Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij)

Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij)

Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij)
  • Elérhető fájlok: Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij).pdf, Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij).epub, Kniha Piknik u cesty (Boris Strugackij).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi

94. nejlépe
hodnocené
knihy
místo

Arkadij Strugackij
Boris Strugackij

Piknik u cesty

Kniha vyšla i pod názvem:
Stalker
(viz informace u vydání – záložka ‘další informace’)

Tato kniha je částí i jiných knih: Stalker*

originální název: Пикник на обочине ▫ Piknik na obočině
jiný (obecně známý) název: Roadside Picnic
originál vyšel: 1972

odkazy: 6x [recenze], 1x [film]

Přispívat do diskuze mohou jen registrovaní uživatelé

ZAJÍMAVOST: Šesté vydání má na obálce žlutý proužek s nápisem ,,3. vydání" i když se jedná o 4. vydání se stejnou obálkou.

[34] Polinius 29.11.2016 13:39

@V.Š.[29]: Mno, musim si to vysvetlenie precitat este raz, lebo nakolko sa pamatam, tak tie zony pasovali na priestrel SKRZ Zem, cize napr u nas zona vstupu „strely“ a u protinozcov zona vystupu. A na zaklade toho vedeli urcit, odkial tieto „strely“ leteli. Ale ako vravim, nie som si isty, vyhladam.

[31] GeRony 02.05.2013 19:14

@KeB[27]: Jaaaaj, KeBinku, tomu rozumiem velmi dobre 😀 Comu nerozumiem je potom jedna z teorii, ze Pasmo je vlastne take miesto, kde si spravili piknik mimozemstania a predmety, ktore tam nachadzaju nielen Stalkeri su vlastne smeti po nich 😉 Ako, znie to dobre, aj sa to dobre predstavuje, ale ked raz je to priestrel, tak to nie je piknik place.

[28] GeRony 02.05.2013 11:04

@KeB[24]: Pokud jde o tvůj dotaz ohledně verze v Sovětské literatuře, tak ta se dá považovat za jakýsi nástřel scénáře právě k tvému oblibenému filmu 🙂 A ano, ten film je v tom poznat. V knize ani ne.

[26] Dilvermoon (editor) 04.10.2012 04:57

@tomts: Fenomanálně nudný ruský film, který mě tak dokonale zaujal, že jsem u něj usnul… 😀 Naštěstí je kniha o několik tříd jinde 😉

[24] KeB (editor) 03.10.2012 15:42

@tomts: Nic nic, už jsem prošel diskusi a našel vše, co žádám. Takže jako bych nic nenapsal. :-))

[22] Dilvermoon (editor) 23.08.2011 11:42

No tak to ziram, ze se Piknik a Stalker od sebe lisi. Jsem cetl jenom Piknik, ale nenapadlo me, ze se lisi necim jinym nez nazvem. Jinak prijde mi, ze je to jedno z mala del, podle ktereho byl natocen film takovym zpusobem, ze se povedlo vyporne oboji a oboji ma svoje specificke kvality a hraji prim v nekolika rovinach, davaji neco trochu jineho a nadherneho.

[20] Albrecht 06.04.2010 11:49

..mimochodem, kdyz se tak koukam na ty vydani Pikniku a Stalkera … to slovenske vydani… muzete to nekdo overit? mam dojem, ze me nekdo rikal, ze tam je navic nejaka povidka… pak by to sem nepatrilo, ale muselo by se to dat jako samostatna knizka … sbirka…

[18] FerryH (editor v době uložení příspěvku) 26.02.2010 13:43

Pro zasmání si přečtěte diskuzi na FP u této knihy:

[16] papuja 26.02.2010 12:50

@Gaarq[13]: Pro mě je antik taky až poslední instance – jsem papírová feťačka, ráda čichám k novým knihám:-). U „Stalkera“ mám velký dluh, ještě pořád jsem se k němu nedostala, já ostuda:-(. Někdy brzo plánuju „Les/Je těžké být bohem“, ta je z druhé ruky, to už si asi moc nepočichám:-).

[14] Madam Brbla 21.02.2010 13:16

@Gaarq[5]: Nemyslím si, že bude výtisk rozebrán, ale, jak píše barbar, jsou lidé, kteří do antikvariátu nechodí vůbec nebo téměř vůbec, jako třeba já. Do antiku se vydávám až ve chvíli, kdy opravdu zoufale chci mít knihu v papírové podobě a ta se už nikde nedá sehnat – zrovna nedávno jsem takhle v antiku koupil Orwella – Hold Katalánsku, které u nás naposled vyšlo v roce 1991. Pak mě taky napadá, že některé nakladatelství napadne záslužná činnost vydat kompletní dílo klaska žánru a chtějí mít všechny knihy ve stejném stylu. A v neposlední řadě je to určitě komerční tah – když má nakladatel na knihu práva, proč ji nevydat znovu, že?

[12] KainIX 21.02.2010 09:54

@tomts[9]: @Gwin[8]: aha, že ja blbec som sa dole nepozrel… vďaka 🙂

[10] Majkl 20.02.2010 15:36

@Majkl[7]: Podívej se o pár příspěvků níž.

[8] Gwin 20.02.2010 14:40

@Gaarq[5]: očividně se to stále prodává, protože nevěřím, že by chtěl Triton prodělávat 😀 A taky vem v úvahu, že tak polovina nákladu bude po knihovnách, tenkrát to brala kdejaká vesnická knihovnička v Horní Dolní. Určitě jsi ještě nezapomněl, jak jsme ve čtvrtek ráno mrzli před knihkupectvím ve frontě dalších nadšenců a čekali na 1 výtisk z pěti, které tam přišly :))) Akorát by tedy někdo mohl pro změnu vydat tu odlišnou verzi ze Sovětské literatury, myslím, že by si to také našlo čtenáře…

[6] tomts (editor v době uložení příspěvku) 20.02.2010 12:03

@tomts[2]: Zajímavé, asi si to přečtu znovu 🙂

[3] Gwin 27.08.2008 10:33

tomts: A jaké ty konce pro zajímavost jsou? Film mě až tak nezaujal, dokonce se mi u něj podařilo usnout :D.

Piknik u cesty

[1] Gwin 26.08.2008 22:14
nбzev v originбlu Piknik na oboиinм
autoшi Arkadij Strugackij a Boris Strugackij
nakladatelstvн Mladб fronta
rok vydбnн 1972
poиet stran 144
ilustrace Jiшн Jirka
pшeklad Marie Uhlншovб
hodnocenн 8,5/10

Dмj knihy Piknik u cesty se odehrбvб u a ve mмsteиku Harmond v rozmezн nмkolika let. Toto mнsto je jedno z nмkolika na Zemi, kterб byla poznamenбna nбvљtмvou mimozemskй civilizace. Nynн se zde proto nalйzб stшeћenб oblast, kterй lidй neшeknou jinak neћ Pбsmo.

Kniha Piknik u cesty sleduje osud stalkera jmйnem Roderick Shoehardt od jeho 23 do 31 let. Kniha je totiћ rozdмlena na kapitoly. Nejprve je иtenбш prostшednictvнm interview s profesorem Pillmanem seznбmen se zбkladnнmi fakty. Ve prvnн kapitole sleduje poинnбnн hlavnнho hrdiny v jeho 23 letech, ve druhй v jeho 28 letech, ve tшetн se dozvнdб nмco ze ћivota Richarda Noonana. Poslednн ибst se vracн opмt k Rodericku Shoehardtovi.

Инm se stalker Roderick zabэvб? Nejenom on, ale i dalљн lidн stejnй profese se ћivн tнm, ћe chodн do pбsma a pшinбљн z nмj rщznй vмci, kterй majн naprosto pozoruhodnй vlastnosti. Napшнklad takzvanэ dudlнk slouћн jako nekoneиnэ zdroj energie.

Za nмkterй pшedmмty mщћe dostat stalker opravdu sluљnou ибstku, ale nenн to tak lehlй, jak by se mohlo zdбt. V Pбsmu totiћ инhajн nejrщznмjљн anomбlie a platн „љlбpneљ vedle a jsi mrtvэ“. Prбvм na to jiћ mnoho stalkerщ doplatilo. Roderick Shoehardt mб v tomhle љtмstн, pшes anomбlie i policii, kterб pбsmo stшeћн, se dostбvб.

V poslednн ибsti knihy se vydбvб pro tzv. zlatou kouli, kterб prэ dokбћe splnit jakйkoliv pшбnн. Kniha konин prбvм ve chvнli, kdy ji hlavnн hrdina knihy Piknik u cesty objevuje

Knнћka byla velmi zajнmavб, vytkl bych ji pouze struиnost, protoћe dмj by se dal jeљtм dost rozvйst.

LEGIE – databáze knih Fantasy a Sci-Fi

94. nejlépe
hodnocené
knihy
místo

Arkadij Strugackij
Boris Strugackij

Piknik u cesty

Kniha vyšla i pod názvem:
Stalker
(viz informace u vydání – záložka ‘další informace’)

Tato kniha je částí i jiných knih: Stalker*

originální název: Пикник на обочине ▫ Piknik na obočině
jiný (obecně známý) název: Roadside Picnic
originál vyšel: 1972

odkazy: 6x [recenze], 1x [film]

Jedná se o skvost mezi sci-fi. Nic podobného jsem nikdy předtím nečetl, ani myšlenka není převzaná, naopak je velice originální. Kdo má rád sci-fi, musí si tuto knihu přečíst.

Opravdu něco tak „silného“ se povede skvělým autorům jednou za život (horším nikdy). Film (ani hra) už nejsou tak úžasné. Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

Kniha so zaujímavým námetom – Zem bola len ako miesto na piknik – zastavili sa tu Hostia, popiknikovali, pár odpadkov tu zanechali a odišli. Autori opísali spoločnosť silne ovplyvnenú Návštevou, plnú stalkerov – hľadačov artefaktov. Kniha je ozdelená na štyri časti, z ktorých sa mi najviac páčila prvá a posledná časť – pre miesto deja – Pásmo. Od knihy som čakal niečo viac, pár odpovedí na otázky nezodpovedené, viac deja odohrávajúceho sa v Pásme, viac opisu fungovania a inakosti Pásma. Celkovo je to vydarená kniha s nápadom, z ktorého sa dalo ešte veľa vyťažiť.

Jeden z nejoriginál­nějších námětů, co jsem kdy četla. Vskutku nutnost pro všechny, kteří jsou již unaveni „klasickými“ invazemi. Autoři dokáží čtenáře napínat a tak jen naznačují a nevysvětlují. Mistrovské dílo!

Stalker je považován za jeden z nejlepších románů bratrů Strugackých. Přiznám se, že jsem od nich nic jiného nečetl, ale musím říct, že kniha mě nijak extra nenadchla. Jediné, co hodnotím jako výborné, je myšlenka, námět, originalita. Kniha je rozdělena do čtyř částí, které se odehrávají vždy po několika letech od té předchozí. Bohužel mi ale prostřední dvě části připadaly vesměs nudné.

Jestli pak víte, že kniha vyšla ve třech různých verzích, kde jsou různé alternativní konce. Všechny se dali číst i ČSSR. Jinak výborná záležitost. Mám na dvd i fenomenální ruský film.

Tak tomuhle říkám knížka co má atmosféru. Děj se se dopředu ani tak neposouvá, jako spíš plíží jako Stalkeři Zónou, ale aspoň je čas si vše v klidu vychutnat, včetně mrazení v zádech z toho, co člověka může čekat za přístím krtincem.

Vskutku hodně zajímavá kniha.. ať už námětem nebo zpracováním. Ale výsledný obrázek o knize se muže velice měnit čtenář od čtenáře. Právě u této knihy záleží hodně na představivosti a jak si čtenář s příběhem pohraje.. Napoprvé jsem četl knihu hltavě, bez vize a vlastní invence. Ale hned jak jsem jí dočetl, tak jsem ji otočil zpět na začátek a začel znovu.. s jiným pohledem na věc a světe divse bylo to mnohem lepší a zajímavější čtení.

První knížka od Strugackých, co jsem kdy četl. A pak Les, Je těžké být bohem a další a další… Občas mě chybí to nadšení z každé nově vyšlé knížky jako tehdy…

Nedávno jsem si knihu přečetla znovu, abych si oživila dojmy z ní. Děj nechvátá, ale ani není vyplněný vatou, každá scénka má svůj účel a smysl v celkovém obrazu. Vše není polopaticky řečeno, čtenář musí zapojit trochu fantazie, ale to neznamená, že by autoři kašlali na logiku, naopak, jak fantazie pracuje, vtáhne vás do Pásma a vy ležíte se stalkery na zemi a doufáte, že další krok nebude poslední. Kniha není akční řežbou, kdo ji začně číst s tímto očekáváním, bude těžce zklamán. Kdo chce začít poznávat ruskou klasickou sci-fi, podle mě není lepší volba.

Tohle je přesně ten druh sci-fi, který mám nejradši. Čtivé zamyšlení nad námi lidmi a naší společností s dobře vykreslenými postavami, silnou atmosférou v kulisách našeho oblíbeného žánru.

PS: Opět kniha, která mě dohání k myšlence smazat TOP 10, protože se tam nic nevejde 😉

Klasika, u které lituji, že jsem si ji přečetl až nyní. Vysoké hodnocení si rozhodně zaslouží, jakmile čtenář pochopí, že toto není, neměl být a nebude akční román, musí kvality ocenit. Jako hlavní klady bych vyzdvihl kromě samotného námětu vývoj, kdy v jednotlivých povídkách sledujeme životní peripetie jednoho „obyčejného stalkera“ (který není superman a zdaleka ne všechno mu vychází, jak by si představoval) a současně vývoj světa, proměnu smýšlení lidí, jejich postoje k Zóně, i proměnu hlavního hrdiny. Právě toto je asi nejzajímavějším motivem Pikniku, skvěle zpracovaným, a zajímavým i v případě, že jsou vám lhostejné filozofické úvahy nebo nesouhlasíte se závěry, ke kterým vedou – souhlas zde prostě není nutný.

Za co bohužel shazuji hodnocení o 10% je závěr posledního příběhu. Otevřený konec nevadí, ale nevyjasněné otázky kolem „Zlaté koule“ ano, a rovněž postoje, ke kterým v této povídce hlavní hrdina dospěl, mi už příšly příliš „vyostřené.“ Na druhou stranu, při troše zamyšlení se mu nedá moc divit. Rozhodně by mne zajímaly alternativní konce, o kterých jsem četl, a které podle mě dokládají, že autoři sami si nebyli jistí, jak Piknik u cesty uzavřít.

Skvělé sci-fi zabývající se otázkou co by se stalo, kdyby na naší planetě přistáli jiné inteligentní bytosti -výsledek? Nevšimli by si nás, zato by okolo sebe poházeli různé odpadky (stejně jako mi po sobě můžeme zanechat u cesty zbytky pikniku aniž by jsme si všimli že poblíž stálo mraveniště), z našeho pohledu artefakty svojí technologií překračující několik vývojových mezníků. Kouzla a čáry, většinou smrtelné se dějí v místech přistání -zákeřné pasti. Přesto pár odvážlivců denně proniká do zóny s vidinou obrovského zisku z prodeje artefaktů, novodobí zlatokopové -Stalkeři.

Ani podruhé neztratil Piknik nic ze svého tajemna, naopak: teprve napodruhé si člověk vychutná některé záležitosti do sytosti. Totiž, sehnal jsem si vlastní výtisk a studoval ho kvůli tomu scénáři co připravuji.

Výborná sci-fi od svérázných ruských bratří, mistru žánru. Jsou ve světovém měřítku opomíjení, ale to mnoho tehdejších, východních.

Takže kdo autory zná, pozná zde jejich specifický rukopis. Zajímavá premisa, popularitě též přispěla Černobylská havárie, kdo by neviděl podobu se zónou, čehož se později chytly i PC hry ze série Stalker, též od východních bratrů. No ale ještě dřív měl příběh štěstí v podobě Andreje Tartovského. Těžko říct, co je lepší, film nebo kniha. To je jako srovnávat Kmotra knihu-film. Jedno umělecká vizuální pastva pro oči, druhé kniha z „té doby“.

Stalkera jsem nečetl (pokud to dobře chápu, je to to samé, jen se známějším názvem), ale Piknik na obočině mi učaroval. Je to velice dávno a jistě, je úžasná, ale není to best-off žánru. Myšlenka je skvělá, ale kniha příliš krátká na to, aby jí naplno využila. A stejně se to zčásti stočí na existenční drama a pár neduhů, které tam být nemusely (ale autoři tak jsou zvyklí psát).

Fajn, rozhodně doporučuji (základ východní sci-fi), ale ne nejlepší.

Neviem ci len proste vychodna sci-fi nie je moj pre mna to prave orechove, ale ja som z toho vo vytrzeni nebol. Jasne, niektore napady su celkom fajn, takisto atmosfera Pasma, cele mi to vsak vyznelo, hmmm, proste nezaujimave… PS Nerozumiem tomu vysvetleniu o pikniku na planete Zem, ked v uvode je tusim odhalenie, ze ked sa spoja jednotlive Pasma na Zemi, jedna sa ako keby o priestrely.

Vynikajúci kúsok a to som si knihu kúpil len kvôli tomu že bola lacná (Je ťažké byť bohom ma predtým nenadchla). Kniha je pre mňa aj zmes žánrov (sf, gangsterka, zombie, akčňák, trocha filozofie…)skrátka pre každého niečo (všetko). Koniec je veľmi napínavý ale podľa mňa by si žiadal trochu viac jednoznačnosti v mysli Roderika. Na záver sa to s ním točí až sa divíte o čom točí, ale rozhodne nie o niečom nezaújmavom. Úplne mi ale učarovali dialógi.
Raz darmo pri tomto románe platí že dva je viac ako jeden.

Na túto knihu som sa strašne tešil. Nie je tlustá, takže nevyžaduje veľa času na čítanie. Veľmi dávno som hral hru Stalker, ktorá čerpala podľa knihy, a tak som mal možnosť porovnávať. Herný Stalker mal hutnejšiu atmosféru, pretože mohol byť konzumentovi podaný obrazne a bol usadený do ukrainskej oblasti černobylskej elektrárne. V knihe sa nachádzame niekde v Severnej Amerike, takže si nemôžeme presne urobiť obraz, ako to tam vyzerá. Je jasné, že FPS musí byť akčné, no kniha akčná nie je. Ľudia tu bojujú len s „pascami“, ktoré tu nechala mimozemská rasa pri ich „návšteve“. Herný Stalker pracuje s výbuchom elektrárne, kde následne radiácia zmenila faunu a flóru podľa svojho gusta. V knihe sa mi páčili preklady na anomálie, no čitateľ zistil až po čase, čo robia. Ničmenej hlavná úloha Stalkerov zostala – hľadať artefakty. A o tom je aj celá kniha. Aby som zavŕšil všetky druhy umenia (ano, hry považujem za umenie), dám si ešte film od Tarkovského.

Zaujímavo magická knižka. Jednoducho napísaná, ale vzbudzujúca zvedavosť. O mimozemskom kontakte sa veľa nedozvieme, ale vôbec to nevadí. A je tu zaujímavo vykreslený vzťah postáv k alkoholu…

Spokojenost. Příběh s takovým svérázným stylem a hrdinou úplně obyčejným, až působil mnohem lépe, než kdejaký komiksový superman. Události jeho života se odvíjejí v takovém, pro život neprosto přirozeném tragi-komickém rámci. Působilo to spíš jako vyprávění souseda, který se staví na čaj a přitom má potřebu se vykecat :).

Podle mého názoru jedna z nejčtivějších a pro široké masy čtenářů nejpřístupnějších knih bratrů Strugackých. Skvělý příběh o oblasti kdesi na Zemi, která je plná záhadných věciček, ať už prospěšných, nebo smrtících. Komáří mýtiny, skořepiny, ježibabí rosol, zlatá koule… Je tam toho dost na sbírání. Krátký román, ale je v něm více podstatného děje, než v mnohých knihách, které mají stovky stran. A jako často u Strugackých se na pozadí promyšleného a atraktivního příběhu schovává i něco dalšího. „Vy si myslíte, že vám poděkuju, že jste mě nechali naživu, když jiní se utopili? Nic takového, kdepak. Já vám děkovat nebudu.“

V roce 2014 vybuchla munice ve skladu ve Vrběticích na Zlínsku a munice a zbraně se se rozletěly po areálu. Areál se sklady je stále ohrazený a stále plný munice, která hrozí výbuchem, proto ho nepřetržitě hlídá policie a ochranka. Přesto dva čeští „stalkeři“ do areálu chodili a odnášeli samopaly a možná i jinou munici či zbraně. Máme tak „stalkery po česku“.

Ke kultovním knihám se píše komentář poměrně špatně – buď dáte automaticky pět hvězdiček, ale pak to vlastně není váš názor na knihu, anebo dáte míň a sesypou se na vás všichni fanoušci a budou vám spílat do literárních ignorantů a milovníků braku. Osobně jsem se nikdy netajil, že jsem byl vždycky spíš příznivcem brakové sci-fi, než té přísně intelektuální. Nikdy jsem se třeba nestal příznivcem Bradburyho, a právě k němu bych Piknik u Cesty přirovnal – obtížně čitelné, příliš komplikovaný jazyk, neodsýpající příběh. Z podobného soudku je pro mně taky Lemův Solaris – podobně jako v tamních popisných pasážích o úkazech na planetě se tu Strugačtí na mnoha a mnoha stránkách přehrabují v surreálnu, které panuje v pásmu. Asi ne náhodou si obě dílka vzal na paškál Tarkovskij a natočil z nich dva pro mě zcela nestravitelné, leč rovněž kultovní sci-fi filmy. Moje výsledné hodnocení je průměrné, protože otevřeně přiznávám, že jsem se většinu knihu trochu nudil při utápění v básnickém popisnu a nedostatku příběhu. 3 hvězdy dávám za zábavnou úvodní výpravu do pásma v „papuči“ a za Pillmanovy úvahy o Hostech, které jsou možná to jediné pravé sci-fi v knize. To ostatní je pro mě asi vysoká lyrika, na kterou nestačím (a nechci stačit). Moje setkání s bratry Strugackými cca po 30 letech (naposledy jsem v dětství četl Špunta) tedy nedopadlo úplně ideálně – možná příště.

jedno s klasických děl SF, které umně kloubí téma setkání s emzáky (v tomto případě hodně lemovsky – prostě jim vůbec nerozumíme a nemáme tušení, jestli vůbec můžeme), osobní příběhy (především zrzka) a docela nový žánr literární „adventury“. to poslední je pro mě asi nejméně zajímavé, ale zase využívá zkušeností z života v sojúzu, protože využití matiček k předběžnému průzkumu terénu nemá chybu. samotné úvaze na téma, co to vlastně pásmo je, je věnována nevelká část dialogu vědce a obchodníka s artefakty, nicméně je docela silná a vnáší další dávku pesimizmu do rozjuchané doby SF podpořené výsledky kosmonautiky. a zrzkův příběh je příběhem normálního chlapa, kterému jsou emzáci u zádi, který chce žít, který má rodinu a probíjí se, jak to jde. ale i tenhle člověk neváhá, aby zachránil život partnerovi, neváhá, když je to třeba a uchovává si nějakou jiskřičku idealizmus, která překvapuje i jeho samotného.

Leave a Reply