru, tam si dá mléko plus a po několika hodinách halucinací se rozhodne jít do knihovny, aby v nějaké knize vyčetl, jak bezbolestně odejít. V knihovně ho ale pozná jeden muž, kterého předtím zbil, a i s ostatními se na něj vrhnou. Když přijede policie, není to nikdo jiný než Alexův bývalý kamarád Tupoun a jeho bývalý nepřítel ze znepřátelené party. Ti ho odvezou kousek za město a tam ho taktéž zbijí. Poté, co odjedou, se Alex doplazí k nejbližšímu domu a žádá o pomoc. Brzy pozná, že je to ten samý dům, ten s nápisem „DOMOV“, kde před dvěma lety napadli spisovatele a znásilnili jeho ženu. Spisovatel tam stále žije a Alexe se ujme. Nepoznává ho, jelikož tehdy měli masky. Alex se dozví, že spisovatelova žena po jejich činu zemřela. F. Alexander si vyslechne jeho příběh a je jím šokován, rozhodne se ho využít jako zbraň proti současné vládě, která se novou technikou chlubí. Zavolá své přátele a Alexe jim představí, ti ho pak odvádějí do jeho nového bytu, v tom si F. Alexander podle hlasu na Alexe rozvzpomene. V novém bytě Alexe uvězní a pouští mu vážnou hudbu, ze které ví, že téměř šílí. On už to nemůže vydržet a skočí z okna. Nezemře, ale má velmi vážná zranění. V nemocnici je o něj perfektně postaráno, přijde ho dokonce navštívit i ministr vnitra, aby si očistil štít. Z techniky „Ludovica“ ho vyléčí a pustí zpět do života. Znovu se nastěhuje ke svým rodičům a na chvíli se vrátí i ke starému způsobu života. Zjišťuje ovšem, že už ho násilnosti ani nebaví a uvědomí si, že dospěl a přeje si klidný rodinný život.”


Další podobné materiály na webu:

“>

Leave a Reply