Kniha Proměna (Franz Kafka)

Kniha Proměna (Franz Kafka)

Kniha Proměna (Franz Kafka) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Proměna (Franz Kafka)
  • Elérhető fájlok: Kniha Proměna (Franz Kafka).pdf, Kniha Proměna (Franz Kafka).epub, Kniha Proměna (Franz Kafka).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Proměna

kniha od: Franz Kafka

Příliš jednoduché. Tohle jsem měl číst ve svých 13 letech.
Občas jsem si však některé scény živě představil ve fantazii poměrně groteskně a dobře se nad tím bavil. Myslím však, že Kafka to nezamýšlel tak, jak jsem si to představil.

Pár slov k Samsovi:
Jeho nedostatečné reflektování vlastní situace mi zabraňuje k němu pocítit jakékoliv sympatie. Kniha tím i byla připravena o jistou dávku plnosti.
Pokud však Kafka chtěl filtrovat svou sebelítost a promluvit o tom, jak se ti nejbližší mohou otočit k člověku zády, tak k tomu neměl dojít přes skutečnost proměny v odporný hmyz, jenž je jenom na škodu.

Je až mrazivé, jak Kafka vystihl podstatu tohoto díla – ze dne na den se i z toho nejmilovanějšího člověka může stát někdo úplně cizí. Někdo, kdo je nám lhostejný a na koho se ani podívat nemůžeme. A napsal to takovou formou, že to celé působí jako absurdní vtipná povídka, ale ve skutečnosti je to další nestárnoucí nadčasové dílo.

Může obsahovat drobné SPOILERY.

„Ale když tu po opětovném namáhání zase ležel a oddychoval jako předtím a znovu viděl, jak nožičky spolu zápolí snad ještě krutěji, a nepřipadalo mu již možné vnést do té zvůle klid a řád, říkal si zas, že nemůže setrvávat v posteli a že nejrozumnější bude obětovat vše, jen bude-li tu sebemenší naděje, že se tím z postele vysvobodí. Zároveň si však znovu a znovu připomínal, že mnohem lepší než zoufalé rozhodnutí je klidná a nejklidnější rozvaha.“

Nikdy bych nevěřila, že mě to bude tak bavit. Situační humor, groteskní situace (i jsem se rozesmála) vzápětí střídají pasáže, které mě nutily k zamýšlení. Třeba: proč je naše společnost nastavena tak, že tak silně vnímáme pochybení člověka? – neochota vcítit se, pochopit, porozumět, jako by člověk před momentem, kdy pochybil, vůbec nic nedokázal…; Jak naši nejbližší reagují na vnější změnu (proměnu)? – jsem to přece pořád já, tak proč se ke mně chovají odtažitě, co všechno může maskovat změna chování (strach, odpor, bolest, láska, …) – lidé mají velké rezervy, když přijde na vyjádření niterných strachů…

Proměna. Všichni jí procházíme. Sice na první pohled ne tak drastickou jako Řehoř Samsa, ale na další třeba uvidíme, že byla velká, že okolí nebo i my sami jsme měli s přijetím problémy, nějakou dobu nám trvalo, než jsme se se změnou srovnali, nebo se v našich očích někdo proměnil tak moc, že už s ním nechceme nic mít… Také ostatní postavy v rodině hlavního hrdiny projdou jistou proměnou.

A kde byla ta pověstná bezpodmínečná láska, o které ze všech stran slýcháme? Kafka nic nemaluje na růžovo a to se mi na něm líbí. … Z nejmilovanějšího člověka se může stát ze dne na den přítěž. Stane se z něj „obtížný hmyz“. Obviňování na sebe nenechá dlouho čekat…

Od 1. vydání uplynulo více než 100 let. Pro mne je to dílo nadčasové. Určitě mi uniká spousta významů, ale líbí se mi…

na to jak je to kratke, tak je to vlastne nudne a az prilis divne.

Po první poznámce v deníku : “jakože cože, tohle má být klenot literatury ?”
Nakonec musím uznat, že to něco do sebe má, i když z toho při čtení kape na maják.
Skutečnost, jak rychle se dá odepsat člověka, protože už nepřináší rodině peníze, je ta myšlenka na závěr.

Neironicky mě hrozně štve, jak lidi dávaj Harrymu Potterovi 5* a tohle má 75%
(To říkám, protože jsem intelektuální a jiná než ostatní)

Ano je to klasika. Ale ta nej klasika jakou znám. Patří k těm věcem od Kafky, které jdou asi nejsnáze přečíst /ze Zámku a Procesu bych si dnes už akorát hodila mašli, ale v mládí člověk vydržel hodně, protože nebyl , ač to nechápal, většinou poznamenán skutečnou krutostí a tíhou života/. Zajímavé je, že Proměnu přečetla a snad i pochopila moje náctiletá dcera, která jinak moc nečte.

Proměna – rozbor díla k maturitě (4)

Kniha: Proměna

Přidal(a): Lucie

Autor: Franz Kafka (1883 – 1924)

Jeden ze stěžejních autorů moderní literatury

  • narodil se v rodině pražského německého obchodníka , prožíval zvláštní vztah k otci – otec nerozuměl Kafkově povaze, Kafka obdivoval otcovu sílu, rozhodnost, ale trpěl pocitem nedostatečnosti , viny, ztrátou sebedůvěry, rodina ho donutila vystudovat práva, pracoval jako úředník v pojišťovně, snažil se začlenit do života i jako manžel , byl třikrát zasnouben – z toho dvakrát s berlínskou úřednicí Felice Bauerovou , zasnoubení zrušil, do manželství se neodhodlal vstoupit, onemocněl tuberkulózou, penziován byl v r. 1922, po únorovém zápasu s chorobou umírá 1924 v rakouském léčebném ústavu, pohřben je na strašnickém hřbitově v Praze
  • židovský rodokmen ho předurčoval k výjimečnému postavení mezi dvěma komunitami: českou a německou( pocit izolace německého autora židovského původu v pražském prostředí )
  • u nás byl v době totality Kafka komunistickým režimem potlačován nejen ve školách, ale i v podvědomí lidí
  • za jeho života vyšly jen některé povídky, posmrtně byly vydány i další texty – fragmenty románů – Proces, Zámek, Amerika – Nezvěstný, další povídky, dále dopisy a aforismy, které si zapisoval
  • mnoho rukopisů sám Kafka zničil, v závěti žádal přítele Maxe Broda , aby jeho texty ,, beze zbytku a bez čtení ,, spálil, Brod to neudělal, naopak dílo vydal
  • Kafka nepsal pro čtenáře, ale pro sebe ( mezi Kafkovými hrdiny a Kafkou samotným existuje řada podobností, i přesto že jsou hrdinové vlastně anonymní, nic moc o nich neříká , nedává jim často ani celá jména
  • staví příběhy v nichž se hrdinové dostávají do absurdních situací, dějí se věci, které úplně odporují logice, nikde se nic nezdůvodňuje , je to samozřejmé jako ve snu , vše je ale popisováno velmi detailně do nejpatrnějších podrobností ( svět jakoby pod zvětšovacím sklem, smysl pro zvětšený detail), až úřednický styl, chladný věcný
  • jeho příběhy se dají ve 2. Plánu chápat jako alegorie, které vyjadřují, jak sám Kafka chápal svět, vyznívají velmi pesimisticky, v závěru i jako smutná groteska
  • Kafkovi hrdinové ve světě bloudí, každé slovo, pohyb – je obrovský problém, nejsou schopni se dorozumět s ostatními ( VIZ Řehoř a ostatní členové rodiny ), trpí pocitem viny, ale je těžké o jakou vinu se jedná
  • u Kafky je člověk osamělý, je světu naprosto odcizený , žije jednotvárně, vzdal se všeho , co dělá člověka člověkem, je slušný a hodný, ale jen slušný a hodný

Vliv na jeho tvorbu

  • kořeny můžeme hledat v Kafkově citlivé osobnosti , křehké psychice

Doba vzniku

  • Kafku řadíme do pražské německé literatury – 1. Polovina 20. Století
  • okruh německy píšících autorů žijících v Praze na počátku 20.století a za první republiky, židovský původ velké části těchto autorů předurčil tragický konec tohoto tvůrčího společenství (koncentrační tábory za 2.sv války i komunistické kriminály – tragický mezník soužití Čechů, Němců a Židů )

Rozbor díla: Proměna

Výrazová forma

  • Jedná se o epické dílo. (druh)
  • Výrazová forma je próza. (forma)
  • Dílo Proměna je povídka (kratší vypravování s menším počtem postav a jednoduchým dějem)
  • (žánr)

Hlavní téma

  • Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření.

Hlavní a vedlejší postavy

Hlavní postava:

  • Řehoř Samsa – cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi. Řehoř si to uvědomuje, ale nevadí mu to; chce, aby jeho rodina žila pohodlně a nechce jim působit jakékoliv starosti. Je poctivý, pracovitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný, bere svoji proměnu jako fakt, necítí se ublížen nebo ukřivděn.

Vedlejší postavy:

  • Řehořova sestra Markéta – Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda. Jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor. Kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
    Řehořův otec – praktický, tvrdý, přísný člověk. Po proměně musel začít pracovat. Vyhýbá se kontaktu se synem, je mu odporný.
  • Řehořova matka – neunese podívat se na syna po proměně. Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět “jejich starý Řehoř”, při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem.

Časoprostor

  • Děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě.

Obsah díla

Řehoř Samsa je obchodní cestující, který žije se svými rodiči a sestrou ve společném bytě. Je mladý a pro svou rodinu velmi důležitý, protože je prakticky živí.

Jednoho dne se probudí a zjistí, že se proměnil v jakýsi hmyz. Má dvě tykadla, krunýřovité tělo, výztuhami členěné břicho a velký počet nožiček, které ani neumí ovládnout. V prvé chvíli ho napadá, že zaspal, už dávno má být v jiném městě, ve firmě už vědí, že se nedostavil, a má starost, jak situaci vysvětlí.

Slyší rodiče, jak se strachují, co se s ním stalo, že dosud nevstal, ale není schopen s nimi promluvit, protože vydává jen zvuky, kterým není rozumět. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak přijdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod postel, aby ji neděsil. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní. Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovi nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Nájemníci byt opouštějí. Téhož večera Řehoř umírá.

KOMPOZICE

  • Povídka proměna je psána chronologicky tak, jak šly události za sebou. Příběh je členěn na kapitoly bez názvu (popř. bezejmenné kapitoly). Má charakter povídky.

JAZYK

  • Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů. Text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy. Jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka.
  • Kniha je psána chronologicky v er-formě z pohledu Řehoře. Je často využíván vnitřní monolog. Občas se v knize vyskytují vzpomínky na minulost. Ojediněle se objevuje i přímá řeč.


Další podobné materiály na webu:

Proměna – rozbor knihy

Kniha: Proměna

Spisovatel(ka): Franz Kafka

Přidal(a): mira

1) Franz Kafka (+1924)

  • narodil se a žil v Praze poblíž Staroměstského náměstí
  • jeho otec byl dobře postavený obchodník (patřila mu galanterie)
  • německý spisovatel židovského původu
  • celý život měl spory s otcem, navzájem si nerozuměli, měl z něj komplex méněcennosti (byl sám hodně introvertní); jejich vztah byl chladný (Kafka mu vyčítal např. jeho chladnost ve víře)
  • pracoval v pojišťovně, uměl dobře česky (navštěvoval i kurzy češtiny)
  • jeho sestry zemřely v Terezíně podle scénáře jedné z Kafkových postav (jako by to předpověděl)
  • zažíval tzv. trojí vyhnanství – mezi Čechy jako Němec, mezi Němci jako Žid, …
  • se svým přítelem Maxem Brodem tvořili skupinu expresionistů (Brod proslul jako editor Kafkova díla – např. Proces vydal posmrtně i přesto, že Kafka ho nařídil spálit)
  • dílo:
  • řadíme ho do německé meziválečné prózy, ale dílo samotné je nezařaditelné
  • nese prvky dobového existencialismu, expresionismu, je to tzv. literatura odcizení
  • Proces
    • Josef K. se v den svých 30. narozenin probudí se dvěma muži u své postele. Je zatčen, ale nedozví se proč. Je přesvědčen o své nevině. Nakonec je bez rozsudku odveden za město a popraven ranou nožem do srdce.
    • Kafka zachycuje ponurou atmosféru 20. století – objevuje se pocit odcizení, beznaděje, absurdita, paradoxní situace sporu s odlidštěnými byrokratickými institucemi atp.
    • Zámek
    • Proměna
    • 2) literárně historický kontext

      • obecně řadíme do pražské německé literatury
      • německy píšící spisovatelé, básníci a žurnalisté žijící a tvořící v Praze. Hlavně od konce 19. století do druhé světové války
      • Kafka, Kirsch, Brod, Urzidil, …
    • Kafku zařazujeme do moderního – experimentálního proudu a k existencialismu
      • základem je narušení tradičního pojetí románu, využívání složité symboliky a experimentů
      • existencialismus je filosofický směr vzniklý v Německu v meziválečném období.
        V tomto směru je uznávána pouze existence jedince – život je brán jako starost
      • v experimentální próze je potlačena dějová složka, vyskytují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost. Nejde o zachycení děje jako skutečnosti, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které hrdina většinou rezignuje. Využívá podtextu – nevyjadřuje své myšlenky rovnou, ale nechává čtenáře, aby si je sám domyslel a zhodnotil
        • přeměna člověka ve hmyz a následná proměna vztahů rodiny k tomuto stvoření, mezilidské vztahy, nahraditelnost zdánlivě nenahraditelného, lidská povaha a její proměna, odcizení od okolního světa, nepochopení světa a světem, samota
        • motivy: proměna, sen, touha, úzkost, charakter a jednání postavy, uzavřenost pokoje je metaforou života cizince v cizím prostředí, dveře bránou do života, chování v rodině, odcizenost
        • čas není u Kafky určen, ale dílo není gnómicky nadčasové, můžeme je tedy zařadit do dané doby (identifikujeme ji podle hlavního hrdiny, v jehož současnosti se děj odehrává)
        • děj se odehrává v maloměstském bytě v nejmenovaném městě
        • povídka je psána chronologicky
        • v er-formě z pohledu Řehoře
        • často je využíván vnitřní monolog
        • občas se vyskytují vzpomínky na minulost (dozvídáme se, co se v rodině stalo, jak to tam před proměnou fungovalo, atd.)
        • příběh je členěn na tři nepojmenované kapitoly

        d) literární druh, žánr

        • er-forma
        • vyprávěcí postup je šokující, novátorský
        • typicky kafkovský – vypravěč je stejně odcizený jako jeho hrdinové
        • nezaujatý vypravěč není vševědoucí a nepustí nás do hrdinova nitra, ale vypráví nám o něm!
        • detailně jsou popisovány bizarní věci (např. jak se snaží dostat z lehu na nožičky)
        • bizarnosti jsou popisovány nezaujatě registrujícím postupem („oko kamery“), chladně registruje, popisuje, jako kdyby to bylo úplně normální
        • Řehoř
        • najednou je jiný, nesplňuje již představu „jejich“ Řehoře
        • projevila se jeho jinakost, která ale může vězet v čemkoli!
        • jeho mysl je jiná, než všichni mysleli (a chtěli)
        • jeho nahlížení na svět je také jiné
      • otec – chová se agresivně, nepřátelsky, schovává Řehoře (nechce ostudu), dále situaci neřeší
      • matka – bojí se ho vidět, protože se ho štítí. – přesto ho miluje a chce mu pomoci. Proměnu nesnese, při pohledu na něj omdlí, miluje ale toho „minulého“ Řehoře, toho „jejího“
      • sestra
        • stará se o něj
        • proměnu jako jediná přijala
        • nejprve v něm vidí svého bratra – stará se o něj, pečuje, snaží se
        • postupem času ale v broukovi ztratí Řehořův obraz a přestává se o něj zajímat, už není jejím bratrem
        • jako první řekne, že se musí Řehoře-brouka zbavit, ztrácí veškerý soucit
        • používá metodu „není to náš Řehoř“ – oprošťuje se od proměny, není to její bratr
        • na broukovu smrt reaguje rodina výpovědí služky
        • g) jazykové prostředky

          • spisovná němčina (Hochdeutsch)
          • žádné nespisovné nebo slangové výrazy
          • text je srozumitelný i pro dnešního čtenáře – téměř se nevyskytují archaismy
          • jazyk je spíš prostý, neobsahuje metafory a květnaté věty
          • vypravěč nepoužívá zabarvená slova, postavy mluví nevzrušeně a bez afektu, málo používá tropy (odosobněný vypravěč!)
          • afektivním prostředkem jsou řečnické otázky!! Klade je hlavní hrdina

          Proměna – rozbor díla k maturitě

          Kniha: Proměna

          Rozbor přidal(a): aja

          Franz Kafka
          3. červenec 1883, Praha (Rakousko-Uhersko) – 3. červen 1924, Kierling (Rakousko)

          O autorovi :

          Pražský německý prozaik židovského původu, Franz Kafka, známý také jako František Kafka, se narodil 3. července na Starém Městě v Praze. Měl pět sourozenců, dva bratry a tři sestry. Oba jeho bratři však v brzké době po narození zemřeli a Kafka se tak stal nejstarším a jediným synem, kterého se snažili jeho rodiče, co nejvíce ochránit. Jeho otec vedl obchod a Kafka, jako jeho jediný syn ho měl časem převzít, avšak Kafka o to nestál,ale jeho otec byl odhodlaný udělat z Kafky někoho, kým nebyl. A přesto, že otcovi metody byli pro něj trýznivé, k němu vzhlížel a měl ho rád.

          Proto se v jeho dílech, často objevuje určitý problém hlavního hrdiny se svým otcem (např. v dílech Proměna a Proces). Sám doslova napsal : “… moje psaní bylo o Tobě, žaloval jsem v něm jen na to, na co jsem nemohl žalovat v Tvém náručí. Bylo to úmyslně do délky protahované loučení s Tebou…“.[1]

          Jeho pohled na otce, je detailněji popsán v díle „Dopis otci“, který mu však nebyl nikdy doručen. V tomto dopise ukazuje otci chyby, kterých se na něm dopouštěl a co všechno ho díky němu poznamenalo. Nejvíce mu vyčítal, že se ho nikdy nepokusil pochopit a že mu nepomohl splnit jeho největší sen a to se oženit a založit rodinu. “Odvažuji se říct, že jsi v celém svém životě nezažil nic, co by pro tebe mělo takový význam jako pro mne mé pokusy oženit se.“ [2]

          Kafka si svůj sen nikdy nesplnil, byl sice dvakrát zasnouben, ale pokaždé bylo zasnoubení zrušeno. Poprvé byl zasnouben s Felicií Bauerovou, té věnoval povídku Ortel.

          Podruhé s Milenou Jesenskou, která jako první překládala jeho knihy do češtiny.

          Korespondence s oběmi snoubenkami vyšli knižně.

          Poslední jeho přítelkyně byla Dora Diamantová.

          Kafka byl od malička psychicky velmi slabý. Jeho otec chtěl překonat jeho přecitlivělost a hypochondrii a snažil se ho alespoň fyzicky utužovat, v čemž pak následně pokračoval sám Kafka. Nedostavil se však žádný kladný výsledek, pouze chronická nespavost a bolesti hlavy. V roce 1917 se nakazil tuberkulózou, která ho nakonec stála roku 1924 život.

          Byl pohřeben v rodinné hrobce na Novém židovském hřbitově.

          Jelikož byl k většině svých děl kritický, ve své závěti požádal Doru Diamantovou, aby zničila všechny jeho nevydané rukopisy. Ta tak také učinila. Přesto však jeho kamarád Max Brod, jeho přání ignoroval a několik jeho rukopisů vydal.

          Proměna (1915)

          Obecná charakteristika díla :

          Literární forma: próza

          Literární druh: epika
          Literární směr: expresionismus / existencialismus
          Literární žánr: povídka (absurdní a iracionální povídka )

          Kontext :

          a) historický

          • Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury z 1. poloviny 20. století.
          • Novela poprvé vyšla v časopise roku 1915 a až o rok později vyšla knižně v Lipsku.
          • jako jedna z mála, byla vydána již za jeho života
        • Dílo je z období začátku první světové války, přesto se zde již Kafka potýká s myšlenkou následné hospodářská krize.
        • b) literární

          • V díle odráží existencialismus a expresionismus. Je zde patrna světová hospodářská krize a existenční problémy společnosti, přesto, že dílo bylo vydáno v roce 1915.
            • Jiní autoři tvořící v expresionickou tvorbu :

            Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost, Richard Weiner – Škleb
            Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha, aj.

            • Kafka je řazen i do experimentálního (tzv. moderního ) proudu, v kterém spisovatelé bourají klasické pojetí románu. Děj je zde odsunut do pozadí a místo vnější reality se autoři zaměřují spíše na vnitřní svět hrdiny.

            Reakce společnosti :

            Kafkovo dílo Proměna, nebylo zprvu moc vřele přijaté. Až po druhé světové válce se dostalo do podvědomí a postupem času se nakonec dočkalo světového ohlasu.
            Hlavní námět

            • proměna hlavní postavy v brouka a měnící se chování jeho rodiny k němu
            • odcizení, nemožnost komunikace

            Klíčové motivy

            • sociální situace, hospodářská krize
            • proměna vztahů ve společnost
            • vyjádření existenciálního pocitu člověka
              • samota a odcizení člověka
              • neschopnost řídit náš život
            • nedostatek ochrany a pochopení ani mezi nejbližšími
            • udělení trestu, bez známého prohřešku
            • povrchnost společnosti
            • smrt
            • Postavy

              mladý muž, který zastoupil otce a živí svou rodinu, aniž by po nich na oplátku něco chtěl. Jednoho rána se promění v brouka a najednou své rodině začíná být na obtíž.
              Je trpělivý, zodpovědný a hodný. Trpí sníženou sebedůvěru a úzkostí. Po své proměně se trápí, né však že by se cítil ukřivděn či že by se litoval, ale protože vytvořil rodině problémy.

              sestra Řehoře. Zprvu je jediná, která ho nezavrhne a částečně se o něj stará. Postupem času ho však začne nenávidět a vinit ho z toho, do jaké situace jí a její rodinu dostal, až pro ní není ničím jiným než otravný hmyzem, který jí je přítěží.

              matka Markéty a Řehoře. Zezačátku je matce Řehoře líto, ale cítí k němu odpor, přesto že se ho snaží přemoci.
              Je to starostlivá, opatrná, citově slabá žena, která se na něj není schopna ani podívat a která přejímá názory otce.

              otec Markéty a Řehoře. Je to přísný a necitný muž, který svého syna zavrhne v okamžiku, kdy zjistí, že Řehoře není schopen živit rodinu. Během celé knihy z něj čiší nenávist a odpor vůči Řehořovi.

              služka, která Řehoře neoslovuje jménem, nýbrž ho nazývá „to“

              Prostředí a čas

              Děj se odehrává v bytě rodiny Řehoře Samsy v nejmenovaném městě. Valná většina děje se odehrává v jeho pokoji.

              Období ve kterém se děj odehrává není zcela specifikován, je zde vidět hospodářská krize, která by seděla na období po první světové válce, ale dílo bylo vydáno několik let předtím.

              Děj

              Řehoř Samsa pracující jako obchodní cestující, se jednoho rána probudí ve své posteli proměněný v odporný hmyz. Přestože si svou změnu uvědomoval, nechtěl si zprvu připustit, že by to mohlo nějak změnit jeho dosavadní život a jako obvykle se chystal odejít do práce, z jejíhož výdělku živí celou rodinu. To že se z neznámého důvodu přeměnil v brouka ho nechalo chladným a jediné oč se zajímal je, že musí do práce. Zanedlouho však zjistí, že jeho přeměna nese horší důsledky – není schopen se téměř pohybovat a když už se mu to podaří, tak s neuvěřitelnými potíži. Není schopen mluvit, i když zcela zřetelně ostatním rozumí a poté co jeho rodina zjistí v co se proměnil,přestože ho dříve milovala, se ho začne štítit. Nikdo z nich se však opět nepozastaví nad tím, co se stalo.

              Zpočátku je jeho sestra jediná, která dokáže přemoci svůj odpor a nezavrhne ho. Nějakou dobu mu nosí jídlo, než jí nahradí služka Gréta, ale postupem času začíná být Řehoř zanedbáván a nenáviděn celou rodinou. I jeho sestra ho totiž po čase začne vinit ze situace do které se jejich rodina dostala. Otec ho nenávidí od chvíle, co to zjistil a matka se raději drží stranou. I když je předtím Řehoř živil převážně ze svého platu a nikdy po nich za to nic nechtěl, teď v něm rodina vidí najednou pouze nevítanou přítěž a veškeré jeho předchozí skutky jdou do pozadí.

              Markéta s matkou jednou dojdou k závěru, že by bylo lepší vystěhovat Řehořův nábytek z jeho pokoje pryč, aby měl větší prostor, kde by mohl lézt. Matka se však bojí, že by si to mohl Řehoř vynaložit tak, že ho již zavrhli a že ho zde nechtějí. Řehořovi to zprvu přišlo jako dobrý nápad, po nějaké chvíli si však uvědomil, že o to nestojí a pokusil se jim to dát najevo tak, že vylezl na svůj oblíbený obraz a chránil ho. Když to spatří matka, upadne do mdlob a když otec dorazí domů a zjistí, co se stalo, vyhrotí situaci a začne na Řehoře útočit. Snaží se ho zasáhnout jablkem, což se mu nakonec podaří a Řehoře tak těžce zraní.

              Samsovi mají finanční problémy, otec se sice navrátil do práce a sestra si začala také přivydělávat, ale stále nemají dostatek peněz a bylo by pro ně ideální se přestěhovat do menšího bytu, což ale s Řehořem a jeho velikostí není možné. Rozhodnou se tedy alespoň pronajímat část bytu. Řehoř však jednou omylem způsobí pozdvižení, když jeho obrovské tělo zahlédnou nájemníci a ti následně odmítnou zaplatit panu Samsovi nájem a odejdou bez placení.Řehoř ještě téhož večera umírá. Další den ho najde služebná a celé rodině se znatelně uleví.

              Jedná se o absurdní a iracionální povídku. Nikde nám není vysvětleno, proč se Řehoř proměnil a čím si to zasloužil.

              KOMPOZICE:

              Dílo je psáno chronologicky, až na občasné vracení se do minulosti a přemýšlením o budoucnosti. Je psáno er-formou z pohledu Řehořy Samsy. Převažuje zde vnitřní monolog, který občas naruší přímá řeč.

              Děj je členěn na tři celky :
              první kapitola – Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s proměnou Řehoře v brouka
              druhá kapitola – postavy se snaží najít způsob, jak spolu vycházet
              třetí kapitola – motiv odcizení,bolesti, smrti jako vysvobození
              Interpretace
              Existuje mnoho odlišných interpretacích proměny :

              • Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize.
              • Jedná se o absurdní grotesku plnou nadsázky a humoru. Řehořova proměna je zdrojem pobavení.
              • Proměnaje symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem.
              • Proměnazobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku.
              • Z psychoanalytického hlediska dochází v rodině ke dvojí proměně. Nejprve zaujal Řehoř otcovo místo živitele (otec nepracoval, dokud rodinu živil Řehoř) a Řehoř je nyní vůdčí jedinec rodiny. Po proměně je Řehoř oslaben, ztrácí místo vůdce, které znovu zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.[3]

              Jazyk

              využívá spisovný jazyk bez hovorových či slangových výrazů. Text je srozumitelný, věcný až strohý. Využívá úsečných vět. Archaismy se zde nevyskytují, metafory a rozvitější souvětí pouze zřídka. Objevují se zde paradoxní slovní spojení například …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“ [4]

              Vlastní názor

              Zarazila mě změna vztahu rodiny Samsových k jejich synovi Řehořovi. Dokud byl Řehoř potřebný člen domácnosti jako živitel, byl jimi milovaný a kvůli přeměně, která nám není vysvětlena, se ho ale začnou všichni bát a opovrhovat jím.

              Samsovi nejsou schopni se postarat o svého syna a Markéta nakonec také ne. Otočí se k němu zády, když je nejvíc potřebuje a sobecky se starají pouze o sebe, přestože on se mnoho let staral o ně a přišlo mu to jako samozřejmost. A nakonec ještě berou jeho smrt jako vysvobození.

              A také to, že na jednu stranu, berou to, že brouk je jejich Řehoř jako relativně jasnou věc.

              A přesto ho převážně berou pouze jako nějaký hmyz a absolutně ignorují jeho snahu s nimi komunikovat.

              Kniha se mi líbila. Je to jednoduchá a krátká povídka, která při tom skrývá důležité myšlenky.
              Ocenila jsem zde velké množství popisů myšlenek a pocitů.

              Zdroje

              Franz Kafka – Proměna a jiné povídky

              [1] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka

              [2] Hermannu Kafkovi (Dopis otci) – Franz Kafka

              Franz Kafka – Proměna (Mluvené slovo, Audiokniha, AudioStory)

              Popis:
              Pro informace o dalších audioknihách a novinkách navštivte naše stránky http://www.audiostory.cz/ . Kafkův hořkogroteskní, v …

              “>

              Leave a Reply