Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett)

Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett)
  • Elérhető fájlok: Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett).pdf, Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett).epub, Kniha Podivný regiment (Terry Pratchett).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Podivný regiment

kniha od: Terry Pratchett

Myslela jsem, že už pana Pratchetta nemůžu milovat víc a pak jsem přečetla Podivný regiment. A jde to. Naprosto fantastické téma i zpracování.
Doporučuji číst s kávou. 🙂

The enemy isn’t men, or women, it’s bloody stupid people and no one has the right to be stupid.

Můj první Pratchett a musím říci, že rozhodně ne poslední. Dobrá oddechovka mezi jinými náročnými četbami.

Jako již tradičně, sir Terry nezklamal, ale musím se přiznat, že Podivný regiment je zatím nejzvláštnější knihou, kterou jsem od něho četl. Minimálně první polovina knihy se vůbec nečetla jako typický Pratchett. Tím nechci říct stylisticky, v tomto ohledu je to kvalita, na jakou jsem zvyklý. Nezvyklost spočívala v přístupu k tématu. Pro knihy ze série Zeměplochy je typické, že obsahují jistou míru “temnoty” možná by bylo lepší to napsat vážností. Myslím, že jsem někde četl, že komedie je pouze variantou tragédie. A Podivný regiment se k tragédii přiblížil asi nejvíce. Jak jsem už zmínil, první polovina obsahuje typické odlehčení, boření stereotypů a podobně ale působí temně snad až vážně. Je to jako by sir Terry napsal zeměplošskou verzi Full Metal Jacket/Olověné vesty. Od poloviny se začíná téma odlehčovat a poslední řekněme čtvrtina je typická zeměplocha. Ale i tak jsem byl zaskočen. Možná je to tím, že jsem zvyklý na to, že autor vezme žánr a obrátí ho naruby (například detektivní příběh, kde pachatelem je zbraň, nebo pohádka, kde jsou čarodějky ty hodné), ale zde jako by zvolená látka byla sama o sobě satirou skutečnosti a nebyl prostor ji postavit na hlavu. Tématicky bych řekl, že jde o kritiku Války (v duchu knih Hrrr na ně!, Buch!, Pátý elefant) a zároveň jakési feministické manifesto (téma postavení žen vlastní jakékoliv knize ze série o čarodějkách a městské hlídky) a nakonec kritika náboženského fundamentalismu či možná spíš fanatismu (jako například v Buch!). Dlouho jsem zvažoval zda je to 5 nebo 4 hvězdičková kniha, tíhl jsem spíše k 4, ale nakonec jsem se rozhodl pro 5, protože i po dočtení nad mnohými z témat v knize přemýšlím a to je pro knihu, která je k uvolnění, co říci.

Trvalo mi dlouho než jsem se začetla a začala si příběh užívat.. nicméně se z podivného regimentu nakonec vyklubal klasicky pratchett a já musím dát palec nahoru..

Za mne super. Když pročítám jiné komentáře, sama za sebe mohu říci, že mi námět vůbec nevadí. Cožpak pan Pratchett nezpracoval již prakticky všechno, od otázky víry, vzniku novinařiny, semaforů, lokomotivy, rock a rollu, . každý si v tomto kachním rybníčku vybere. Takže vyčítat autorovi, že zpracoval to a ono téma.. Díl jsem si zařadila po bok mé zbožňované Noční hlídky. Krapet vážnější atmosféra, ale přesto pro mne královská zábava.

Na první přečtení má člověk pocit, že tohle není z nejlepších pratchettovek. Na druhé zjistí, že je – akorát má tak depresivní pozadí a na Mistra tak nezvykle beznadějné vyznění, že automaticky vzbuzuje lehce odmítavý postoj. Druhé čtení jsem si velmi užila.

Já nevím, co ostatní (panem Kantůrkem počínaje, nechť je mu Plocha lehká) proti této Pratchettovce mají. O to víc je příjemným překvapením převážně kladné hodnocení ostatních čtenářů. Je to jeden z temnějších dílů, takový ocelově šedý a navíc dost od bahna. I když silným emancipovaným ženám zpravidla moc nefandím, v tomto případě děvčata válela. To bylo způsobeno tím, že byla dobře napsána. Ať ten váš zatracený osel vybuchne! Neboli palec nahoru.

Borogravia je svérázná zemička, která ze všeho nejradši poslouchá zákony šíleného boha Nugáta, následkem čehož se vrhá do jedné války za druhou. Problémem je jaksi to, že borogravským už došli všichni muži. Ve snaze najít svého bratra se tak do války v přestrojení za chlapce vydává odvážná dívka Apolena, a ani se nemusí moc snažit s kostýmem, je totiž plochá jako prkno, stačí ostříhat vlasy. A nesmíme zapomínat na pár ponožek.

Podivný regiment je tak trochu duchovním pokračovatelem Pravdy, v tom smyslu, že ze tří čtvrtin se jedná o úplně nový příběh, který slouží především jako komentář společenských problémů, a z jedné čtvrtiny je to návštěva starých známých postav, v tomhle případě shodou okolností postav z Hlídky a novinářů z Ankh-Morporské komety. Ta jedna čtvrtina funguje na jedničku, ve společnosti Sama Elánia, Anguy a Otto Schrecklicha se vlastně ani nemusí moc dít, abych se příjemně bavil, s těmi zbývajícími třemi je to bohužel horší. Pratchettova variace na Legendu o Mulan, Johanku z Arku a všechny možné další válečné a feministické příběhy má sice celou řadu úsměvných a milých momentů a občas nadhodí zajímavé téma k zamyšlení, jako celek se ovšem často zoufale vleče, a nejednou jsem se musel do čtení nutit. Na vině toho není feministické vyznění knížky, ale spousta hluchých a opakujících se částí.

Je nicméně pravdou, že téma emancipace bylo vždycky nedílnou součástí folklóru Zeměplochy, ať už v příbězích o čarodějnicích nebo nověji o Toničce Bolavé, a ty všechny odvádějí stejně dobrou, ne-li lepší, práci v jeho začlenení, a navrch čtivější formou. Podivný regiment je tak jedním z oněch nešťastných dílů mezi třemi a čtyřmi hvězdami, jehož přečtení nelituju, ale znovu se do něj nejspíš pouštět nebudu.

PS Nepíše se mi to úplně lehce, obzvlášť s ohledem na to, že je to právě pár týdnů od smrti pana Kantůrka, k němuž chovám obrovský respekt, ale celou knížku mě vyloženě rušila diskutabilní volba překladu Private Perks/Parts do vojína Zpěváčka/Čuráčka, nějak mi to nesedělo do vždycky laskavého tónu Zeměplochy.

Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Pravda, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Noční hlídka, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Zloděj času, Svobodnej národ, Stráže! Stráže!, Sekáč, Úžasný Mau®ic a jeho vzdělaní hlodavci, Poslední hrdina, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Podivný regiment, Pátý elefant, Pohyblivé obrázky

Kniha: Podivný regiment – Terry Pratchett; Kidby Paul

Kniha: Podivný regiment
Autor: Terry Pratchett ; Kidby Paul

Předpokládaný termín doručení dle zvoleného dopravce:
GLS: 20.2.2020
Česká pošta: 20.2.2020

Osobní odběr
Předpokládané připravení zboží proběhne v odpoledních hodinách dle zvoleného místa v termínu:
Ostrava: 19.2.2020
Ostatní výdejny: 20.2.2020
Uloženka: 20.2.2020

Pozn.: doručení nebo připravení na výdejním místě závisí na nejpomalejším produktu ve Vaší objednávce.‘, -80, 15);” onmouseout=”hide_help();”>Kdy zboží dostanu


87% 3 hodnocení 0 recenzí počet hodnocení
87 % celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí
Nakladatelství: » TALPRESS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2004
Počet stran: 498
Rozměr: 18 cm
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Monstrous regiment
Spolupracovali: z anglického originálu . přeložil Jan Kantůrek
Jazyk: česky
Vazba: brožovaná
Nakladatelské údaje: Praha, Talpress, 2004
ISBN: 80-7197-242-8
EAN: 9788071972426

Další román z autorovy parodické série Úžasná Zeměplocha se odehrává na hranici mezi Borogravií a Plesnivinskem, kde se pozvolna schyluje k válce. Koryto říčky, která protéká mezi oběma územími, totiž po každé záplavě mění své břehy a z toho pramení důvod většiny sporů. Po poslední záplavě se na území Borogravie dostala jedna z ankh-morporských signálních věží, kterou dala vládkyně k nelibosti Patricije zbourat a ten proto vyslal vojenský oddíl k ochraně zájmů malého Plesnivinska. Na obranu Borogravie se dá naverbovat i hrdinka Apoléna, která pod svým mužským převlekem prodělává na pochodu k hlavním jednotkám tvrdý výcvik. Brzy však zjistí, že řada věcí je ve skutečnosti úplně jiná, než si představovala a než se na první pohled zdálo.

Představte si klikatou říčku, která je hranicí mezi Borogravií a Plesnivinske a po každých deštích radikálně změní koryto. Schyluje se k válce. Na území, které po posledních deštích připadlo Borogravii, stále totiž jedna z ankh-morporkských signálních věží. Vládkyně Borogravie dala věž zbourat. Patricij vyslal na ochranu malého Plesnivinska a samozřejmě tak trochu i ank-morporkských zájmů, oddíl vojska, jemuž velí Řezník Elánius (jak mu říkají Borogravijci). Na ochranu rodné Borogravie se dá naverbovat i Apoléna, ať už k tomu má důvody jakékoliv. Ztracena mezi vojáky lidmi, vojáky trolly a vojákem Igorem, prodělává na pochodu k hlavním jednotkám tvrdý výcvik pod velením svobodníka Řemendera a desátníka Honzáruma. Apoléna ale brzy zjistí, že ve skutečnosti je mnoho věcí jinak, než se na první pohled zdá. "

Podivný regiment

Kniha ( měkká vazba )

  • Skladem 5+ ks
  • Doručení ZDARMA od 899 Kč, ve středu 19.2. u Vás doma (Typy doručení)
  • Osobní odběr zítra po 15:00 ZDARMA, ( Vyberte prodejnu )

264 Kč s DPH
Ušetříte 31 Kč Běžně 295 Kč

Představte si klikatou říčku, která je hranicí mezi Borogravií a Plesnivinske a po každých deštích radikálně změní koryto. Schyluje se k válce. Na území, které po posledních deštích připadlo Borogravii, stále totiž jedna z ankh-morporkských signálních věží. Vládkyně Borogravie dala věž zbourat. Patricij vyslal na ochranu malého Plesnivinska a… Přejít na celý popis

Drobek má knížky pro všechny dětské zvídavé hlavičky. Právě teď je koupíte se 40% slevou Více informací

Představte si klikatou říčku, která je hranicí mezi Borogravií a Plesnivinske a po každých deštích radikálně změní koryto. Schyluje se k válce. Na území, které po posledních deštích připadlo Borogravii, stále totiž jedna z ankh-morporkských signálních věží. Vládkyně Borogravie dala věž zbourat. Patricij vyslal na ochranu malého Plesnivinska a samozřejmě tak trochu i ank-morporkských zájmů, oddíl vojska, jemuž velí Řezník Elánius (jak mu říkají Borogravijci). Na ochranu rodné Borogravie se dá naverbovat i Apoléna, ať už k tomu má důvody jakékoliv. Ztracena mezi vojáky lidmi, vojáky trolly a vojákem Igorem, prodělává na pochodu k hlavním jednotkám tvrdý výcvik pod velením svobodníka Řemendera a desátníka Honzáruma. Apoléna ale brzy zjistí, že ve skutečnosti je mnoho věcí jinak, než se na první pohled zdá. "

Bestseller v knihy Dobrovský

7237. v e-shopu | 9584. minulý týden

148. v Světová fantasy | 196. minulý týden

Hodnocení čtenářů

4.4 z 5 15 hodnocení čtenářů

10× 5 hvězdiček 4× 4 hvězdičky 1× 3 hvězdičky 0× 2 hvězdičky 0× 1 hvezdička

Přidejte své hodnocení knihy

Hodnocení našich knihkupců: 4.3 z 5

4 z 5 hvězdiček 4. září 2017

Trošku jiné, než většina knih od Pratchetta, ale své čtenáře si jistě najde.

Pomohla vám tato recenze? Ano 43

Kniha, Talpress, 2003, 9788071972426

5 z 5 hvězdiček Julie Melicharová 25. září 2017

Feministické téma na Zeměploše přece nemůže být špatné.

Pomohla vám tato recenze? Ano 41

Kniha, Talpress, 2003, 9788071972426

5 z 5 hvězdiček Atlantis 28. září 2017

Opět výrazně odlišné, opět skvělé.

Pomohla vám tato recenze? Ano 39

Kniha, Talpress, 2003, 9788071972426

4 z 5 hvězdiček Vojtěch 17. září 2017

Možná je to tím, že po Noční hlídce se každá kniha zdá horší, ale pro mě je Podivný regiment s bídou lepší průměr.

Pomohla vám tato recenze? Ano 26

Kniha, Talpress, 2003, 9788071972426

5 z 5 hvězdiček Ivona Povolná 8. února 2019

I po mnoha letech tato kniha zůstane v paměti díky svému konceptu a vtipným momentům. Gender-bender, který se vrací do tradice Shakespeareova díla a přivádí vtip tohoto motivu do jeho extrému.

Podivný regiment

Úžasná Zeměplocha

Terry Pratchett (celým jménem Terence David John Pratchett) (* 28. duben 1948) je anglický autor fantasy literatury. Pratchett se narodil v Beaconsfield v anglickém hrabství Bucks Davidovi a Eileen Pratchettovcům. Své vzdělání připisuje High Wycombe Technical High School a Beaconsfieldské.

Představte si klikatou říčku, která je hranicí mezi Borogravií a Plesniviskem a po každých deštích radikálně změní koryto. Schyluje se k válce. Na území, které po posledních deštích připadlo Borogravii.

Běžná cena Běžně 285 Kč

Na skladě, objednávejte ale rychle

  • poštovné zdarma k objednávkám od 999 Kč
  • více než 2500 výdejních míst
  • záložky ke každému nákupu

Doporučené tituly a kolekce

Více o knize

Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.

Recenze

O autorovi/autorce

Terry Pratchett (celým jménem Terence David John Pratchett) (* 28. duben 1948) je anglický autor fantasy literatury. Pratchett se narodil v Beaconsfield v anglickém hrabství Bucks Davidovi a Eileen Pratchettovcům. Své vzdělání připisuje High Wycombe Technical High School a Beaconsfieldské veřejné knihovně.

Český-jazyk.cz aneb studentský underground ­

Pratchett Terry (*28.04.1948 – †12.03.2015)

Podivný regiment (Úžasná Zeměplocha) (2)

  • díl v sérii: 31 (předchozí: Svobodnej národ; následuje: Klobouk s oblohou)

Další román z autorovy parodické série Úžasná Zeměplocha se odehrává na hranici mezi Borogravií a Plesnivinskem, kde se pozvolna schyluje k válce.
Koryto říčky, která protéká mezi oběma územími, totiž po každé záplavě mění své břehy a z toho pramení důvod většiny sporů. Po poslední záplavě se na území Borogravie dostala jedna z ankh-morporských signálních věží, kterou dala vládkyně k nelibosti Patricije zbourat, a ten proto vyslal vojenský oddíl k ochraně zájmů malého Plesnivinska. Na obranu Borogravie se dá naverbovat i hrdinka Apoléna, jež pod svým mužským převlekem prodělává na pochodu k hlavním jednotkám tvrdý výcvik. Brzy však zjistí, že řada věcí je ve skutečnosti úplně jiná, než si představovala a než se na první pohled zdálo.

Vydalo nakladatelství Talpress v Praze roku 2003 (1. vydání). Z anglického originálu Monstrous Regiment (Discworld) přeložil Jan Kantůrek. Ilustroval Paul Kidby. Počet stran: 498. ISBN: 80-7197-242-8.

Borogravie (jedna malá zemička obklopená stejně prťavými zeměmi)

Příběh podivného regimentu tvořeného převážně z žen, který si dal do hlavy, že se dostane ze svých osobních důvodů do bitevní vřavy.

Zuří válka. Hloupý krok ze strany Borogravie, která se rozhodla, že čerstvě vybudované věže pro zasílání zpráv zbourá, protože se jedná o velehřích ze strany hloupých hříšníků před tváří Nugátovou, bohem Borogravie. Nezůstane to ležet ladem, a tak během chvilky vzplane nenávist, která vyústí ve válku, neboť si někteří myslí, že území, na němž byla věž zničena, patřilo Plesnivsku.

Plesnivsko, Zlobenie, Ankh-Morpork – tyto země se spolčí proti Borogravii, které mají plné zuby. Tahle docela prťavá zemička už jim pije pěkně dlouho krev tím, jak postupně vede válku s nimi se všemi. Přišel tak čas jí pořádně ukázat, že se jí to pojednou šeredně vymstí. Borogravie za své zločinecké výboje zaplatí.

To je hrubé nastínění aktuální politické situace, která se odehrává na pozadí hlavního příběhu. Ten má poněkud skromnější rozmezí. Začíná v malém městečku, kde žije Apolena. Dívka, jež je dcerou muže, jenž vede podnik U Vévodkyně. Podnik pojmenovaný podle ženy, kterou nikdo již roky neviděl a o níž si lidé myslí, že už je dávno možná i mrtvá. Ženy, k níž je třeba vzhlížet a modlit se k ní, protože to ona sedí po boku Nugáta, boha, a přimlouvá se za hříšníky, jež se k ní úpěnlivě modlí.

Apolena má skromné cíle. Přesto ví, že aby nedopadla špatně, musí zakročit. Konkrétně dostat Pavla (jejího staršího bratra) z armády, přivést jej zpět domů a postarat se o to, aby byl v pořádku. Pokud by Pavel zemřel, hospoda by po smrti otce připadla nejbližšímu mužskému dědici a tím je alkoholický strýc, který propije vše možné. To Apoleně nepřipadá v úvahu, a proto se rozhodne. V přestrojení za muže se nechá rekrutovat do oddílu vojáků. Přeci jen je v tom i sourozenecká láska. Bratr pro ni znamená mnohé. I když je starší než ona, v myšlení je poněkud pomalejší, a tak je na něj třeba dohlížet. Od dětství na něj dohlížela a i teď má zodpovědnost dohlédnout na jeho návrat. Za každou cenu.

Jelikož není Apolena žádný hlupák, s ostříhanými vlasy v mužských šatech a pod jménem Oliver se nechá zapsat v jednom zapadlém městečku, daleko od její domoviny, kde ji nikdo nezná a tím pádem ani nepozná, do oddílu, který vede seržant Honzárum a desátník Řemender.

Mimo ní se k Tamavenkům, jak se pěší pikanýrský (rozuměj kopinický) pluk jmenuje, nechá naverbovat i zvláštní sešívaný člověk Igor, troll Karborund, Mžoura, Řimbo, Tuty, Coto a upír Maledikt.

Společně zažívají útrapy ze strany Řemendera, jenž je šikanuje, pije jim krev, dělá naschvály, týrá je a provádí jim všechny možné jiné podlosti, jenom aby si popíchl svoje ego a ukázal, že je něco víc než ti druzí.

Pak přijedou do městečka, kde mají vyfasovat uniformy a zbraně a setkat se se svým nadřízeným. První, co je potká, nebo respektive kdo je potká, je nadporučík Rubaška, alias – jak se nadporučíkům a vyšším šaržím přezdívá – ruprt. Ten si vybere vlastního burše – osobního sluhu – v Apoléně (Oliverovi) a nechá propustit Honázruma, protože již vysloužil dostatek roků v armádě Vévodkyně. Zároveň poví Řemenderovi, že v tento moment je nepostradatelný na bitevním poli každý voják, tudíž jako rekrutační desátník končí a s touto jednotkou Tamavenků se přesune na bojiště. Ze samého zděšení se tak Řemender počůrá a později i pláchne, protože ho taková představa přímo do morku kostí děsí.

Když oddíl přebírá zbraně a výstroj, je výsledkem přímo zděšen, protože vlastně bere z toho posledního, co se nabízí. Většinu toho tvoří převážně zničené zubaté zarezavělé šavle, zohýbané zpřerážené hrudní pláty, zlomená kopí, zakrvácené pořezané děravé rudé uniformy a mnohé jiné jinak zdecimované vybavení, které předtím měl kdosi na sobě, než položil svůj život za Borogravii.

Desátník, jenž se stará o tyto "zásoby", je jim vřele nakloněn a dokonce jim nabídne k jídlu i dobré koňské maso a láhev alkoholu na zahřátí. Tehdy Apolena odhalí druhého člena jako dívku, protože omylem onen člen zanadává "Jejky!", což by žádná voják-muž neřekl. Sama je za to ráda, protože si je aspoň o něco jistější, že zde není sama. Přesto ji vrtá hlavou, kdo byl oním záhadný neznámým, kdo jí dal ponožky k tomu, aby předstírala, že má v kalhotách něco, co tam mají jen a jen muži, aby se tak neprozradila.

Později zjistí, že i Igor a Karborund jsou vlastně dívky, a tak se cítí o něco jistější. Teď, když jde do bitvy, tak alespoň ví, vedle koho bude umírat – pokud na to dojde. Na rozdíl od svých předchůdců je jí totiž sděleno, že tento pluk z nedostatku vojáků půjde přímo na bojiště, aniž by prošel předtím výcvikovým táborem.

Apolena jako správný burš nese jídlo Rubaškovi, avšak nastanou potíže, protože do hospody, kterou předtím vyklidili její původní majitelé, vniknou nepřátelští dragouni, jež mají v úmyslu postarat se o tuto jednotku nováčků.
Je tak pro ně velkým překvapením, když je všichni nováčci přemůžou, dají do želez a nahaté pošlou zpátky tam, odkud přišli. Apolena přitom nakopne mezi nohy kapitána Lulače, což je obrovskou chybou, neboť kapitán ve skutečnosti není kapitán, ale princ sousední země – Heinrich.
K jejich smůle je přítomna ankh-morporská kometa, která provede interview a udělá fotky. Brzy se tak každý dozví pravdu a po Apoléně a ostatních členech pluku Tamavenků je vyhlášeno pátrání, protože něco tak ostudného, co bylo provedeno na princi, je zkrátka neodpustitelné.
Naštěstí jim ale pomáhá Honzárum, kterého Rubaška příjme z toho důvodu, že je v takové chvíli potřeba, jelikož Řemender vzal nohy do zaječí. Honzárum je tak opětovně seržantem, který láskyplně dohlíží na svou jednotku.

Po cestě se jednotka setkává s muži nepřátelské armády a ukořisťuje její šifrovací knihu k signálním věžím, což se jim později stane velice výhodné v okamžiku, kdy je zapotřebí, aby zmátli protivníka vyslanou falešnou zprávou o tom, kde se aktuálně nacházejí.

Nastávají však jiné potíže. Řemender se ve zmatku, kdy je dříve přepadli dragouni, rozhodl k podlému činu, když okradl zatím bojující vojáky o jejich věci. U ostatních je to docela snesitelné, avšak horší je to u upíra Maledikta, jenž je závislý kafař. Protože nemá svoji kávu, začne pociťovat abstinenční příznaky, díky nimž – pokud je zcela neovládne – propadne upírství a začne sát nejbližšímu krev. Aby bylo totiž jasno, upír Maledikt je nositelem černé study, jež se vyznačuje tím, že se distancuje od starých zažitých upírských praktik, nepije krev a obecně se chová přátelsky a vyvrací zavedené obavy z existence upírů.

Díky bohu ale velitel Elánius z ankh-morporské městské hlídky o tomto podivném regimentu už dlouho ví, a proto se rozhodne – ze soucitu – že mu pomůže. Skřítkovi Cvrnkalu Cvočkovi nařídí, aby letěl na svém havranovi Morgot a shodit dvacet pět deka kávy přímo před nos upírovi, jemuž nechybí příliš, aby se vrhl na ostatní členy Tamavenků.

Když pod velením nadporučíka Rubašky dorazí na místo bitvy, zjistí, že jim ankh-morporská kometa nelhala. Armáda Borogravie byla opravdu rozmetána a uvězněna v nedaleké pevnosti, a tak jsou oni, Tamavenkové, posledním oddílem, který nebyl zavřen do vězení nebo nepadl pod nátlakem nepřítele.

Oddíl se tak musí zamyslet, načež je vyslán Rubaška v přestrojení za ženu do pevnosti, aby směle osvobodil vojáky Borogravie a vyrval z rukou nepřítele pevnost zpátky. Ačkoliv je nápad hloupý, ze samé zoufalosti na něj členové jednotky přistoupí. Protože se ale Rubaška dlouho nevrací, odhodlají se vyrazit za ním také na vlastní pěst. Ještě předtím ale ukradnou v nedaleké vesnici ve vykřičeném domě (spíše vykřičeném stanovém domě) dámské šaty, aby se dostali dovnitř.

Honzárum s nimi nejde, protože se mu příčí, že by se oblékl do dámského oblečení. Stejně tak i Nefríta (Karborund), která usoudí, že bude lepší, když dohlédne na upíra Maledikta, jenž se ještě tak úplně neprobral z transu, do něhož upadl poté, co se se slastí zakousl do kávových zrníček.

Děvčata (vojačky) se do pevnosti dostanou a setkají se s Rubaškou, který není zavřený ve vězení, jak si myslely, ale je naprosto v pořádku. Společně se pak pokusí proniknout do cel, aby osvobodili muže borogravské armády, ale jejich pokus je zmařen, neboť jsou zastiženi a posléze zavřeni do kuchyně, která se jim stala provizorní celou.

Igorína se stará o Coto, která mezitím upadla do horeček, protože ji přemohl tlak z toho, jak prostřednictvím ní promlouvala mrtvá Vévodkyně. I tak se dívky nevzdávají a za pomoci jedné členky použijí nalezené suroviny k tomu, aby vytvořily masivní explozi, jež je dostane ven.

Pak osvobodí členy borogravské armády. K potížím dojde v momentě, kdy Igorína prozradí, že je žena, stejně jako i zbytek jednotky. Dívky jsou proto zavřeny do cely, zatímco armáda bojuje nad kontrolou hradu.

Později k nim zavítá jeden z generálů, jenž vyslechne celý jejich příběh o tom, jak se sem dostaly a statečně je osvobodily, než jim na závěr řekne, že je čeká soud za to, že se protivily proti Nugátovi a zneuctily tak i vojenskou uniformu a vojenství samo o sobě.

Naštěstí se ale objeví v pravou chvíli Honzárum, který za pomoci toho, že na každého z generálů něco ví, pošle téměř všechny generály na chodbu s tím, že bude promlouvat jenom k vybrané skupince. Zůstane tak pouze třetina výboru, a jak se brzy ukáže, Honzárum o něm prozradí, že je tvořen pouze z žen, čímž zapříčiní to, že soudní případ je jednou velkou fraškou.

Dívky jsou proto osvobozeny a vyslány s bílým praporem jako poslové do nepřátelské části hradu, aby zde vyjednaly s nepřátelskou armádou mír a ukončily tak provždy tuto táhlou válku.
Vyjednají s Elániusem, přezdívaným Řezník, mír, který zapříčiní konec bojů, umírání a prolévání zbytečné krve.

Tím ale příběh nekončí. Apolena je chytrá dívka a předtím zahlédla, jak má na krku Honzárum pověšený zlatý medailon. Viděla dokonce i dovnitř, a ta podoba se nezapřela. Apolena zjistila, že je Honzárum ve skutečnosti Honzáruma, která se kdysi dávno přidala do války proto, aby mohla být se svým milým. Ten později padl a ona porodila jeho syna, jehož vychovali její prarodiče. V armádě však už zůstala a vydávala se za muže.

Apolena s ní o tom mluví a nakonec ji přemluví k tomu, aby se vydala za svým synem. Jelikož je Honzárum dobrý lhář, zásadním argumentem, kterým ho Apolena přesvědčí, je, že přeci nemusí říkat úplnou pravdu o tom, proč byl tak dlouho pryč. Stačí, když řekne, že hledal již pěknou řádku let ztraceného syna, jakožto otec (Honzárumovi se nezamlouvá, že by byl matkou).
Pak se s ním rozloučí a společně s ostatními dívkami se dozví, že Honzárum byl tím neznámým, kdo jim dával ponožky, aby předstíraly, že mají to, co mají jen a jen muži. Zjistí tak, že Honzárum už od začátku věděl, že jsou dívkami.

Poměry jsou pozměněny. Coto se stane novou Vévodkyní, Honzárum se stane spokojeným dědečkem, Igorína odejde do hlavního města, aby tam bránila věci ve sporu žen, troll Nefrita si najde milého, Mžoura pracuje v kuchyni v hospodě U Vévodkyně, Řimbo s Tuty se stanou lupiči a upír Maledikt (který až ke konci prozradí, že je také dívka – Maledikta) zůstane u armády.

Později se Apolena setká ještě s Malediktou, když jedou s nováčky (dvěma dívkami) do nové války, kterou tentokrát vyhlásil princ Heinrich.

Apoléna Zpěváčková – mladé děvče se zlatavými vlasy, které si ostříhala nakrátko, aby splynula v armádě a nikdo ji nepodezříval, že není mužem; je členem oddílu Tamavenků (název je složen ze slov tam a ven), který je znám jako pěší oddíl kopiníků; její krycí jméno je Oliver; často si její příjmení lidé pletou a namísto Zpěváčku jí říkají Čuráčku; Apolena je chytrá a důvtip jí rozhodně nechybí, a proto se jí dlouze daří ostatním členům tajit, že je ve skutečnosti dívka; mladá, pěkná a odvážná; dalo by se říci, že je i ochranářská a starostlivá vzhledem k chování k jejímu bratru Pavlovi; přezdívají ji Kvák
Coto – je taktéž v oddílu Tamavenků; fanaticky věřící, která promlouvá k Vévodkyni; na Nugáta nevěří, ten je podle ní mrtvý; odvážná, fanatická a velice nábožensky založená; Coto není ani tak jméno, je to spíše dívčina přezdívka
Honzárum – celým jménem Jan Rmut, ačkoliv lepší by bylo říci spíše Jana Rmutová vzhledem k tomu, že se jeho pravé pohlaví prozradí až ke konci knížky; Honzárum je jeho přezdívka složená ze jmen Honza (Jan) a příjmení Rmut; v armádě je dobře znám a je prakticky jakousi legendou, protože dokázal vyváznout z kdejaké situace a přežít; také má plno oček (dluhů) u ostatních vojáků, protože je vytáhl na bitevním poli z úzkých; Honzárum je statečný, chytrý, důvtipný, laskavý, přátelský, silný, odvážný, bojechtivý a nebezpečný
Igorína – v armádě se vydává za Igora, a proto nosí ve velké nádobě svoje tmavé vlasy, které tam rostou; taktéž patří k Tamavenkům, které vede seržant Honzárum pod nadplukovníkem Rubaškou; chytrá, umí to s jehlou a do puntíku má vychytanou anatomii lidského těla; přátelská a ráda kdekomu pomůže, pokud je v úzkých a pokud může
Karborund – ve skutečnosti trollkyní Nefrítou, která se od mnohých trollů distancuje tím, že si neleští kámen, aby byl pěkně hladký, ale nechává ho hrubým a popraskaným; také si nechala narůst mech kolem hlavy, tudíž se může zdát, že vypadá jako muž (to také trollové neschvalují); odvážná, statečná a silná; patří k oddílu Tamavenků
Mžoura – rovněž patří k Tamavenkům; do armády nastoupila proto, aby našla muže z armády, jenž ji svedl a se kterým následně otěhotněla; jako ostatní dívky se i ona ostříhala, aby nepůsobila příliš podezřele; je mírně přihlouplá, statečná a milá; dobrá kuchařka
Řimbo – nehne se ani na krok od Tuty, se kterou společně utekla ze školy v Apolenině rodišti, kde už to déle nemohly vydržet kvůli tomu, jak se k nim ošklivě chovali (šikanovali je, trápili, týrali apod.); přátelská a milá; ať už má v ruce jakoukoliv zbraň, je s ní velice nebezpečná; patří k oddílu Tamavenků
Tuty – nehne se ani na krok od Řimba, se kterou společně utekla ze školy v Apolenině rodišti; přátelská a milá; většinu času nepronese ani hlásku, a tak je věčně zticha; umí podpálit prakticky cokoliv kdykoliv kdekoliv a čímkoliv; patří k oddílu Tamavenků
Rubaška – nadporučík jednoho z oddílů Tamavenků a prakticky také její jediný mužský člen; chytrý, nezkušený, nosí brýle a většinu bitevních dovedností má nastudováno z knížek, protože ještě nikdy nebyl na bitevním poli; dobrý herec, a proto dokáže snadno zahrát i ženu; skromný, zdrženlivý, přátelský
Maledikta – upírka, u níž se až do poslední chvíle – kdy to sama řekne – neví, zda je mužem, nebo ženou; těžce závislá na kofeinu (kávě) a pokud ji nemá dostatek, snadno propadá šílenství a je velká šance, že se promění v krvelačnou bestii alias typického upíra; chytrá, přátelská, tichá, záludná a elegantní, jak je to typické pro upíry; patří do oddílu Tamavenků

I ženy mohou být stejně dobré jako muži, nebo někdy dokonce i lepší.

Armáda, válka, boj, ženy, Tamavenkové

Knížka je psána převážně spisovně v kombinaci s nespisovným jazykem. Četné jsou vulgarismy.

Knížka se mi docela líbila, avšak ze série Úžasná Zeměplocha mi připadala po humorné stránce poněkud slabší.

Zdroj: Pavel Dovhanič, 30.09.2014

Terry Pratchett interview – Monstrous Regiment

Popis:
A Fast Forward: Contemporary Science Fiction interview with author

Leave a Reply