Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma)

Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma)

Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma) stáhnout knihu pdf, epub, mobi

  • Název knihy: Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma)
  • Elérhető fájlok: Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma).pdf, Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma).epub, Kniha Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma).mobi
  • Jazyk knihy: Český jazyk
  • Podmínky pro stažení této knihy: zdarma

Utrpení knížete Sternenhocha – rozbor díla k maturitě

Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha

Přidal(a): Klimova.zuza<>gmail.com

Ladislav Klíma

Narodil se v roce 1878 v Domažlicích.

Byl to český prozaik, dramatik a básník, ale především filosof.

Jeho táta byl úředník v advokátní kanceláři. Klíma chodil na místní gymnasium, ale za urážku habsburské monarchie byl vyloučen. Přestoupil tedy na gymnasium do Chorvatska, které také nedokončil. Poté žil v Německu a nakonec se usadil v Praze, kde vedl samotářský život a začal přispívat do časopisů (Tribuny, Práva lidu). Přijímal pouze přechodná povolání, neměl stálou práci. Žil z dědictví od příbuzných a z drobných příspěvků od přátel a příznivců. Mezi jeho přátelé, patřil básník Otokar Březina. Z jeho prací byla vydána pouze část, mnohé rukopisy sám Klíma zničil.

Utrpení knížete Sternenhocha

Děj se odehrává v Německu na hradě Rattentempl a na Sternenhochově dalším sídle hradě Saustein.

Kníže Sternenhoch se s Helgou poprvé setká na jistém plese. Knížeti bylo 33 let a Helze 17 let. Zpočátku pro něj nebyla přitažlivá

Kníže Sternenhoch je velmi bohatý, nepříliš pohledný, ale významný muž, který má dobré styky se samotným císeřem Německa.
Na jednom šlechtickém plese se setká s tajemnou dívkou – Helgou Daemonou. Okamžitě se do ní zamiluje a i přes varování budoucího tchána se s ní ožení. Tím mu začínají velmi krušné chvíle. Helga téměř nemluví, odmítá s ním intimní styk, protože se jí její muž hnusí, nejí a chředne. Až ve chvíli, kdy se jim narodí syn, se vše mění. Helga je najednou velmi energická a agresivní. Svého syna zabije a vinu svede na chůvu.
Daemona s oblibou pořádá orgie, kterých se účastní mnoho lidí. Kníže jí vše trpí z obavy, aby opět neupadla do apatie. Uklidňuje se pouze představou, že ho jeho žena nepodvádí s jiným mužem. Brzy však pochopí svůj omyl a dozví se, že mu chce Helga utéct s jiným. 19. srpna ji zavře do hladomorny a nechá ji tam zemřít.
Sternenhocha trápí svědomí a má strach z prozrazení. Zabije i milence své ženy a své milované psy, aby neprozradili úkryt jejich mrtvé paní. Stále však nemá klid, Helga se mu zjevuje jako duch a kníže začíná šílet, ačkoliv jako zjevení se k němu chová lépe než za života. Zkouší různé léčby, ale nic nepomáhá (např. kdykoliv uvidí ženu, která je jeho zesnulé choti podobná, zakřičí na ni: “Strašidlo, do prdele mi vskoč!”).
Přesně rok po uvěznění Daemony se jde šílený kníže podívat do hladomorny, kam mu do té doby strach nedovolil vstoupit. Má halucinaci, vidí Helgu živou a miluje se s ní. V tu chvíli vchází do hrobky jeho příbuzenstvo se služebnictvem a odtrhují ho od mrtvoly.
Za tři dny umírá kníže Sternenhoch na otravu krve, ale s úsměvem na rtech.
Poměrně významnou osobou v příběhu je i milenec Deamony, který v Sternenhochových halucinacích vystupuje jako jakési příšerné ztělesnění Boha.

Kníže Sternenhoch – malý, hubený, plešatý, kníže Sternenhoch je nevzhledný, ale je to velice vlivný a bohatý muž. Není moc inteligentní je zbabělý. Hodně si myslí, když si Helgu bere, myslí si, že jí tím prokazuje laskavost. Krizi po jejím zavraždění pak řeší alkoholem. Stává se paranoidním a vyšinutým.

Helga – Daemona – ze začátku štíhlá, bledá postava, zelené oči, havraní vlasy, odevzdaná, nekomunikuje – takto se chová od doby, kdy ji zbil její otec až do porodu. Jako dítě byla velmi živá, neposlušná, neovladatelná, neustále ji doprovázely různé skandály – v tomto všem byla podporována otcem, který byl jejím velkým vzorem, než ji zbil. Po porodu se v ní probudí její původní divokost a pocit nadřazenosti vůči ostatním lidem. Změní se i vzhledem. Věnuje se různým skandálním, brutálním a celkově psychopatickým aktivitám. Najde si podobně založeného milence, společně se věnují sado-masochistickým praktikám a filosofickým úvahám o nadřazenosti, věčnosti, božství,…Helga se před ním chová poníženě a považuje ho za boha. Má šlechtický původ, její rodina však není moc bohatá.

Helgy milenec – vysoký, silný, špinavý trhan s dlouhými vlasy, o něco mladší než Helga, s Helgou filosoficky konversuje na téma věčnosti, nadřazenosti, poníženosti, překonání sebe, božství, … Helgu přitom mlátí a ponižuje, ale zároveň ji považuje za nadřazenou ostatním lidem – požaduje po ní ale, aby se překonala a chovala se ke knížeti, kterým opovrhuje a štítí se ho, slušně. Jedině tak se z ní stane bohyně…Cítí se nadřazený, myslí si o sobě, že je bůh. Nakonec ho kníže zabije.

Romanetto – je prozaický epický literární žánr. Je nevelké rozsahem, naplněného dramatickým dějem směřující k výrazné pointě.

Hlavní myšlenkou romaneta bývá rozpor mezi tajemnými jevy a jejich vědeckým vysvětlením

nepochopitelná záhada, která je v závěru racionálně vysvětlena.

Groteska – humor, komika

rozpor mezi tajemnými jevy a jejich vědeckým vysvětlením

nepochopitelná záhada, která je v závěru racionálně vysvětlena.

Halucinace, vražda, nadpřirozeno, nadčlověk, posmrtný život, nešťastná láska, úzká hranice mezi láskou a nenávistní

Vulgarismy, knižní výrazy

Kniha je psána formou deníkových zápisků. Závěr knihy je dokončen v epilogu.

Postavy jsou vnitřně velmi rozporné, buď někoho zároveň milují a nenávidí (Sternenhoch Helgu), nebo nenávidí (Helga Sternenhocha), milují a zároveň se trýzní (Helga s milencem).
Řešeno je zde také vyšší bytí, překonání svého lidství (vpodstatě dosáhnutí stavu nadčlověka), užit je motiv pekla, kterým prochází Helga. Záchranou se stává Vůle, ta je však absolutní pouze po překonání sebe sama. V tom momentě se Helga stává něčím vyšším, lze snad říci Bohem.

Název je zároveň narážkou na Goethovo “Utrpení mladého Werthera”, kde mladý muž spáchá z lásky, kvůli zasnoubení své milé, sebevraždu. Oproti Goethovi je toto dílo vpodstatě jakýmsi výsměchem, což může naznačovat “grotesknost” a ztvárnění postav – nejsou psychologicky věrohodné, spíše jen črtou rozporného neprůměrného charakteru, což je pro Klímu typické. Romanettu se pak příběh podobá v použití fataskních, nereálných motivů, ačkoli vysvětlení všeho a rozuzlení příběhu není v tomto případě rozumové, ale iracionální


Další podobné materiály na webu:

Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha – Ladislav Klíma

Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha
Autor: Ladislav Klíma

Předpokládaný termín doručení dle zvoleného dopravce:
GLS: 20.2.2020
Česká pošta: 20.2.2020

Osobní odběr
Předpokládané připravení zboží proběhne v odpoledních hodinách dle zvoleného místa v termínu:
Ostrava: 19.2.2020
Ostatní výdejny: 20.2.2020
Uloženka: 20.2.2020

Pozn.: doručení nebo připravení na výdejním místě závisí na nejpomalejším produktu ve Vaší objednávce.‘, -80, 15);" onmouseout="hide_help();">Kdy zboží dostanu


95%
2 hodnocení
0 recenzí
počet hodnocení
95 % celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí
Nakladatelství: » MAŤA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2010
Počet stran: 154
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 6., V nakl. Máťa 3.
Spolupracovali: ilustrace Bedřich Glaser
Jazyk: česky
Vazba: kniha, vázaná vazba
Datum vydání: 22.03.2010
Nakladatelské údaje: Praha, Maťa, 2010
ISBN: 9788072871445
EAN: 9788072871445

Děj příběhu je velice jednoduchý: degenerovaný a odpudivý šlechtic se dopustí zločinu. Zabije vlastní ženu a po zbytek života marně zápasí s obrazy, které mu tuto skutečnost připomínají. Usilovně se snaží uniknout odplatě a usmíření přichází až v okamžiku smrti. Na rozdíl od přímočarého děje je podstatné důsledné uplatňování Klímovy filozofie, oscilující mezi voluntarismem Schopenhauerovým a Nietzschovým voluntaristickým aktivismem. Fantastický příběh s hororovými prvky z pera originálního českého filozofa a spisovatele, inspirujícího se především filozofií Schopenhauerovou a Nietzschovou.

Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku tohoto století, "jenž by se byl dozajista stal nástupcem Bismarckovým, kdyby Osud nebyl vrhl na jeho cestu mohutnou osobu Helgy-Démony".

Utrpení knížete Sternenhocha – rozbor díla k maturitě (2)

Kniha: Utrpení knížete Sternenhocha

Přidal(a): rostlinky

Napůl snový příběh o degenerovaném šlechtici, který se ožení s krásnou a hrdou ženou Helgou, zabije ji a týrán vidinami propadne šílenství. Na motivy této knihy vznikl roku 1990 film V žáru královské lásky v režii Jana Němce.

Literárněhistorický kontext

– Stále se uplatňovaly literární směry předchozí doby (kritický realismus, naturalismus, impresionismus, secese a novoromantismus).

– Expresionismus zachycuje jako literární, divadelní a výtvarný umělecký směr ber racionální cenzury lidskou psychiku a její bezprostřední projevy pocity skepse, rezignace a úzkosti a absurdity světa, rozkládající se společnosti a všech hodnot. Expresionismus představuje protiklad impresionistické smyslovosti. Nejsilněji se projevil v Německu v letech 1910-1920 a do české literatury pronikl již před 1. světovou válkou a v jejím průběhu. Válka umocnila expresionistický únik od reality ke snění, umělci skutečnost deformovali a dávali jí groteskní a někdy až absurdní tvář. K expresionismu se hlásili zejména básníci z brněnské Literární skupiny.

– Mezi další expresionistické spisovatele patří např. Lev Blatný (Kokoko-dák! – provokativní groteskní hra) zemřel v Anglii v psychiatrické léčebně. Expresionismu byl blízký svou tvorbou také prozaik a výtvarník Josef Váchal, autor Krvavého románu (1924). Za osamocený a výlučný zjev české literatury je pokládán inženýr chemie, básník a prozaik židovského původu Richard Weiner. Mezi jeho sugestivní expresionistické povídky patří Lítice (1916) a Škleb (1919)

O autorovi

– autorem filozofických statí a úvah, prozaik

– meziválečná expresivní próza

– L. Klíma byl pro urážku Rakouska – Uherska vyloučen ze všech gymnázií monarchie a nedostudoval.

– Veškerý zájem Ladislava Klímy se soustředil na filozofii, v níž na něho působili Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche.

– Ladislav Klíma zemřel oslabený duševním vypětím a přemírou alkoholu na tuberkulózu

– první kniha Svět jako svědomí a nic,

Traktáty a diktáty,

– V knize je cítit vliv Nietzscheho.

– Důležitou roli má individualismus. Helga chce dojít k nejvyššímu cíli, což znamená překonat sebe za pomoci vůle. K tomuto je potřeba překonat největší hnus, který pro ni znamenal pomilovat se se svým manželem.

– Řešeno je zde také vyšší bytí, překonání svého lidství (v podstatě dosáhnutí stavu nadčlověka), užit je motiv pekla, kterým prochází Helga. Záchranou se stává Vůle, ta je však absolutní pouze po překonání sebe sama. V tom momentě se Helga stává něčím vyšším, lze snad říci Bohem.

O díle

– Psána formou deníkových zápisků. Kniha je rozdělena do tří částí. V první je podán příběh, v druhé Sternenhochovo šílenství formou deníku, ve třetí je setkání s mrtvou Helgou. Závěr knihy je dokončen v epilogu.

– Vulgarismy, zvláštní styl psaní, retrospektiva (mluví o halucinacích, poté se až vrácí k důležitým informacím).

– Název připomíná Goethovo dílo “Utrpení mladého Werthera”

– Příběh používá fantaskních, nereálných motivů, vysvětlení všeho a rozuzlení příběhu není rozumové, ale iracionální.

Děj

Celý příběh této knihy je v podstatě jednoduchý. Kníže Sternenhoch se ožení s Helgou, která je ale na něj příliš divoká. Po odhalení nevěry ji Sternenhoch zabije. Svůj čin si ale později vyčítá, snaží se utéct před duchem Helgy i sám před sebou až se z toho nakonec zblázní.

První část, která na rozdíl od druhé není psaná formou deníku, je jakýmsi prologem k celkovému ději. Vypráví o tom, jak kníže Sternenhoch potkal na plese tajemnou dívku Helgu (později dostává přídavek Daemona). Podle prvního dojmu mu připadala přímo ošklivá a vyhublá. Lekl se jí, protože vypadala jako mrtvola něčím ovládaná, ale přes to všechno (nebo právě kvůli tomu) na ní musel pořád myslet. „Nemiloval jsem ji, jeli- totiž láska něčím pěkným a sladkým. Jistě však, bylo-li v mých pocitech něco z tohoto citu, můj odpor k ní byl desetkrát silnější. A jisto je, že jsem tucet žen miloval více, aniž mne napadlo, jíti s některou před oltář. A přece mne k ní cosi přitahovalo, cosi temného, prapodivného, ďábelského… “

Helgy otec knížete ještě naposled varuje, ať si dá pozor, protože nikdo neví, „co se z ní ještě vyklube; snad mystický drak, nebo putující mrtvola.“ Helga téměř nemluví, odmítá s ním intimní styk, protože se jí její muž hnusí, nejí a chřadne. Až ve chvíli, kdy se jim narodí syn, se vše mění. Helga je najednou velmi energická a agresivní. Helga ale chlapečka zabije, protože k němu cítí stejný odpor jako ke Sternenhochovi. Zabije ho tím způsobem, že ho vezme za nohu a mrští jím proti knížeti, kterému ulpí na těle krev smíchaná s mozkem, protože se děťátku nárazem roztříštila hlava. Helga je poté nezkrotná, odmítá veškeré morální zásady, pořádá orgie a její manžel se jí hnusí. Kníže zajde za jejím otcem, aby zkusil dceru zbít a ona opět zkrotla, ale to nic nevyřeší, protože Helga ho nakonec zabije. Kvůli orgiím, které pořádá je dokonce na nějaký čas vykázána z Německa. Manžel jí vše toleruje, uklidňuje se tím, že neporušila manželskou věrnost (pěstovala sice masochismus, sadismus, lesbismus atd., ale nesouložila s muži obvyklým způsobem).

Když však zjistí, že má milence, tak ho schvátí silná žárlivost. Začne zamilovaný pár tajně pozorovat. Zjistí, že spolu pěstují masochismus a že se její milenec – jak ho kníže nazývá Trhan – chová k Helze povýšeně. Oslovuje ji vulgárními výrazy a bije ji. Helga před svým milencem mluví o manželovi jako o „panu Hnusovi“ a plánuje s ním útěk. Její milenec, jí ovšem přikazuje, že musí knížete políbit, než spolu uprchnou, jinak se vidí naposled. „Tvé zacházení s ním je to nejhnusnější, co znám; proto tě ovládá hnus ze sebe. Nejnižší ze všeho je nenávist a hnus: co nenávidím a hnusím si, toho jsem nejhroznějším otrokem.“
Kníže to však všechno slyší a Helgu těsně před útěkem omráčí kladivem, uvězní v hladomorně, sváže, pokálí a nechá umřít.

Sternenhocha trápí svědomí a má strach z prozrazení. Stále nemá klid, Helga se mu zjevuje jako duch a kníže začíná šílet, ačkoliv jako zjevení se k němu chová lépe než za života. Zkouší různé léčby, ale nic nepomáhá (např. kdykoliv uvidí ženu, která je jeho zesnulé choti podobná, zakřičí na ni: “Strašidlo, do prdele mi vskoč!”). Ke konci knížky se kníže, potkává se s Helgou, která mu tvrdí, že si s ním pouze hrála, že je živá (dostala se z hladomorny tajnou cestou). Po knížeti žádá peníze a tvrdí, že si našla bydlení a chce být herečkou. To je výraz jakéhosi zbožného přání.

Aby se přesvědčil zda je naživu jde se šílený kníže podívat do hladomorny, kam mu do té doby strach nedovolil vstoupit. Má halucinaci, vidí Helgu živou a miluje se s ní. V tu chvíli vchází do hrobky jeho příbuzenstvo se služebnictvem a odtrhují ho od mrtvoly.

Kniha je dokončená v prologu, kdy “nakladatel” dopoví, že kníže zemřel za dva dny na otravu krve, protože se poranil o kost mrtvé Helgy. (přesně rok po tom, co nechal uvěznit Helgu)

Postavy

Kníže Sternenhoch je velmi bohatý, nepříliš pohledný, ale významný muž, který má dobré styky se samotným císeřem Německa.

dívka Helga, kterou si vezme za ženu, přestože se mu hnusí. Helga během těhotenství zkrásní a změní se také její povaha. Stane se z ní silná osobnost, která nenávidí svého manžela a považuje ho za brouka hodného zašlápnutí. Po narození syna oplývá kníže štěstím, Helga ale chlapečka zabije, protože k němu cítí stejný odpor jako ke Sternenhochovi. Helga se neštítí zavraždit vlastního otce, pěstuje také masochismus, sadismus a lesbické orgie.


Další podobné materiály na webu:

Utrpení knížete Sternenhocha

Kniha ( pevná vazba )

  • Produkt momentálně není skladem.
    Až ho naskladníme, pošleme Vám upozornění

Předpokládaná cena
198 Kč s DPH

Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na… Přejít na celý popis

Poznejte Monu Kasten, královnu romantického čtení. Její knížky teď objednáte za 149 Kč Více informací

Utrpenн knнѕete Sternenhocha

LADISLAV KLНMA
UTRPENН KNН®ETE STERNENHOCHA
(grotesknн romanetto)

Klнma, Ladislav. Utrpenн knнѕete Sternenhocha. 3.vydбnн. Praha, 1990. Paseka. Ilustr.: Nepra№, Karel.

Hlavnн postavou je knнѕe Sternenhoch (Stern – hvмzda, hoch – vysokэ), velmi bohatб osoba, majнcн velkэ vliv v Nмmeckй шн№i, pшнtel vэznamnэch politikщ. Jeho postava je malйho vzrщstu a v obliиeji je velmi o№klivэ, coѕ zpщsobuje grotesknн vyznмnн jeho postavy.
Na jednom plese uvidн bledou sedmnбctiletou dнvku, se kterou si zatanин. Aиkoli je dнvka velmi o№klivб (nebo prбvм proto), rozhodne si ji vzнt za ѕenu (jeho pшнtel ho potom pшirovnбvб ke Stavroginovi), a proto se dostavн k jejнmu otci. Otec sбm je velmi zvlб№tnн figurka, svoji dceru oznaиuje nevybranэmi slovy a knнѕeti tйѕ nadбvб. Kdyѕ chce Sternenhoch odejнt, hrabм najednou zmмnн tvбш a je k nмmu vlemi milэ. Vyprбvн mu tedy pшнbмh – dнvka byla zpoибtku normбlnн, teprve jednou, potй co ji naшezal, se zmмnila k nepoznбnн, z divokйho dнtм se stalo bledй, nemluvnй. Aиkoli ji шezal pak neustбle, aby zmмnil jejн povahu zpмt, uѕ se mu to nikdy nepovedlo a dнtм bylo v chovбnн podobnй svй matce. Otec je rбd , ѕe dceru vdб, coѕ se zanedlouho uskuteиnн.
Dнvka je o svatbм jakoby v mrбkotбch, podobnб loutce. To samй pшi svatebnн noci – coѕ je po dlouhou dobu naposled, co ni na manѕel sбhl. Po svatbм se jim narodн dнtм, o kterй manѕelka velmi nepeиuje. Kdyѕ se s nнm jednou Sternenhoch laskб, popadne matka dнtм a omlбtн ho o hlavu knнѕete – tнm dнtм zabije. Po tomto иinu se s nн udмje velkб zmмna – popadne ji divokost, pro Sternenhocha se podobб Satanovi. Odjнѕdн do zahraniин, ѕije velmi vэstшednнm zpщsobem ѕivota, pшiveze si s sebou divokб zvншata, kterб ji milujн.Po pшнjezdu dokonce zabije nмkolik lidн, vиetnм svйho otce. Svйho manѕela nenбvidн a jsou si velmi odcizeni.
Jednoho dne Sternenhoch vystoupб na horu a sleduje svou ѕenu dalekohledem. Zjistн, ѕe se v lese tajnм schбzн se svэm milencem. Sternenhoch se tedy ukryje mezi kameny a je takto pшнtomen jejich dal№н schщzce. Vztah milnecщ je zaloѕen vнcemйnм na sadomasochismu, a to jak psychickйm, tak fyzickйm. Oba se pak rozhodnou, ѕe ujedou pryи do Kordiller. Poslednнm ъkolem Helgy mмlo bэt dlouze polнbit manѕela a pшekonat tak sebe sama, svщj odpor k nмmu.
V den plбnovanйho odjezdu svй manѕelky se Sternenhoch rozhodne ji zavшнt v hladomornм. Kladivem ji omrбин a odtбhne do vysokй vмѕe do tajnй komnaty. Tam ji pokбlн obliиej a nechб spoutanou leѕet. Aиkoli ho Helga prosн a manѕela skoro uprosн, lekne se Sternenhoch jejн pomsty a rad№i ji tam zanechб. V tento den zaинnб psбt denнk.
Zanedlouho ho nav№tнvн jejн milenec, kterэ je po №arvбtce zabit. Kdyѕ odjede Sternenhoch na ples, setkб se tam se stra№idlem svй ѕeny – od tй doby se jн ukrutnм bojн. Mrtvб ѕena se mu nмkolikrбt zjevн, coѕ vede Sternenhocha k ze№нlenн. Zaинnб se chovat jako pes, na radu иarodмjnice od sebe odhбnн domnмlб stra№idla hulбkбnнm sloganu "Helgo, do prdele mм vskoи!", na radu doktora zase sekб dшevo, leѕн ve vodм a jн jen zeleninu. Jeho stav se rychle zhor№uje. Helga mu tvrdн, jak se dostala do pekla, jak trpн a stбle po nмm chce vмdмt, kdo ji zabil. Pшi poslednнm zjevenн mu v№ak шekne, ѕe si z nмj dмlala jen legraci a ѕe se dostala ven a nynн se mu chtмla pomstнt tнm, ѕe by ji poklбdal za stra№idlo. Jako dщkaz uvбdн to, ѕe mrtvola, na kterou se №el knнѕe podнvat do hladomorny, byla jen slбma v jejнch №atech.
Sternenhoch tedy pшekonб svщj strach a jde se podнvat na mrtvolu. Mнsto nн tam v№ak leѕн ѕivб Helga, kterб mu шekne, ѕe ho chtмla v tuto chvнli vidмt, a proto pшi№la tajnou chodbou. Mluvн o tom, ѕe se nynн stane Nejvy№№н, nebo» je k tomu jiѕ velmi blнzko. Potй se s knнѕetem pomiluje a v№ude je velmi silnб zбшe. V ten moment pшidjou jeho lйkaшi a pшнbuznн – uvidн knнѕete souloѕit s velmi rozloѕenou mrtvolou (jemnй svмtlo vidн jen jeden velmi citlivэ иlovмk) a odevedou ho do blбzince. Pшesto je v№ak knнѕe po celэ dal№н ѕivot spokojen a v momentм jeho pohшbu se zatmн slunce a stane se jeho aureolou.

Pшнbмh je podбn jako memoбry knнѕete Sternenhocha – takto je vedena i pшedmluva "vydavatele", nebo nбlezce rukopisu. Kniha je rozdмlena do tшн ибstн. V prvnн je podбn pшнbмh, v druhй Sternenhochovo №нlenstvн formou denнku, ve tшetн je doшиeno setkбnн s mrtvou Helgou.

V knize je cнtit vliv Nietzscheho a pojetн Vщle jako zбkladnнho principu. Tйѕ hraje dщleѕitou roli individualism. Helga chce dojнt k nejvy№№нmu cнli, coѕ znamenб pшekonat sebe za pomoci vщle. K tomuto je potшeba pшekonat nejvмt№н hnus, kterэ pro ni znamenal pomilovat se se svэm manѕelem.

Postavy jsou vnitшnм velmi rozpornй, buп nмkoho zбroveт milujн a nenбvidн (Sternenhoch Helgu), nebo nenбvidн (Helga Sternenhocha), milujн a zбroveт se trэznн (Helga s milencem).
Шe№eno je zde takй vy№№н bytн, pшekonбnн svйho lidstvн (vpodstatм dosбhnutн stavu nadиlovмka), uѕit je motiv pekla, kterэm prochбzн Helga. Zбchranou se stбvб Vщle, ta je v№ak absolutnн pouze po pшekonбnн sebe sama. V tom momentм se Helga stбvб nминm vy№№нm, lze snad шнci Bohem.

Nбzev je zбroveт narбѕkou na Goethovo "Utrpenн mladйho Werthera", kde mladэ muѕ spбchб z lбsky, kvщli zasnoubenн svй milй, sebevraѕdu. Oproti Goethovi je toto dнlo vpodstatм jakэmsi vэsmмchem, coѕ mщѕe naznaиovat "grotesknost" a ztvбrnмnн postav – nejsou psychologicky vмrohodnй, spн№e jen иrtou rozpornйho neprщmмrnйho charakteru, coѕ je pro Klнmu typickй. Romanettu se pak pшнbмh podobб v pouѕitн fatasknнch, nereбlnэch motivщ, aиkoli vysvмtlenн v№eho a rozuzlenн pшнbмhu nenн v tomto pшнpadм rozumovй, ale iracionбlnн.

Ladislav Klíma: Utrpení knížete Sternenhocha je deníkem plným lásky i nenávisti

Dřívější knihy Ladislava Klímy se vyznačovaly poměrně silným důrazem na tradiční morální otázky a přijímání společenského a životního řádu. Všechny tyto hodnoty jsou zpochybněny v groteskně laděném Utrpení knížete Sternenhocha, jež vyšlo měsíc po smrti autora (1928).

Klíma sám označil své dílo za groteskní romaneto. Toto označení napovídá, že se bude kniha od dříve vydaných děl nějakým způsobem lišit. Celá je prezentována jako deníkové zápisky bohatého knížete a již z názvu je patrná narážka na Goetheho Utrpení mladého Werthera, s nímž se Klíma ztotožňuje především výběrem hlavního motivu, zároveň se však proti němu vymezuje výsměchem.

Ladislav Klíma (1878 až 1928) pracoval v advokátní kanceláři a zajímal se o filozofii. Po dvou neúspěšných pokusech o absolvování gymnázia odjel do Prahy, kde se začal aktivně literárně angažovat v periodikách Tribuna a Právo lidu. Mezi jeho přáteli lze nalézt i velmi známá a vlivná jména, jedním z nich byl například básník Otokar Březina.

Sternenhoch, bohatý, nicméně nepříliš pohledný šlechtic, se na plese seznámí s Helgou, jež je na první pohled nepříjemná. Má však moc knížete přitahovat a ten s jejím otcem domluví svatbu. Helga je zpočátku velmi pasivní, změna ale nastane, když zabije své malé dítě. Poté odjíždí a ze zahraničí se vrací proměněná – z pasivní loutky se stává agresivní člověk, který má na svědomí několik lidských životů, svého manžela nepokrytě nesnáší a se svým milencem se oddává sadomasochismu.

Helga své dítě s knížetem nesnáší a nakonec jej i usmrtí, Zdroj: sxc.hu

Kníže útěku s milencem zabrání tím, že ženu zavře do hladomorny. Bojí se pomsty, proto nereaguje na Helžiny prosby, ale trpí silnými výčitkami svědomí. Zdá se mu, že jej žena navštěvuje a vyhrožuje mu. To vše kníže zaznamenává do deníku, jenž si začal psát po uvěznění Helgy. Z neustálých přeludů Sternenhoch šílí, a proto se vydává do hladomorny, kde ji najde živou. Opět se ale jedná o vidinu, kníže to nepoznává a miluje se s rozloženou mrtvolou. Přitom se poraní o její kost a zanedlouho umírá.

Rozpolcenost postav

Všechny ústřední postavy romanety jsou nejisté, často střídají svá stanoviska a nic neví jistě. Právě jejich ztvárnění je prostředkem vyjádření grotesknosti a směšnosti díla. Jejich nepevné názory a nejistě motivované a prociťované činy nepůsobí věrohodně, jsou spíš výsměchem autora obvyklému uspořádání. Racionalita není považována za důležitou, dokonce je na ni nazíráno jako na zbytečnou, vše je otázkou všemocné vůle.

Postavy často vyjadřují několik protichůdných pocitů najednou

Hlavním rozporem je vždy výběr mezi láskou a nenávistí, oba dva pocity se přebíjejí v knížeti, manželka Sternenhocha pouze nenávidí, svého milence miluje, ale zároveň si od něj při sexu nechá fyzicky ubližovat a ponižovat se. Poněkud vysvobozující entitou se všem může stát vůle, Helga se její pomocí snaží překonat sama sebe a stát se nadčlověkem.

Romaneto je méně rozsáhlá próza, jejímž zakladatelem v literatuře byl Jakub Arbes. Děj je obvykle naplněn prvky fantastična a zdánlivého nadpřirozena, které se ale ve vyústění příběhu dají vysvětlit čistě racionálně.

Ladislava Klímu největší mírou filozoficky ovlivnil Arthur Schopenauer a Friedrich Nietzsche. Základem existence je podle jeho vlastního smýšlení lidská vůle, čímž dochází k závěru, že logické uvažování a konání pro lidi nemá žádnou cenu, a tak se člověk stává svobodným a především všemohoucím, takřka se tedy identifikuje s Bohem, přičemž vše závisí na jeho vůli.

Klímova filozofie byla velmi poznamenána mj. vlivem Nietzscheho

Utrpení knížete Sternenhocha není jedinou filozoficky zaměřenou prací, podobně laděné bylo i množství jeho dalších knih a studií. On sám však nikdy neplánoval jejich vydání, ponechal všechny texty v rukopisech a některé z nich zničil, po jeho smrti bylo tedy možné pracovat jen s torzovitým dílem a navíc o jeho myšlenky mezi čtenáři zpočátku nebyl téměř žádný zájem.

Klímův život jako návod

V samotném romanetu je možné vysledovat velký vliv skutečného života Ladislava Klímy, zejména v posledních letech svého života trpěl potížemi se silným alkoholismem a kouřením. Ke všemu přispěl i jeho dřívější osamělý a bídou poznamenaný život na okraji společnosti. V Utrpení knížete Sternenhocha si lze povšimnout výskytu strašidel, duchů nebo přízraků a velmi tenké hranice mezi skutečností a iluzí.

Klíma měl problémy s alkoholismem a dalšími návykovými látkami, což se projevilo v jeho tvorbě

Hlavním úkolem snu či iluze je stát se prostředkem pro útěk z reality, funguje tu však spíš obrácený vztah, kdy sen ovlivňuje realitu, což je pro knížete jako pro duševní bytost zničující. Skutečnost lze v textu vyhledat, ale nestačí ji posuzovat zvyklostně, protože mimo hranice řádu se nachází větší prostor pro její chápání. A protože se člověk mimo tyto hranice pohybuje stejně bezradně jako postavy romaneta, je to nakonec on sám, kdo si znemožňuje postup a odepírá věčnost.

„Hellmutku můj, co koukáš tak na maminku? Jako by ses jí bál… Neboj se, ona ti nic neudělá, a kdyby tě chtěla bacat, tatínek tě nedá – vždyť jsi celý, celičký já –“

Zazněl strašný, ale tlumený zvuk, jako když zařve v cirku, bezděky, při pohledu na rozžhavenou tyč, pardál. A vzápětí zmizela hlavička dítěte pod poduškou. Ta se vlnila – Nevěda, co to znamená, rozhlédnu se a vidím, jak Helga – tvář Medusy – drží robě za kotník, hlavou dolů. A hned poté vylétlo malinké tílko nad příšernou matku – pocítil jsem hroznou ránu a pozbyl vědomí.

Nabyv ho, vidím svou ženu, jak sedí na zemi jako Turek a kouří viržinko. Mezi ní a mnou leželo nehybně nahé tělíčko s roztříštěnou lebkou. Cítím něco lepkavého ve svých vlasech a na líci, sáhnu – krev a mozek! Delší dobu jsem nechápal, co se stalo, jsa dosud zpitomělý úderem do lebky. A tu promluvila klidným, strašným, zcela jiným hlasem než kdykoli dříve:

„Tajemné moci omámily od dětství mou duši, vůli mou spoutaly, jen tak mohlo se stát, že jsem se spojila s tebou, mně odpornějším než kdokoli jiný. Setřásla jsem je vítězně, stojím zde zcela nová a silná a strašná; běda každému, kdo se mně postaví v cestu! Poskvrnil jsi mne provždy – ne souloží, ale tím, žes mne donutil nosit devět měsíců v sobě tvůj hnus, že stal se mnou a já jím – zešílela bych!… Musil zhynout! Pamatuj si: chůva nechala padnout na jeho hlavu velké zlaté těžítko; budeš-li mluvit jinak, prohlásím – svědků není – že tys jej zavraždil! – Ode dneška nebude mezi námi vyměněno slovo, nejnutnější styk odbude se písemně, jen ne tvým rukopisem, který mně působí zvracení!“ A odkvapila.

(KLÍMA, Ladislav. Utrpení knížete Sternenhocha. Praha: Paseka, 1990.)

Zdroj: LEHÁR, Jan a kol.: Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 2008.

Sternenhoch

Popis:
Světová premiéra 7. dubna 2018 na Nové scéně. Opera na motivy románu

Leave a Reply