Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov)

Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov)

Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov)
  • Elérhető fájlok: Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov).pdf, Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov).epub, Kniha Mistr a Markétka (Michail Bulgakov).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Mistr a Markétka

kniha od: Michail Afanasjevič Bulgakov

Možný Spoiler.
Nedá mi to a zkusím své dvě úvahy vepsat tady, třeba mi někdo na ně dá odpověď.
Za prvé by mě zajímalo, jestli měl Pilát něco společného s vraždou Jidáše. Jestli byl on ten, který tu vraždu objednal, nebo to byl jeho přítel Afranius a Pilát jen předstíral, že mu jeho vysvětlování věří.
Za druhé, Mistra a Markétku otrávili, ale jejich těla byla konstatována jako mrtvá. V epilogu se pak ale píše, že neumřeli ale že prostě zmizeli. Jak to teda je? 🙂

Kniha Mistr a Markétka se mi dostala do rukou opravdu dávno a to díky mému profesorovi ruštiny na gymnáziu ještě za minulého režimu. Kniha mě naprosto uchvátila a od té doby jsem ji četla ještě 3x a myslím, že ne naposledy .

Podivuhodná taškařice. Po literární stránce nemám románu co vytknout, jazykově to bylo brilantní a překlad musela být výzva. Při čtení jsem se v tom ale místy ztrácel a dějem se prokousával jen ztuha. Nějak mi k těm ďábelským alotriím chyběl nosný motiv (já vím, že ďábel žádný nepotřebuje ;). Paradoxně nejvíc jsem si užíval části s Pilátem Pontským. A Kocour byl docela zábavný.

Tak, a teď nevím, jestli je chyba ve mě, nebo v knize, ale když se dívám na komentáře níže, spíš bych tipovala tu první možnost.
!MOŽNÉ SPOILERY!
Do knihy jsem se nemohla pořádně začíst a často jsem se přistihla, že utíkám myšlenkami pryč od děje. Začátek jsem asi vůbec nepobrala, od Berliozovy smrti to celkem šlo, ale jakmile se v ději objevila Markéta a odletěla na čajíček k Satanovi, začala jsem se opět ztrácet. Takže vlastně nemám šajna o začátku a konci (a o něčem mezi tím, meh).
Co ale musím vyzdvihnout, jsou postavy Satana, Kňoura, Mistra a básníka Ivana a příběh Piláta, kterého už asi navždy budu vidět jako člověka s migrénou.
!KONEC SPOILERŮ!
Dílo jsem asi nečetla v pravém rozpoložení, protože jsem ho nejspíš nepochopila (tím ale nechci zpochybňovat autorův talent). Zkrátka, přečtěte, uvidíte. Já se ke knize ještě vrátím, a snad už to bude šťastnější setkání.

Skvelý, šťavnatý, moderný, kompletný preklad Jána Štrassera a výborné, priliehavé ilustrácie Lucie Žatkuliakovej. Vydavateľský počin (Slovart).

Je možné, že si mě tahle kniha našla sama. Neustále kroužila někde kolem.
Jednou mi o ní píše naprosto nadšený kamarád, později mi z ní cituje kamarádka a ve finále po jednom mejdanu, kdy u nás spal bratr mé přítelkyně vytáhl po snídani z batohu hádejte co? Inu, Kapitál to nebyl.
Řekl sem si, že to stačilo, v antikvariátu si opatřil propracované ilustrované vydání, které je vysázeno snad na čtvrtkách a váží asi pět kilogramů.

A hned od prvních řádků šlo cítit, že Bulgakov to v sobě přesně má, ten talent vyprávění, díky kterému zní každá věta velkolepě, hluboce a procítěně a to i ve chvílích, nebo snad především ve chvílích, kdy lítají hlavy.
Raději jsem se ujistil, zda je autor opravdu ruské národnosti, protože oproti tamním zvyklostem je kniha úchvatně svižná a plná děje. Od chvíle kdy Satan vstoupí na rozpálenou půdu Moskvy nastaví Bulgakov tempo, které do poslední stránky nepoleví. Zásluhu mají i precizně vykreslené charaktery, Moskvané z toho vycházejí jako hromada ziskuchtivých pokryteckých hovad, zatímco pekelná skvadra je vlastně spravedlivá banda s opodstatněným chováním, a to je asi nejlogičtější vykreslení Satana, jaké se mi kdy dostalo. Nicméně jednoznačně nejoblíbenější postavou se u mě stal Kňour, to ohromné kočičí hovádko z jehož zjevu trochu mrazí a jehož činy mě spolehlivě rozesmávaly, kdykoli se objevil na scéně.

Existuje hromada knih, jež se donekonečna rozebírají, hovoří se o mnohovrstevnatosti, o miliardě možných interpretací. Často jde o přehánění, ale v případě Mistra a Markétky cítíte, že tomu tak je, že pokud si jednotlivé kapitoly přečtete za půl roku, rok, pět let, tak pokaždé můžete vnímat něco jiného, jednou se smát a podruhé brečet, ale přesto si myslím, že si tato kniha propírání děje nezaslouží a já se na to ani necítím. Zbývá jen šířit kolem sebe maximální literární nadšení z příběhu, kde v romantické rovině cítíte tu ryzí lásku všude kolem, když je vtipný, smějete se, když je násilný, smějete se, když je šílený, obdivujete tu hloubku fantasie, když je vážný, zpozorníte, kde na vás každou chvíli vypadne zcela nenápadná, ale o to čistší moudrost a když skončí, dlouho v sobě tu hmotu vstřebáváte.

A na konec zbude pocit, že se od onoho osudného dne na Patriarských rybnících událo něco velkolepého.

Krásná kniha od Bulgakova z magického realismu.

Mistr a Markétka – rozbor díla k maturitě (4)

Kniha: Mistr a Markétka

Přidal(a): Barcheeba

  • 1891 – 1940, sovětský prozaik a dramatik
  • narodil se v Kyjevě
  • absolvoval lékařskou fakultu
  • 3x ženatý
  • 1921 se přestěhoval do Moskvy a nastoupil do divadla jako režisér
  • nepodporoval stalinistický režim – 1929 nesměl psát
  • posledních deset let pracoval na díle Mistr a Markétka, které několikrát spálil nebo zničil a psal znovu
  • 1940 umírá na onemocnění ledvin
  • psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů

Mistr a Markétka:

  • román napsán 1940, poprvé vydán 1966 (po autorově smrti) – cenzurovaná verze, kompletní verze byla vydána 1967
  • satirický román, gtoteskní román
  • magický realismus – v reálném prostředí, nadpřirozené postavy, kouzla, ďábel, černá magie, předpovídání budoucnosti
  • námět – román o románu; o ďáblovi, který se vysmívá lidské společnosti a byrokracii
  • spojení hrůzy a komičnosti → groteskní situace
  • rálné vs. nadpřirozené prvky
  • prostor – Moskva
  • čas – 30. léta – nepodstatný, román je nadčasový
  • hlavní děj je prokládán útržky z Mistrova románu o Pilátu Pontském, které se s dějem prolínají
  • 3 příběhy: Mistr a Markétka, Woland, Pilát Pontský
  • biblické prvky
  • jazyk: expresivní výrazy, spisovná a nespisovná forma, subjektivní poznámky ke čtenáři
  • mění vypravěčské styly podle toho, jaký příběh čtenářovi předkládá – v Pilátově příběhu je vyprávění sevřené, detailní, popisné; v Mistrově příběhu využívá různé jazykové roviny, aby charakterizoval různé postavy (např. expresivní projev Korovjeva nebo shovívavý tón Stravinského)
  • vypravěč: er-forma
  • okolnosti vzniku: Román vznikal v době, kdy se Bulgakov stal nežádoucím autorem. Jeho hry se nehrály, prózy nepublikovaly. 28. 3. 1930 se spisovatel obrátil dopisem na samotného Stalina se žádostí o možnost vycestovat nebo vydělávat i na živobytí u divadla. Od té doby byly některé jeho hry trpěny, ale perzekuce a drastické cenzurní zásahy pokračovali dál. MISTA MARKETKA byl psán uprostřed stalinského teroru a lze ho tedy považovat za alegorický obraz autorovy současnosti.
  • podoba s Faustem – hlavní dvojice obou románů (Mistr+Markétka a Faust+Markétka) jsou téměř stejné, Faust i Mistr jsou nadaní lidé s velkými ideály, obě Marktéky jsou nakonec vykoupeny
  • Woland – ďábel, nedělá však vyloženě špatné ani dobré činy, jenom si utahuje z lidí a vysmívá se byrokracii
  • Mistr – bezejmenný umělec, pronásledovaný režimem, zneuznávaný autor románu o Pilátovi Pontském, oddaně miluje Markétku, kritika jeho nevydaného románu ho zničí a dobrovolně odchází do blázince
  • Markétka – nevěrná svému manželovi kvůli oddané lásce k Mistrovi, královské krve, schopnost snášet podivné a nepochopitelné situace
  • Ivan Bezprizorný – nepochopený literát, skončí v blázinci
  • Azazelo – démon, na konci pomůže milencům k vysvobození
  • Kňour – mluvící kocour, výmluvný, lhář, mění podobu
  • Korovjev – Wolandův sluha
  • Ješua – Ježíš
  • Pilát Pontský – galilejský prokurátot

Kniha začíná procházkou Berlioze s Ivanem Bezprizorným po parku, kde potkávají tajemného cizince. Cizinec – Woland jim vypráví o existenci Ježíše Krista, převypráví jim příběh Piláta Pontského a nakonec předpoví Berliozovi smrt na Patriarchových rybnících. Má ji zavinit Anuška, rozlitý slunečnicový olej a zasedání se nebude konat. Opravdu se tak stane, když si Berlioz běží zavolat, uklouzne na rozlitém slunečnicovém oleji a tramvaj mu uřízne hlavu.

Tento cizinec se objevuje na různých místech města Moskvy, vždy ho doprovází černý kocour, který se chová jako člověk. Způsobují v Moskvě zděšení a nechávají umírat lidi.

Ke konci se začíná odvíjet příběh Mistra a Markétky. V blázinci se Bosý ( umístěn po žalostném tvrzení, že ty peníze nikdy od nikoho nevzal ) setkává se sousedem z vedlejšího pokoje, který mu vypráví svůj smutný příběh o životní lásce Markétě Nikolajevně. Markétka je vdaná žena. K Mistrovi chodila každé odpoledne. Jednoho dne ji dal peníze, aby koupila letenky. Markétka se však už nevrátila. Mistr tedy spálil svoje celoživotní dílo – román o Pilátu Pontském.

Markétka je jednoho večera po natřené omlazujícím krémem unesena na koštěti Azazelem do jejich světa, kde se koná ples všech zavražděných. Neplánově odletí i její služka Nataša na praseti s jejím milencem. Za účast na plese a vzorné chování si Markétka může něco přát. Přeje si vidět opět svého milovaného Mistra. Ten se najednou před ní objevuje a za zaslíbení svých duší Azazelovi si mohou vrátit čas a pokračovat dále ve svých spokojených životech před rozloučením. Nastěhovali se opět do bytu Mistra, kde se nic nezměnilo, jako kdyby ho nikdy neopustili. Azazelo mu vrátil i jeho dílo, které měl schované v evidenci. Druhého rána po probuzení si pro ně oba přijde a polibkem je usmrcuje, s jejich dušemi pak létá nad městem, navštíví i Bezprizorného v pokoji, který si myslí, že jeho soused říkající si Mistr je mrtvý. Azazelo tvrdí, že teď mohou žít nekonečný život. Markétka políbí smrtelným polibkem i Bezprizorného, ale ten se nakonec probouzí ze snu.

Sotva zapadli do stínu nesměle rašících lip, vrhli se ze všeho nejdřív k pestře pomalovanému stánku s nápisem “Pivo, limonáda”.

Ach ano, zde musíme upozornit na první zvláštnost toho neblahého májového večera. Nejen kolem stánku, ale dokonce ani v celé aleji, která vedla souběžně s Malou Bronnou, nebylo živé duše. V době, kdy se zdálo, že člověk doslova nemůže dýchat, a kdy slunce po tom, co rozžhavilo Moskvu, se kutálelo v suchém bezvlažném kouřmu kamsi za Sadový okruh, nikdo nepřišel pod lípy a nesedl si na lavičku; alej byla liduprázdná.

“Jednu minerálku,” požádal Berlioz.

“Minerálka není,” odsekla bůhvíproč uraženě prodavačka.

“A pivo máte?” zasípal Bezprizorný.

“Pivo přivezou k večeru,” odbyla ho žena.

“A co tedy máte?” zajímal se Berlioz.

“Oranžádu, ale je teplá,” řekla žena.


Další podobné materiály na webu:

Mistr a Markétka – rozbor díla k maturitě

Kniha: Mistr a Markétka

Přidal(a): Eliona

Zasazení autora do doby:

Román vznikal v době, kdy byl Bulgakovl v sovětském impériu nežádoucím autorem. Jeho hry se nehrály, prózy nepublikovaly. Byl jeho posledním dílem, shrnutím jeho života, řešil osud umělce (Mistra) vyvrženého totalitním systémem. Mám pocit, že když se Mistr loučil s Moskvou a životem, jako by to byl on sám. Poslední kapitoly již jen diktoval, kvůli nastávající slepotě, skončil pět dní před svou smrtí. Bulgakov se při psaní této knihy inspiroval hlavně Goetheho Faustem a je považován za zakladatele magického realismu.

Autor:

Narodil se v roce 1891 v Kyjevě. Vystudoval lékařskou fakultu kyjevské university. Účastnil se války v červeném kříži a byl dokonce vícekrát zraněn. Byl nějakou dobu závislý na morfínu. O tomto období napsal knihu Morfin. Na Kavkaze take sloužil jako armádní doctor, chytil tyfus a byl mu proto po válce zamítnut odchod s jeho rodinou do Francie. Nějakou dobu cestoval po Kavkaze a nakonec zamířil do Moskvy, kde mínil zůstat. Aby se uživil, začal pracovat jako novinář- fejetonista 1924 (Osudná vejce, Psí srdce). Konečně take začal psát hry, nebyly ovšem povoleny. Bílí generálové mu získali Stalinovu přízeň, osobně ho chránil a zaručil mu práci dramaturga, scénáristy a asistenta režie v Moskevském uměleckém divadle. Ivan Vasilievich, Last Days (Pushkin), and Don Quixote , Moliére také zakázány. Komedie Zojčin byt a Fialový ostrov byly společností nadšeně přijaty, ale kritikou strhány. Nakonec v roce 1929 státní cenzura zakázala publikaci jakéhokoliv jeho díla či hraní jeho her. Napsal Stalinovi z naprosté zoufalosti, vzápětí obrdžel hovor a byl tázán, jeslit skutečně chce odjet. B. řekl, že rus nemůže žit jinde než ve své domovině. Stalin tedy zařídil aby se mohl vrátit zpět do divadla, kde adaptoval Mrtvé duše Gogola pro jeviště. V roce 1932 se oženil již po třetí a Yelena Shilovskaya mu byla nejspíš předlohou k Markétce jeho nejznámějšího románu Mistr a Markétka, na kterém pracoval od roku 1928. B. byl velmi nešťastný, stýskalo se mu po rodině. Znovu požádal o opuštění Ruska, nebyl nikdy vyslyšen. Román dokončil slepý B. roku 1940 pět dní před svou smrtí, zůstal ještě dlouhou dobu v šuplíku, jako většina jeho ostatních děl. Zemřel na dědičnou poruchu ledvin.

Pro Bulgakowu satire je typické prolínání fantastickýh a realistických prvků, groteskní situacea zaměření se na důležité etické problémy.

Autorův záměr:

kritika Moskevské společnosti, řešení otázky dobra, zla, rokladný vliv strachu, upřímná láska

Místo a doba děje:

Dvě linie příběhu. První v Moskvě, v roce 1930, druhá v Jeruzalémě roku 30. Moskva se potýká s ďáblem, Jeruzalém s Bohem.

Hlavní postavy:

Mistr (jinak bezejmenný umělec, pronásledovaný kritiky i režimem) není veden touhou po maximálním individuálním poznání a peklo ho paradoxně zachraňuje před životem.

Woland (personifikace Ďábla) postrádá mefistofelskou aktivitu, neboť svět, který zapomněl na boj dobra se zlem, ho nudí.

Kocour Behemot (nepřesný český překlad: Kňour) zakletý princ, vynikající žertéř a šprýmař, nejbližší z Wollandových společníků. Snad jen

Markétka je pro lásku schopna obětí.

Ivan Bezprizorný (mladý, naivní, leč zapálený sovětský básník, po setkání s Wolandem zešílí a na klinice se setká s Mistrem) představuje typického románového hrdinu každodennosti, činorodého a pohyblivého.

Umělecké kompoziční prostředky:

Žánr: Groteskní román

Umělecký směr: zakládá magický realismus

Jazyk: rozmanitý, zastává fuknci charakteristiky postav, er-forma

Kompozice: složitá, 2 dějové linie, zjevně nesouvisející, se na konci prolínají, chronologicky řazeno

Členění: 32 pojmenovaných kapitol, epilog

Autor navodil úžasnou atmosféru. Při ďáblově konání rychlým spádem děje a bizarností jednání a dialogů postav, při apokryfu naopak zpomalením, rytmizovaná próza nechává člověka vychutnat si starověký Jeruzalém, který sám autor podrobně studoval pro věrohodnost příběhu.

Zajímavá je absence charakteristik postav. Za ty hovoří jejich jednání, způsob vyjadřování.. Tak se taky v ději střídají různé jazykové roviny (Korovjevův expresivní projev, Stravinského shovívavý tón). Autor ponechává čtenáři poměrně velký prostor pro rozvinutí vlastní fantazie. Stejně tak na něm nechává smysl a pravdivost příběhu. Celou dobu se pohybujeme na pomezí reality a snu, výklad se tedy může různit podle víry a postoje jednotlivého čtenáře. Kniha mě velmi oslovila. Zaujal mě jak způsob podání, tak námět a filosofické pojetí knihy je mi blízké.

Námět:

V první linií příběhu se realita prolíná s abstrakcí a fantazií autora. Kromě poutavého, přitažlivého děje román poskytuje i mnoho informací o životě a poměrech v tehdejší Moskvě. Druhá linie, pronikající k nám skrze ústa ďábla a knihu Mistra je vlastně apokryfem na ukřižování Krista, kde se řeší vina a morální postoj Piláta Pontského.Výklad biblického příběhu je originální například tím, že Ježíše nechal do Jeruzaléma přijít pěšky, bez učedníků. Jediným pravým učedníkem mu byl Matouš. Pilát, aby se vyrovnal se svým svědomím, nechává zavraždit Jidáše Iškariotského. Na filozofické rovině se zde řeší evangelický konflikt pravdy a práva, otázka lidské viny a zbabělosti.

Obsah:

Děj románu je velmi komplikovaný, prolínají se v něm dvě linie příběhu. První v Moskvě, v roce 1930, druhá v Jeruzalémě roku 30. Moskva se potýká s ďáblem, Jeruzalém s Bohem.

Děj začíná rozhovorem básníka Ivana a redaktora Berlioze na Patriarchových rybnících v Moskvě o neexistenci Ježíše Krista. Přidá se k nim tajemný cizinec- ďábel a snaží se jim vymluvit, že ďábel a Ježíš vskutku existují.

Vypráví příběh o Pilátu Pontském (tím se dostáváme do druhé linie příběhu) a předpoví smrt Berlioze. Když se předpověď vyplní, chce básník Ivan cizince chytit. Ten se mu i přes největší snahy jakoby kouzlem vytrácí i s podezřelými kumpány, velkým kocourem, vytáhlým komikem Korovjevem a loupežníkem Azazelem. Ivan situaci nezvládne a je poslán do ústavu pro choromyslné.

Ďábel v Moskvě vystupuje pod jménem Woland a se svými společníky dále páchá škody. Lůžka ústavu se plní lidmi, kteří se s nimi potkali. Zde se také Ivan setká s Mistrem, který se zhroutil poté, co komunistický režim nepřijal jeho jedinečný román o Pilátu Pontském (úryvky z románu nás zas vtahují do druhé linie příběhu). S knihou mu pomáhala i jeho milovaná Markétka. Ta už se dlouhou dobu trápí, nevěda, kam její milý po té hrozné ráně – nevydání knihy – zmizel.

I ona se s přibližujícím úplňkem setkává s Wolandem. Ten za ní přichází s prosbou, aby hrála královnu na ďábelském plese, který se právě za úplňku koná. Zoufalá Markétka se upíše ďáblu a na jeden den se promění v divoženku. Kupodivu se své role zhostí velmi udatně a pro normálního smrtelníka neuvěřitelné a příšerné výjevy z bálu umrlců jí nijak neodradí, dokonce jakoby si jej užívala. Tak vidíme změnu Mistrovi oddané, láskou zoufalé Markétky v prostopášnou a otrlou čarodějnici.

Když vyjde slunce, přeje si jen jediné: aby byla s Mistrem a vše bylo jak dřív. Tak se stane a Woland oblíbiv si Markétku odkudsi vytáhne dávno zničené mistrovské dílo o Pilátu Pontském. Oba jsou šťastni.

Jenže za ďáblem přijde svatý Matouš, posel Ježíše, a žádá si Mistra a Markétku k sobě, tak se mu Mistrův román zalíbil. Woland musí vyhovět, a tak oba zabije. Ve stejnou chvíli zemře také nejmenovaný muž v blázinci a nějaká žena. Příběh tedy můžeme chápat jako pouhý výplod choré mysli. Každopádně příběh končí, když Mistr osvobodí Piláta, jehož špatné svědomí tížilo k zemi, a s Markétkou pokračuje do věčného domu a věčného klidu. Ďábel i se svými kumpány zamíří do temné propasti. Pilát kráčí do nebes a hovoří s Ježíšem.


Další podobné materiály na webu:

Kniha: Mistr a Markétka – Michail Afanasjevič Bulgakov

Kniha: Mistr a Markétka
Autor: Michail Afanasjevič Bulgakov

Předpokládaný termín doručení dle zvoleného dopravce:
GLS: 21.2.2020
Česká pošta: 21.2.2020

Osobní odběr
Předpokládané připravení zboží proběhne v odpoledních hodinách dle zvoleného místa v termínu:
Ostrava: 20.2.2020
Ostatní výdejny: 21.2.2020
Uloženka: 21.2.2020

Pozn.: doručení nebo připravení na výdejním místě závisí na nejpomalejším produktu ve Vaší objednávce.‘, -80, 15);” onmouseout=”hide_help();”>Kdy zboží dostanu


93% 3 hodnocení 0 recenzí počet hodnocení
93 % celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí
Nakladatelství: » Rybka
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 392
Rozměr: 242 x 170 x 41 mm
Úprava: barevné ilustrace
Spolupracovali: z ruského originálu Master i Margarita . přeložila Alena Morávková
ilustroval Boris Jirků
Skupina třídění: Ruská literatura
Vazba: Vázaný
Datum vydání: 25. 11. 2016
ISBN: 978-80-87950-26-5
EAN: 9788087950265

Fantastický příběh vypráví o snaze mladého básníka polapit Satana, který v podobě profesora černé magie rozvrací život moskevské společnosti. Vedlejší dějovou linii tvoří vyprávění o posledních dnech života Ježíše Krista z úst Satana, který byl jejich svědkem. Nereálný děj je autorovi záminkou k vyjádření vlastního životního a filozofického kréda a naléhavou výzvou k obraně humanistických hodnot. Nejslavnější autorovo dílo vydané z pozůstalosti je inspirováno atmosférou Moskvy třicátých let dvacátého století.

Nové ilustrované vydání jednoho z nejznámějších ruských románů s více než osmdesáti obrazy Borise Jirků.

Světově proslulý román Mistr a Markétka, na němž ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (1891–1940) začal pracovat koncem dvacátých let a které dokončil, již zcela vyčerpaný a téměř slepý, pouhých několik dní před smrtí, náleží do zlatého fondu světové literatury a je právem považován za jedno z nejpozoruhodnějších literárních děl 20. století. Ačkoli se začalo rodit již téměř před sto lety, jde o dílo stále živé – dílo, které čtenářské publikum nepřestává okouzlovat, ba fascinovat již po řadu generací.
Mistra a Markétku lze charakterizovat jako mnohovrstevnatou magickorealistickou fantaskní grotesku zasazenou do veskrze reálných – a z dnešního hlediska zcela absurdních – poměrů, které v Sovětském svazu panovaly na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Lze jej číst jako mistrovskou satiru na dobové pořádky, ale také jako důmyslnou variaci na faustovské téma, svéráznou filozofickou alegorii a především jako strhující příběh nikdy nekončícího střetávání dobra se zlem, viny a neviny, odvahy a zbabělosti, který nám skýtá nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale také nás ponouká k tomu, abychom spolu s autorem hledali odpovědi na základní otázky lidského bytí.
Michail Bulgakov se vydání svého vrcholného díla nedočkal, román poprvé vyšel až čtvrtstoletí po jeho smrti, navíc v okleštěné a cenzurované podobě.
Kniha vychází v překladu naší přední rusistky Aleny Morávkové, která se Bulgakovovým dílem soustavně zabývá již od šedesátých let minulého století. Její překlad, který byl poprvé publikován v roce 1969 a dočkal se sedmi reedic, byl v rámci zemí bývalého východního bloku vůbec prvním převodem využívajícím necenzurované znění díla.

Nové vydání je doplněno více než osmdesáti obrazy Borise Jirků. Většina z nich se veřejnosti představuje vůbec poprvé.

Michail Bulgakov – Mistr a Markétka (1/2) (Mluvené slovo SK)

Popis:
Četba na pokračování ze satirického románu ruského spisovatele.

Leave a Reply